Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, pane ministře školství, kolegyně, kolegové, rád bych se vyjádřil k tomuto bodu v několika ohledech. Dovolte mi nejprve tedy poděkovat panu ministrovi za to, že přišel do této Sněmovny a zcela bez nějakých emocí popsal tu situaci a ta opatření, se kterými přichází. Za to mu děkuji a přeji také, jak už to říkali kolegové, vše dobré, hodně sil a energie do práce, protože vím, že to není lehké, není to jednoduché.
Dovolte mi ale zmínit nejprve jednu věc, která vůbec nejde na vrub nového pana ministra, a to se týká de facto té přípravy krizové legislativy právě na tento podzim, na tu už na jaře mnohými předpokládanou druhou vlnu pandemie COVID-19. Byl jsem to já, který tady v červnu a v červenci apeloval na vládu a upozorňoval, že nelze tyto věci podcenit. Bohužel nezbývá mi dnes než říct, že došlo na má slova. Vláda zde už v květnu předložila prostřednictvím ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha zvláštní zákon, kterým jsme se měli připravit právě na podzim, protože to byl zákon omezený rokem 2020, ten takzvaný COVID 2020 pro případ té druhé pandemie. A ten zákon tady dodnes leží, protože vláda tu myšlenku opustila a neměla vůbec žádnou vůli ten zákon projednávat. Ten návrh nebyl dokonalý. Chyběly tam například pojistky ze strany právě Parlamentu, Poslanecké sněmovny. Ale já jsem k tomu měl připravené pozměňovací návrhy. Jsou uložené v systému. A kdyby ten zákon byl projednán, jak původně vláda zamýšlela v tom květnu, a pan ministr dneska měl možnosti, které by mohly znamenat třeba i to, že by v některých věcech nebylo potřeba vyhlašovat nouzový stav. Bohužel tomu dnes tak není.
Již tady několikrát byl zmiňován ten návrh novely ústavního zákona o bezpečnosti státu, no tak ta situace je taková, že s touto tezí přišel právě v reakci na tento zvláštní zákon COVID 2020 ministr vnitra Hamáček. Ano, samozřejmě ústavní zákon o bezpečnosti státu je nutné novelizovat právě v kontextu toho, že ty výzvy, které přicházejí s COVIDem, jsou zcela nové. Nicméně ten harmonogram, jak byl stanoven, bohužel už dnes není dodržen, protože ministr vnitra Jan Hamáček už na začátku září oznámil, že do konce září vláda návrh novely ústavního zákona projedná. Dneska je 30. září a není mi známo, že by se tak stalo. A on to tady říkal myslím pan místopředseda Okamura, že jsme ten návrh, který teď leží, ještě před jednáním vlády, tak jsme ho probírali na naší poslanecké komisi - stálé komisi pro Ústavu. To je sice pravda. Nicméně, a to je potřeba zdůraznit, není to jenom o tom obecném, protože ten návrh je do značné míry obecný, ani nelze nic moc očekávat od návrhu ústavního zákona, nebo novely ústavního zákona, ale tady je klíčová jiná věc.
Tady je klíčová navazující novela krizového zákona. To je v zásadě ten prováděcí předpis. A tu jsme nikdo neviděli. Tu jsme nikdo neviděli. A také představa, a proto si myslím, že ta debata dnes je tady zbytečná. A já tímto skončím, pokud jde o tuto věc, protože to samozřejmě nepomůže řešit teď tu aktuální situaci. Ústavu tady nezměníme ve stavu legislativní nouze. Ústavu tady nezměníme v režimu § 90. To prostě není možné. A proto ta debata v tomto smyslu je zbytečná. Ten čas na přípravu krizové legislativy pro druhou vlnu pandemie jsme bohužel promeškali v květnu, červnu a červenci. Proto nezbývá teď nic jiného než jít cestou, kterou vláda navrhuje. Já tady určitě nepřicházím popírat potřebu vyhlášení nouzového stavu, protože skutečně si tady všichni vzpomeňme i na rozhodnutí soudu. Jsou určitá opatření, která nelze provádět v režimu pouze nařízení ministra zdravotnictví. Musí o tom rozhodovat celá vláda. Musí být případně opřena o nouzový stav samotný. Čili toto si myslím, že je v pořádku.
A jenom bych velmi apeloval a byl bych rád, kdyby se k tomu pan ministr i vyjádřil, aby vláda při vyhlášení nouzového stavu skutečně pamatovala na to, že je potřeba tam zdůvodnit nebo popsat ty mantinely, kam až vláda zamýšlí jít ve specifikaci omezování lidských práv a svobod a za jakým účelem, co je tím účelem omezení těch konkrétních práv a svobod občanů České republiky. Takže tolik k řekněme té krizové legislativě.
