Dále bych chtěla reagovat na vyjádření pana ministra Zaorálka. Pane ministře Zaorálku, jenom pro drobnou rekapitulaci. Vláda premiéra Paroubka, resp. než shodila Topolánkovu vládu, tak pan budoucí premiér Paroubek shazoval Topolánkovu vládu celkem pětkrát. V době 2006 až 2010 bylo pětkrát vyvoláno hlasování o nedůvěře vládě. V roce 2010 až 2013 to bylo pětkrát také. Teď diskutujeme nedůvěru vládě potřetí. Takže nám tady netvrďte, že není o čem. Je o čem! A nikdo z nás, kteří jsme se podepsali pod nedůvěru vládě, resp. pod svolání této schůze, tak tímto ústavním institutem neplýtváme, na rozdíl od vás, který jste to dělal, resp. vaši kolegové to dělali z plezíru co půl roku.
K paní ministryni Schillerové. Mě opět fascinuje, že paní ministryně Schillerová opakuje stejné lži jako minule. Já jsem se tady i při minulém hlasování o nedůvěře vládě ozvala, protože se chlubí cizím peřím. Jestli paní ministryně tady říká, že ona vymýtila hazard z České republiky, tak bych jí chtěla připomenout, že jsem to byla já s panem poslancem Janem Farským, kteří jsme tady v roce 2011 navrhovali změnu loterijního zákona, který umožnil, aby obce regulovaly hazard na svém území. Nevím, kde byla paní ministryně v roce 2011, ale rozhodně neseděla v Poslanecké sněmovně.
A také k té její zlé slině, že snad my tady chceme vystupovat proto, abychom byli v médiích. Tak, paní ministryně Schillerová, lepší být v seriózních zprávách než ze sebe dělat diblíka na Instagramu.
Mrzí mě, že tady není pan ministr obrany Metnar, protože teď budu mluvit k němu a k panu premiérovi. Obranou se zde v Poslanecké sněmovně zabývám již deset let, poslední čtyři roky jako předsedkyně výboru pro obranu. Jednou z mých zásad v této oblasti je vystupovat nadstranicky, protože obrana stejně jako bezpečnost musí být nadstranická. Špatná péče o armádu nás v okamžiku krize dožene všechny, zleva - zprava.
Po celou dobu jsem se já i moji kolegové ve výboru snažili pomáhat, objížděli jsme státní i soukromé podniky našeho obranného průmyslu, abychom věděli, co je trápí. Pokud bylo zapotřebí změnit legislativu, přistupovali jsme k tomu aktivně a usneseními jsme podporovali kroky Ministerstva obrany včetně zajištění dostatečného rozpočtu. Zatímco spolupráci s kolegy musím pochválit a chtěla bych jim za to i touto cestou poděkovat, některé kroky vlády resp. ministerstva jdou nejenom proti smyslu, ale i proti doporučení výboru a bohužel se ukazuje, že byly chybné, což bolestivě pociťuje armáda, zejména v oblasti akvizic. A i to je jeden z důvodů, proč současná vláda nemá naši důvěru, neboť s blížícím se koncem volebního období je stále zjevnější, že řada věcí, které v obraně byly plánovány a slibovány, bohužel nebudou dodrženy. Ve svém vystoupení se chci věnovat třem oblastem, ve kterých vidím zásadní problémy. Akvizicím a podpoře našeho obranného průmyslu, rozpočtu a organizační struktuře Ministerstva obrany.
Akvizice jsou dlouhodobou bolestí Ministerstva obrany a přitom je to klíčová oblast, která určuje, zda máme armádu moderní, či předpotopní. Bohužel ta naše je stále pevně ukotvena ještě v minulém století. Hnutí ANO kontroluje Ministerstvo obrany již osm let. Osm let. To je docela dlouhá doba na to něco předvést, nemyslíte? Část těchto let byla promrhána. Z pana ministra Metnara se za poslední rok stala paní Columbová. Všichni víme o jeho existenci, ale nikde není k zastižení.
