„Po mnohaletém postupném zlepšování se mediální prostředí v Gruzii v současnosti bohužel rapidně zhoršilo. Zvyšuje se počet útoků na novináře, roste i množství soudních procesů se zástupci médií, kritických k vládnoucí straně. Je to velká škoda, Gruzie si těmito politickými procesy zbytečně zavírá dveře do Evropy,“ říká Gregorová, která se oblasti zemí Východního partnerství dlouhodobě věnuje.

Dne 5. července 2021, během pochodu Tbilisi Pride, bylo převážně krajně pravicovými aktivisty násilně napadeno více než 50 novinářů a pokojných demonstrantů. Kameraman Alexander Laškarava zemřel brzy po útoku na následky utrpěných zranění. V květnu 2022 byl ředitel televize kritické k vládní straně, Nika Gvaramia, odsouzen ve vysoce politizovaném procesu k trestu odnětí svobody.

„Pokud si novináři nemohou být jistí ochranou svých životů ani své svobody slova, nebavíme se o svobodné zemi. Zároveň je potřeba prošetřit kauzu nezákonného odposlouchávání gruzínských občanů, mezi nimiž byla řada novinářů, ze září minulého roku,“ doplňuje europoslankyně Gregorová.

Gruzie má s Evropskou unií uzavřenou dohodu o přidružení už od roku 2014 a 3. března 2022 podala žádost o členství v Evropské unii. Tyto evropské aspirace se těší velké podpoře obyvatelstva i celého politického spektra. Vládní strana Gruzínský sen a její zakladatel a oligarcha Bidzina Ivanishvili ale podle jednoho z odstavců rezoluce, který nakonec prošel, zhoršují šance Gruzie na proevropskou budoucnost.

„Nejsem nadšená z toho, že odstavec prošel. Ivanishvili má nepochybně podíl na stavu země a až přílišné úslužnosti vlády vůči Kremlu. Sankce jsou ale zásadní instrument, a jako takový bychom ho měli navrhnout ve zprávě, která dodá důkazy finančního propojení Ivanishviliho s Kremlem a vysvětlením, jaký vliv to má na Gruzii. Takto je to bohužel jen přílepek k jinak velice dobré rezoluci. A to není standard, který očekávám od Evropského parlamentu,“ doplňuje europoslankyně Gregorová.