Ve hře je zdanění peněžitých náhrad církvím za majetek, na základě předlohy komunistů,  kterou v minulých dnech podpořil ústavně –právní výbor poslanecké sněmovny.

     Pro vůdce  KDU – ČSL, když se nepíská podle jejich not je viník většinou zcela jasný. V  případě  zdanění církevních restitucí  komunisté podle  Bělobrádka  dokonce  podkopávají právní stát!  Nedošlo ale k  podkopání právního státu  již v době  samotného schvalování zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi)?

  Není alibistické od předsedy KDU – ČSL  poukazovat, že v době  nastavování parametrů pro církevní restituce nabyla strana ve Sněmovně ?

  Nebyla ve skutečnosti  touha po majetku  silnější než způsob jakým byl zákon schválen? A to nejen  s  přispěním hlasů později pravomocně odsouzeného poslance Pekárka za korupci, ale i poslanců čelícím policejnímu vyšetřování ?

    Připomeňme si, že ani tehdejší premiér vlády Petr Nečas s podpisem uvedeného zákona neotálel a pro jistotu  raději nečekal ani na výrok ústavního soudu. Na otázku, zda bylo datum schválení uvedeného zákona – 8. listopadu, které je spojeno s výročím české porážky na bílé hoře náhodné, ať si laskavý čtenář odpoví  sám.

  Pavel Bělobrádek, který ještě nedávno  občanům „sliboval“ v blízké době odchod z vrcholné politiky  bude možná brzy „kázat“ z půdy  Senátu. Ten je podle něj nyní  třeba posílit proti narůstající  moci komunistů.

   Možná si zde  najde také  trochu času zapřemýšlet nad některými otázkami a svými výroky. Například, proč naprostá většina občanů „církevní restituce  i po mnohých letech po schválení bere jako skutečnou loupež století. Případně, jak skutečně pomoci ve svízelné životní situaci například matkám samoživitelkám, kterým doporučoval najít si jiného chlapa.