Potom mi dovolte několik poznámek, ono tady zaznívalo, a prosím také, aby na to případně reagoval pan ministr, je potřeba razantním způsobem zlepšit tu komunikaci. Slova jako zatím, možná, buď ve středu, nebo v pátek, pak je z toho pondělí, a nevíme, jestli to opravdu bude pondělí, tak to prosím skutečně není, a ne vůči nám poslancům, ale vůči veřejnosti, vůči občanům České republiky, vůči rodičům, vůči učitelům, vůči zdravotníkům, vůči těm, kteří třeba chystají právě ty svatby a podobně, tak je potřeba býti konkrétní. Jsem rád, že se to zlepšuje, protože pan ministr tady už leccos před několika minutami upřesnil, takže už to začíná nabývat jistých jasných kontur, jaká ta opatření bude Ministerstvo zdravotnictví potažmo vláda navrhovat. Ale já bych chtěl velmi poprosit, aby ta komunikace skutečně byla jasná, včasná a přesná, protože jedině tak budeme schopni všichni společně bez ohledu na to, jestli se jedná o vládu, nebo opozici, dokázat apelovat vůči veřejnosti, aby ta opatření skutečně byla také respektována a dodržována.
A v posledním bodu mi dovolte se dotknout trochu obšírněji oblasti, která je podle mě zcela zásadní, a to je školství a vzdělávání. K tomu nakonec bude směřovat i ta má přihláška do podrobné rozpravy. Jsem přesvědčen o tom, že - a říkal jsem to už v průběhu léta - že musíme udělat maximum pro to, abychom udrželi pokud možno prezenční formu výuky. Distanční výuka je vždy pouze náhradou výuky prezenční. Vždycky to tak bylo, je a bude. A musíme pro to udělat maximum.
Velmi bych požádal pana ministra zdravotnictví i pana ministra školství, aby se podařilo nastavit i ten systém komunikace opatření, která se v oblasti školství objevují a která nejsou vždycky úplně synchronizována, a nepovažuji to za šťastné - za šťastné vůči zřizovatelům, vůči ředitelům škol a školských zařízení i vůči veřejnosti, rodičům, žákům a studentům.
V návrhu usnesení, které jsme připravili společně s kolegou Martinem Baxou a s poslaneckým klubem ODS a KDU-ČSL, budeme navrhovat řekněme apel nebo výzvu na vládu ČR právě směrem k tomu zlepšení komunikace a koordinaci opatření směrem ke školám a školským zařízením. I z té zkušenosti posledních týdnů, možná měsíců jsme přesvědčeni o tom, že nazrála doba na to, aby tady byla zřízena, a já vím, že to může být napadáno, že opět zřizujeme nějakou komisi nebo pracovní skupinu nebo něco podobného, ale vezměte si, školy, školství, vzdělávání, to skutečně není oblast, která by měla být Popelkou. Proto jsem přesvědčen o tom, bez potřeby nějaké formalizace, že by tady měla existovat pracovní skupina, kde bude ministr zdravotnictví, ministr školství, kde budou zástupci odborné veřejnosti, tedy České konference rektorů, Asociace ředitelů základních škol, gymnázií, CZESHa atd., to samozřejmě je na nějaké debatě, a na bázi nebo na půdě této pracovní skupiny by měla být prodiskutována opatření, která budou nějakým způsobem směřovat směrem ke školám, k žákům a studentům, a teprve po této debatě a po politické debatě ministra školství a ministra zdravotnictví by ta opatření měla být prezentována veřejnosti. Ne dříve, protože to bohužel způsobuje ten chaos, kterého jsme svědky, kterého jsme svědky v posledních dnech na mě se obracejí učitelé, ředitelé škol, různých typů škol s dotazy, jak to bude a proč to tak bude a na základě čeho.
