Každý čtvrtý cyklista, který bourá, je pod vlivem alkoholu. Při nehodách zaviněných cyklisty zemřelo letos do srpna 21 lidí, což bylo meziročně o tři pětiny více a tato čísla stále stoupají. A to byl pro mě ten stěžejní moment, proč jsem pro návrh na toleranci alkoholu v krvi do výše 0,5 promile pro cyklisty a vodáky nemohla hlasovat. Jako bývalá starostka a nyní hejtmanka přitom moc dobře vím, že na prevenci pro cyklisty se vynakládají nemalé finanční prostředky, což je naprosto správně, a proto na druhou stranu nechápu, že bychom cyklistům povolili pohyb na cyklostezkách a komunikacích 3. třídy s alkoholem v krvi, byť v malém množství.
Ptám se také, jak by cyklista rozpoznal, že se pohybuje právě po silnici 3. třídy? U nás takto silnice značené nejsou, a tak bychom pak mohli být jen krůček od toho, kdy se cyklista s půl promile alkoholu začne hájit tím, když by jel tam kde nemá, že je přesvědčený, že jede po silnici 3. třídy. A hlavně, jak by k tomu přišli ti, kteří by se případně mohli stát obětmi nehody, kterou cyklista s povoleným alkoholem v krvi zaviní? Proto jsem opravdu ráda, že tento návrh na povolenou toleranci alkoholu v krvi, Sněmovna neschválila, protože záchrana byť jednoho jediného lidského života, dává smysl.