Minulý týden jsme s výborem byli na vševojskových zkouškách nových BVP, kde se prezentovali tři dodavatelé, potenciální dodavatelé této největší akvizice za několik posledních dekád. Co myslíte? No nebyl tam! Byl přijat nový zákon o zadávání veřejných zakázek, který měl Ministerstvu obrany umožnit lépe nakupovat a zrychlit modernizaci armády - alespoň o tom jsme byli ubezpečováni tehdejším ministrem obrany Stropnickým. Opak je pravdou. Byl zvolen tvrdší přístup k zakázkám v oblasti obrany, než vyžaduje příslušná směrnice Evropské unie, a neustále čelíme požadavkům na novelizaci. Takové to okřídlené - zákon je špatný, musíme ho změnit. Když říkáme - a máte napsané ty změny, pane ministře? Můžete nám je jako výboru předložit? - Ticho. Sami jsme se střelili do nohy a důsledkem je snaha nakupovat mimo zákon, což má urychlit modernizaci, ale nedaří se to. Klíčové projekty nabírají na zpoždění a už se stalo koloritem, že co tři měsíce dostaneme na výbor pro obranu informaci, že se něco odsouvá - tu o čtvrt roku, tu o půl roku, tu o roky dva.
Jsme před volbami a visí nám tři klíčové modernizační projekty, u nichž již měla být dávno podepsaná smlouva - dělo ráže NATO, protivzdušný systém SHORAD i nová bojová vozidla pěchoty, o kterých už jsem hovořila. Navíc u děl a SHORADů dojde nejspíš k prodražení v řádu miliard korun! Co na to mohu říct? Pane ministře, nezvládáte řídit úřad a pro armádu klíčové oblasti, jako jsou akvizice! Nepřítomný pane ministře. Úředníci si dělají, co chtějí, projekty se zpožďují, peníze se přehazují z roku na rok a z projektu na projekt. Podívejte se do Polska, Slovenska, Maďarska, jak to jde. Oni nakupují, zatímco my si léta vyprávíme a sníme.
A nakonec úředník pod státní službou, tedy profesionál, váš úředník... Pan ministr se mě asi bojí, že odešel těsně před mým vystoupením, jinak si to neumím vysvětlit... Váš pan úředník nezvládne procesně správně ani obyčejnou zakázku G to G, vláda - vláda. Takže ministerstvo dostane pokutu půl miliardy korun. Půl miliardy korun! Ty se seberou armádě ve chvíli, kdy bojujeme o každou korunu na armádní investice a kdy se navyšování armádního rozpočtu před veřejností neobhajuje v době covidové pandemie opravdu snadno. Když se člověk ptá, kdo je zodpovědný a jak je potrestán, dostane se mu odpovědi, že ministerstvo postupovalo správně a budou se soudit. Takže ten, kdo obral armádu o půl miliardy, může být v klidu. Já bych tedy na místě pana ministra rozhodně v klidu nebyla.
Všichni se shodujeme na významu podpory domácího obranného průmyslu. Jsem ráda, že se přístup ministerstva postupně mění, ale stále je to nedostatečné a bohužel se řada let promrhala. Spousta let v době konjunktury, kdy penízky byly. S kolegy z výboru objíždíme celé volební období podniky, bavíme se se zástupci Hospodářské komory i Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu. Slyšíme pořád to samé - praktická podpora je malá, namísto spolupráce při vývoji a jeho financování je zvolen nákup v zahraničí hotového produktu, u kterého je i přenos know-how minimální.