A to je další věc, která si myslím, že je velmi důležitá, a poprosím pana ministra zdravotnictví, aby ještě rozvedl to, co tady říkal, protože to, že samozřejmě nákaza Covidu se objevuje ve větší míře na středních školách, je pravda, ale já se ptám, zda ti studenti skutečně nakazili ve školách, nebo zda ta nákaza virem Covid-19 pochází úplně odjinud, z těch nákupních center, kin, volnočasových aktivit a podobně, protože to přece je také velmi důležité, a i toto by mělo hrát roli, a myslím, že lze z toho trasování ta data vytáhnout a předložit je, dát je k dispozici. Pokud se skutečně ukáže, že ty trusty jsou v těch středních školách a ne někde mimo při těch volnočasových aktivitách, tak pak ano, tak pojďme potom cestou pokud možno tedy lokálního a pokud možno dočasného uzavření středních škol. Tady já vítám i to použití semaforu směrem k omezení výuky na středních školách, to si myslím, že je v pořádku, ale bylo by dobře, aby všechna ta rozhodnutí, i to, které je chystáno od pondělí, tak aby bylo skutečně podloženo jasnými daty.
Mimochodem, objevují se studie, které nepovažuji úplně za studie fakeové, a bylo by dobré, kdyby se k nim pan ministr vyjádřil, jestli je skutečně pravdou to, že to číslo R, to reprodukční číslo R, vlastně bude minimálně sníženo v případě uzavření středních škol, že to na to nemá vliv zásadní. Jestli je to tak, není to tak. Pojďme skutečně ta data a ty informace dát jasně na stůl a podle toho potom je potřeba se rozhodovat. Jedině tak jsme přesvědčeni o tom, že potom ta komunikace směrem k veřejnosti bude včasná, jasná, srozumitelná, a pokud možno tedy koordinovaná, jak jsem říkal, mezi těmi oběma rezorty.
Dále bych chtěl, a to je výzva nebo apel k panu ministrovi školství. Vzhledem k situaci, jaká je, a k té snaze, a vím, že pan ministr to opakovaně deklaroval, snaze udržet tu prezenční výuku co nejdéle, jestli a v jaké fázi je distribuce respirátorů FFP2 na střední, případně na základní školy, samozřejmě v jakém množství také, protože si musíme uvědomit, že ten počet učitelů není malý a ten samotný respirátor je pro jednoho učitele na jeden den. Čili ty věci je potřeba řešit i v nějakém dlouhodobém kontextu. Nakonec i z těch slov pana ministra zdravotnictví já si zdaleka nejsem jist, že za 14 dní situace bude jiná a bude možné to uzavření středních škol zrušit.
Potom konkrétně, a to je věc právě, která by měl být podnětem pro nějakou tu pracovní skupinu a velmi bych apeloval a poprosím o vyjádření pana ministra školství, zda je řešena otázka praktické výuky na odborných školách. To si myslím, že je obrovský problém, protože tu praktickou výuku prostě distančně nelze vést, ten soustruh většinou doma v kuchyni nikdo nemá, a mohl bych takhle pokračovat dál a dál. A je potřeba diverzifikovat - čtvrté ročníky, maturitní ročníky, příprava k praktické maturitní zkoušce. Ti žáci ve třeťáku už na jaře byli tři měsíce úplně mimo. Nedostali se do těch laboratoří, nedostali se do těch dílen, k těm strojům, a teď se připravují na maturitní zkoušku a teď je vypneme na 14 dní. Já se obávám, že to bude podstatně déle, a tyto věci je potřeba také zohledňovat. Možná víc, než u prvních ročníků protože, ty už v té škole měsíc jsou a nějakým způsobem už se na tu školu adaptovali.
A na závěr bych ještě poprosil vzít v potaz jednu věc. Nemáme pouze mateřské, základní, střední a vysoké školy, máme také zájmové umělecké vzdělávání a tam těch problémů je také celá řada a bylo by dobré, aby Ministerstvo zdravotnictví, potažmo Ministerstvo školství při těch opatřeních pamatovalo s nějakými metodickými pokyny i na ty školy, které patří do té oblasti, řekněme, zájmového, nejenom uměleckého vzdělávání.
Dámy a pánové, děkuji za pozornost. V podrobné rozpravě potom načtu to usnesení, které navrhujeme s kolegou Martinem Baxou, kde ty věci, o kterých jsem teď hovořil, jsou podrobně popsány, nikoliv jako úkolování nebo peskování ministra školství nebo ministra zdravotnictví, ale jako výzva, apel k tomu, aby situace v oblasti vzdělávání se zlepšila, aby byla udržitelná a abychom se dokázali přes tu druhou vlnu pandemie Covid-19 i v oblasti školství přenést.
Dovolte mi také poděkovat všem učitelům, ředitelům, rodičům, protože to nemají jednoduché v této situaci, a bohužel tady je potřeba říci, nebudou to mít jednoduché ani v příštích dnech, ale já jim děkuji za to, jakým způsobem pracují a nasazují se pro žáky a studenty našich škol. Díky moc.
