Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, paní ministryně, kolegyně, kolegové. Děkuji za slovo. Jsme ve druhém čtení novely zákona o státní službě. Byl tady podrobně, řekl bych velmi podrobně debatován už v tom prvním čtení. Stejně tak jsme se tomu věnovali i na půdě ústavněprávního výboru. Já ty procesní věci nechám na paní zpravodajce, protože to je její úkol.
Za skupinu navrhovatelů poslanců si zde dovolím jenom krátce shrnout a připomenout ty základní obrysy této malé novely zákona o státní službě, protože skutečně, a mohu to tady potvrdit za celou vládní koalici, počítáme s tím, že ten zákon z roku 2014 nakonec, myslím si, po nějakém konsenzu s opozicí a tady napříč Poslaneckou sněmovnou vyžaduje poměrně hlubší zásah, který bude připraven v průběhu dalších měsíců a v příštím roce. Takže s tím se zcela jistě počítá. Teď reagujeme jenom na ty nejzásadnější věci, které jsou z našeho pohledu problematické. Kdybych to měl shrnout, tak je to samozřejmě otázka zjednodušení a zrychlení procesu vstupu do státní služby, kdy těmi kroky, které v této stručné nebo malé novele navrhujeme, tak rozšíříme okruh osob, které se mohou účastnit výběrových řízení. Zároveň zrychlujeme některé termíny, to znamená to výběrové řízení se bude muset vyhlásit do 120 dnů od uvolnění místa, bude se muset dokončit do 60 dnů, místo toho dnešního termínu, který tuším čítá 90 dnů a podobně. Takže to je první okruh věcí, kterým se věnujeme a které tady byly představeny už v prvním čtení.
Další věc, která možná vyvolala nejvíce debat a diskusí, tak je skutečně stanovení jasné hranice, jasného limitu, kde začíná politické vedení jednotlivých resortů a ministerstev a kde naopak zůstáváme pod státní službou, kde tedy budeme na úrovni těch, kteří budou ministerstvo reprezentovat na úrovni odborného vedení. Dnes jenom připomenu, ten stav podle zákona z roku 2014 je v tomhle tom smyslu nejasný, protože máme tady politické náměstky, máme tady odborné náměstky. Všichni dobře víme, že na základě aktuální politické situace se vždy i na tu pozici odborných náměstků do jisté míry infiltrují osoby, které spíše působí jako náměstci političtí. Teď to neříkám jako nějakou výtku, to je prostě skutečnost, která taková je.
A další věc, samozřejmě i úkoly a povinnosti náměstků by měly spolu nést to, na jaké pozici ten daný člověk je. Není šťastné, když v politické roli ministra zastupuje například na jednáních výboru Poslanecké sněmovny politickou roli ministra odborný, takzvaný odborný náměstek a podobně. To jsou věci, které považujeme za věci ne úplně šťastné. A proto v tom návrhu, který máme před sebou a který projednáváme, tak navrhujeme striktní sjednocení toho, že ministr si sebou přivádí svůj tým, a za který on nese plnou politickou odpovědnost, to znamená tým náměstků. Nebudeme mít ani politické náměstky, nebudeme mít ani odborné náměstky. Prostě bude to tým náměstků, který spolu s ministrem ponese politickou odpovědnost za ten daný resort. A z těch současných odborných náměstků, tak ty převedeme, nebo z těch se stanou ředitelé, vrchní ředitelé sekcí a budou skutečně zcela svébytně plnit tu roli, kterou zákon o státní službě dává právě osobám pod zákonem o státní službě. Čili to si myslím, že je asi ten nejzásadnější bod, který jsme tady také představili už v tom prvním čtení. Dojde tady k jasnému vymezení role politické a role odborné.
Samozřejmě že jsme si plně vědomi toho, že tato změna je změnou systémovou a platí bez ohledu na to, která vláda v tuto chvíli zrovna vládne, ale jsme přesvědčeni o tom, že ten ministr, který je politicky odpovědný za příslušný resort, tak má právo si také nést plnou odpovědnost za ten tým, v tomto případě tedy tým náměstků, které si sebou přivede. Tolik tedy k těm hlavním obrysům návrhu novely zákona o státní službě. Samozřejmě, že to má vést podle našeho názoru přesně naopak k tomu, co je nám vyčítáno třeba opozicí, nikoliv k politizaci, ale k depolitizaci státní služby, protože bude jasně stanoveno, kde je ta hranice. Proto hovoříme o tom, že zde to, co je doposud nejasné, činíme jasné, zřejmé, stavíme napevno. Dojde k depolitizaci státní služby jako takové.
