„Resort obrany začal konat ihned po začátku Putinovy invaze na Ukrajinu. Kromě toho, že kontinuálně pomáháme ukrajinské straně, identifikovali jsme také materiál, který potřebujeme urgentně nakoupit a co nejrychleji tak posílit schopnosti naší armády,“ uvedla ministryně Černochová.
Ministerstvo plánuje ještě letos zahájit akviziční proces u projektů za 14,58 mld. Kč, konkrétně se jedná například o nákup balistických prostředků, munice, náhradních dílů, posílení pozemní přepravy, prostředky C4ISTAR a také ruční palné zbraně. V následujících dvou letech chce resort urychlit nad rámec původních plánů nákupy za 33,77 mld. Kč. Jedná se například o doplnění počtů kolových obrněných vozidel Pandur a Titus, pořízení ženijních prostředků, lehkých útočných vozidel, taktického satelitního systému či komunikačních a informačních prostředků.
S plánovanými nákupy nezbytně souvisí také zajištění jejich finančního krytí pro všechny roky očekávané realizace. V případě nutnosti je možné kvůli jednotlivým případům navýšit rozpočet již pro rok 2022 díky usnesení vlády č. 149 ze dne 2. března 2022.
„Veškeré navrhované výdaje významně pomohou splnit závazek vydávat na obranu 2 % HDP do roku 2025. Financování strategických projektů usnadní také navrhované legislativní změny, mimo jiné i vytvoření Obranného fondu,“ vysvětlila ministryně obrany.
Právě vznik Obranného fondu je jednou ze zásadních legislativních změn, které jsou obsahem druhého schváleného dokumentu. Spolu s novelizací Ústavy ČR a úpravami zákonů o Ozbrojených silách České republiky, branného zákona, zákona o službě vojáků v záloze a zákona o zajišťování obrany státu patří návrh věcného záměru zákona o Obranném fondu do první etapy změn, které by měly být v krátkém čase, do poloviny roku 2022, schváleny jak Bezpečnostní radou státu, tak Vládou ČR.
Obranný fond zajistí stabilitu financování velkých modernizačních projektů armády, které jsou realizovány ve víceletých cyklech. Novela Ústavy ČR umožní operativnější krátkodobé vysílání sil a prostředků armády v naléhavých případech například za účelem záchrany českých občanů z nestabilních oblastí. Novelizace „branné legislativy“ posílí obranyschopnost ČR v míru, zavede regulaci národních operací a umožní průběžně doplňovat ozbrojené síly osobami a majetkem, zároveň zakotví povinnost státu vydávat 2 % HDP na obranu.
První etapa legislativních změn počítá také s novelami zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, zákona o krizovém řízení a zákona o rozpočtových pravidlech, u nichž je spolugestorem Správa státních hmotných rezerv (SSHR). Tyto změny zlepší stávající systém plánování a přípravy pro krizové stavy v oblasti materiálního zabezpečení.
Druhá etapa legislativních změn pak zahrnuje novelu zákona o pobytu ozbrojených sil jiných států na území ČR, novelu zákona o zadávání veřejných zakázek s ohledem na specifika obranných investic a novelu zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, která umožní úpravu čerpání věcných zdrojů už v míru a aktivaci systému hospodářských opatření pro krizové stavy tak, aby mohla nastat podle rozhodnutí Vlády ČR již v době před vyhlášením stavu ohrožení státu.