Díky zvyšujícímu se rozpočtu klesá podíl výdajů na výzkum, vývoj a inovace v resortu obrany. To je chyba. Mělo by to být přesně naopak. Do vývoje by mělo jít peněz víc a armáda by měla úžeji spolupracovat se soukromými podniky na vývoji, protože to, co jsme schopni vyrábět zde, budeme mít i v případě krizí. To je klíčové. A pandemie koronaviru nás snad o tom poučila všechny dostatečně. Je přece úplný nesmysl, že firma sama zaplatí miliardy za vývoj nového letadla a při snaze o jeho uplatnění ve prospěch Armády České republiky narazí na Ministerstvo obrany, na zeď mlčení. Podívejte se do zahraničí i do evropských zemí, jak podporují domácí podniky a vývoj technologií, jak podporují i finančně export do zájmových zemí. Dobře vědí, že co je doma, to se počítá. Vy se i přes proklamace chováte k domácímu průmyslu, pane ministře, macešsky, jak ukazují čísla. Nezvládáte jako zakladatel ani řízení vlastních státních podniků, jejichž výsledky jsou, až na čestné výjimky, velice špatné a jsou ve ztrátě. A pokud tyto podniky necháme zkrachovat, kdo bude našemu státu oporou v případě krize? Kdo bude vyrábět dodávky pro armádu?
Nedá se upřít - a prosím, abyste toto registrovali, že jsem to řekla, že rozpočet na obranu v posledních letech roste. Všichni jsme za to rádi, oceňuji to, ale musím říct, co je špatně. Špatně je to, že léta hojnosti se na růstu obranného rozpočtu neodrazily. Je to krásně vidět na srovnání v rámci Severoatlantické aliance, kde i přes zvyšování rozpočtu jsme stále mezi posledními. Měli jsme růstu využít podobně jako okolní země ke zrychlení tempa modernizace. My jsme ovšem přešlapovali na místě, povídali si a snili.
Druhou věcí je snižování předvídatelnosti, která je ovšem pro akvizice a modernizaci zásadní. Rozpočet rostl nejenom pomaleji, než měl, ale minulý rok z něj bylo odebráno 10 miliard, které byly postupně a potupně pod nátlakem armádě vráceny. Zdrželo to realizaci projektů, to je úplně jasné.
Před pár dny Ministerstvo financí představilo návrh rozpočtů jednotlivých kapitol na rok 2022 a Ministerstvo obrany má dostat přibližně o 4,5 miliardy méně, než je plánováno v předchozích rozpočtových výhledech. To považuji s ohledem na proklamace ministra obrany, i pana premiéra, za zcela skandální. Takto není možné modernizaci dělat a plánovat. Je to veliká chyba. Všichni přece dobře víme, že nákupy velké techniky potřebují mít jistotu a stabilitu financování v řádu několika let, stejně tak, jako ji potřebuje armáda pro své plány. Tady se ty dokumenty nemění každý měsíc. KVAČR jsou dokumenty, které jsou na dlouhé časové období. Oni skutečně musí vědět, s jakými finančními prostředky můžou v budoucnu počítat. A nesmíme v této souvislosti ani zapomínat, že už minulý rok Ministerstvo obrany přispělo téměř 3 miliardami na řešení covidové krize a bylo fakticky jediným rezortem, kterému byl rozpočet kvůli koronaviru takto krácen. Vytváříte pouze chaos v modernizačních plánech a negujete, bohužel říkám, to pozitivní, co jste i udělali. Ukazuje se, že jedinou cestou je skutečné uzákonění výdajů ve výši 2 % HDP na obranu. Návrh jsem zde podávala opakovaně, ale jeho nepodpora ze strany vlády je snad nejlepším důkazem, jak to s obranou myslíte.
A konečně se chci krátce zmínit o struktuře Ministerstva obrany. Za našich vlád byl přijat a realizován zákon o státní službě. Výsledkem na Ministerstvu obrany je pouze nabobtnání počtu náměstků. Jsou na historickém počtu, který tam nikdy nebyl. To je přece špatně. Množství agend nenarostlo. Nezvládli jste přechod na státní službu a je to další legislativní fiasko. Zákon o státní službě měl zajistit určitou rigiditu, aby neustále nedocházelo ke změnám struktury. Opak je pravdou a Ministerstvo obrany je nejlepším příkladem vytváření nadbytečných sekcí jen proto, že se chce z někoho udělat náměstka.
Byť existují kroky, za které dávám této vládě v oblasti obrany palec nahoru, bohužel musím konstatovat, že chyby v řízení a otálení to pozitivní mažou. Zkrátka je čas na změnu a je čas vyslovit této vládě nedůvěru.