Další důležitý princip, který bych rád připomenul, je zavedení, zavedení pravidelného přesoutěžování nebo chcete-li rekonkurzů. U pozice představených zavádíme pětileté funkční období. Jsme přesvědčeni o tom, že není šťastné a není rozumné, když státní správa je svým způsobem zabetonována a když na pozici představených ten dotyčný je de facto do smrti bez toho, že by byl pod jakýmkoliv, třeba i přímým tlakem toho, že ta pozice bude podléhat přesoutěžení v rámci výběrového řízení.
Myslíme si, že tady by měl platit podobný princip jako platí například u ředitelů škol. I u ředitelů škol podle školského zákona už řadu let platí to, že po šesti letech, tam to funkční období je šestileté, dochází k možnosti toho, že zřizovatel, a upřímně si řekněme, že naprostá většina zřizovatelů k tomu skutečně přistupuje a vypisuje ty rekonkurzy, protože je přece správné a důležité, ani ve státní službě se to nebude konat jinak, aby ten dotyčný ředitel, i když je výborný a skvělý, tak aby dokázal svoji pozici obhájit, aby zaktualizoval vizi, směr, s kterým přišel na tuto pozici. Takto by to mělo být i ve státní službě, neměla by tam být žádná definitiva, ale měl by tam být zájem na tom, aby po pěti letech místo toho, aby došlo k nějakému zpohodlnění, tak aby zde byla větší soutěživost, aby ten dotyčný dokázal svoji pozici obhájit. A nebo naopak, aby ta pozice, pozice toho představeného byla otevřena i dalším, jiným, třeba vhodnějším kandidátům. Takže to je tady ta věc, kterou považujeme taky za velmi, velmi důležitou.
Nechci rozebírat ten zákon celý dopodrobna, protože to tady nakonec bylo debatováno, diskutováno už v tom prvním čtení. Vypíchl jsem za sebe jen ty věci, které považuji za nejzásadnější a nejdůležitější. Snad mi jen dovolte připomenout, že mezi prvním a druhým čtením probíhaly přislíbené konzultace i s největší opoziční stranou, hnutím ANO. Opakovaně jsme se setkali nad jejich návrhy, které tady v druhém čtení v systému už jsou některé zaneseny. Jsme přesvědčeni, že jsou tam některé styčné plochy, kde jsme schopni se na některých věcech dohodnout. Je zřejmé, že i oni mají zkušenost s vládnutím a na některých věcech v tuto chvíli mohu deklarovat i shodu napříč touto Poslaneckou sněmovnou, například u pozměňovacího návrhu kolegyně Táni Malé, kde je ta fikce doručení, tam jsme se shodli na nějakém kompromisním řešení pěti dnů, tedy nebude to těch námi navrhovaných sedm, ani ten původní návrh na tři dny, ale pět dnů. To si myslíme, že už sebou nese určité ratio.
Vyslyšeli jsme také volání po tom, aby teď, poté co ten zákon bude schválen a nabyde účinnosti, tak kdy bude docházet k přesoutěžování na úrovni těch představených, na úrovni vedoucích sekcí i vedoucích odborů, takže tam prodloužíme ty lhůty tak, aby to všechny státní úřady zvládly bez nějakého enormního zásahu do chodu těch úřadů tak, že bychom tu lhůtu u úrovně vedoucích odborů prodloužili z 18 na 24 měsíců a některé další drobnosti.
Takže to jenom avizuji, že tady určitá míra shody na některých bodech také je a že jsme se snažili k tomu přistoupit zodpovědně. Nebráníme se ani nějaké další debatě mezi druhým a třetím čtení podle toho, které vlastně pozměňovací návrhy budou dnes načteny a ke kterým se poslanci přihlásí. Tolik za mě jako za skupinu předkladatelů. Děkuji a budu pečlivě poslouchat vaše vystoupení jak v obecné, tak v podrobné rozpravě.
