Návrh zákona zkráceně nazývaný školský zákon zde představila paní ministryně a také zpravodajové, kteří hovořili přede mnou. Zaměřím se proto na ty části zákona, u kterých náš výbor podává ve svém usnesení pozměňovací návrhy.
Jelikož jsme přesvědčeni, že dítě patří především do péče rodičů a pak je teprve v péči obce a státu, je výbor přesvědčen, že děti mladší 3 let mají být od mateřských škol umísťovány pouze výjimečně a za předpokladu, že dítě zvládá hygienické návyky, dokáže se obsloužit jak při jídle, tak při oblékání, a hlavně je taky vůbec schopno být mimo rodinu bez obrovského psychického stresu.
Také za předpokladu, že v mateřské školce je dostatečná kapacita. Ono se totiž přijetím dítěte mladšího 3 let snižuje kapacita školky o více než jedno místo. Školky nemají prostory k hygienickému přebalování dětí a jejich koupání. Za úvahu také stojí to, že řada školek je pouze o jedné třídě a v takové třídě se pak sejdou děti mladší 3 let, ale také děti, kterým je už skoro 7 let. Vezměte takovou různorodou sestavu na vycházku, připravujte jim program, zaručte bezpečnost atd.
Stávající zákonný stav, který připouští přijetí dítěte mladšího 3 let výjimečně, za předpokladu oné samoobslužnosti, volné kapacitě, tak považuje výbor za odpovídající.
V souladu s tím, co jsem teď řekl, výbor navrhuje upravit novelu tak, aby zachovala stávající stav, a nedává plošný nárok na umísťování dětí od 2 let do mateřské školy.
Druhou oblast, kterou výbor navrhuje změnit, je otázka povinnosti předškolní docházky dětí starších 5 let do mateřské školy. V souvislosti s tím novela zavádí možnosti výjimek, které způsobí určitý nárůst administrativy, a to jak na straně rodičů, tak na straně vedení mateřské školy. Zde jsme opět napříč politickým spektrem ve výboru přesvědčeni, že stávající stav, kdy mateřská škola musí přednostně přijímat v docházce děti starší 5 let, je zcela vyhovující. Navíc skupina obyvatel, kteří děti do školky nedávají, je velmi malá, a tímto opatřením se moc nezmenší. Jen přiděláme práci zúčastněným, zablokujeme další místa ve školce dětmi, které budou sice přihlášeny k docházce, ale budou stále omlouvat svoji neúčast.
Nezanedbatelné je i to, že dlužné částky za úplatu vzdělávání porostou a obce a města je budou muset vymáhat, což jim přinese další náklady. A jak to známe, z části občanů nelze prakticky nic vymoci.
Proto i zde výbor navrhuje pozměňovací návrh, který ponechává současný stav, o kterém jsme přesvědčeni, že je správný a vyhovující.
Třetí oblastí, kterou výbor doporučuje změnit oproti navrhovanému návrhu, je otázka školských obvodů mateřských škol. Jedná se o další zbytečnou regulaci prostředí z úrovně státu. Stát sice na mateřské školy přispívá, na platy zaměstnanců, ale zřizovatelé mateřských škol jsou samosprávy – a hradí ostatní náklady.
K čemu je obyvatelce z obce A stanovení školských obvodů mateřské školy. Ráno sedne se svým dítětem do autobusu nebo jiného dopravního prostředku, jede s ním do mateřské školy v místě B, kde má stanovený školský obvod pro mateřskou školu svoji. Pak se vrátí do místa A, přesedne do třetího autobusu a vyrazí do místa C, kde má zaměstnání. Odpoledne to absolvuje opačně. Nebo vyrazí do místa svého zaměstnání s požadavkem o přijetí dítěte do školky. Vzápětí je velmi snadno jednoduše odmítnuta se slovy: Nezlobte se, nejste z našeho obvodu. Přijímáme přednostně děti, které z něho jsou. To jsme si fakt pomohli! Byrokracie opět narůstá.
Prostě z našeho hlediska je přijetí dítěte do mateřské školy právem, nikoli nárokem.
Proto i zde výbor doporučuje plénu Senátu přijmout pozměňovací návrh, který by ponechal stávající stav, který sice přináší prakticky totéž, ale nikoho nezatěžuje další zbytečnou administrací.
Novela se zde pokouší řešit něco, co funguje, a to i bez ní, a po ní se to nijak významně nezlepší.
Navíc jednotné svázání řešení pro Prahu a další velká města a na druhé straně pro venkov, to nemůže z povahy rozdílnosti těchto míst dobře fungovat. Proč pořád mermomocí chceme dělat změny věcí, které většinově fungují a které než se promítnou do reálného života, už stejně budou překonány.
Výbor mě po zpravodajské zprávě při vědomí toho, že jsem původně kantor s téměř 18letou praxí ve škole, 20 let zástupcem zřizovatele, z kantorské rodiny a mám se školstvím dále kontakty i jako člen rad škol podpořil mnou, a nejenom mnou navrhované pozměňovací návrhy, o kterých jsem se zmínil.
Nepodpořil jediný, a to aby nebyl poslední, příp. dva poslední ročníky v případě odkladu docházky do mateřské školy bez úplaty za vzdělávání.
I když máme vzorce pro stanovení úplaty za vzdělávání v mateřské škole stanoveny, většina mateřských škol, alespoň dle mých zkušeností, nevyužívá tuto horní hranici, kterou by dle vzorce mohla stanovit. Výpadek příjmů školky za poslední rok docházky se pak rozpočítává do nižších ročníků nebo je chtěn po zřizovateli. Nechápu, proč mají rodiče těch dětí, kteří dávají do mateřské školky dítě od 3 let, hradit náklady za rodiče těch dětí, kteří přijdou do mateřské školy až na poslední rok s předškolní docházkou do základní školy.
Na procentu předškoláků docházejících do mateřských škol to stejně nic nezmění. Problémové skupiny občanů to stejně nijak neovlivní.
Podíváme-li se na část zákona, která řeší přijímací zkoušky na střední školy s maturitou, je otázkou, proč žáci mají konat zkoušku dvakrát. To je v § 60, odst. c). Když hodnocení dělá centrum. Možná by stačilo, aby na druhou školu, kam se žák taky hlásí, centrum sdělilo bodové ohodnocení a škola by jeho výsledek zařadila do pořadí, zda je s ním žák úspěšný, či nikoliv.
V této části § 60, odst. 1 se taky píše, že přijímací řízení v prvním kole se koná od 12. do 28. dubna. Zároveň v témže paragrafu v bodě d) se píše, že centrum nahlásí škole, kde žák dělal přijímací zkoušky, výsledky nejpozději do 28. dubna. Takže ten samý den, kdy může zkouška probíhat. Asi by to chtělo vysvětlení od předkladatele. Nevím, je-li to reálné stihnout.
Ředitel školy má pak do dvou dnů zveřejnit hodnocení o přijetí, či nepřijetí. Je stanoveno, že se zveřejňují výsledky hodnocení v anonymní podobě 1. a posledního přijatého uchazeče. Možná by to chtělo zveřejňovat všechny závěry.
Stanovení povinnosti přijímací zkoušky na střední školu vítám. Žáci 9. tříd v posledním ročníku základní školy udrží déle pozornost a soustředění na výuku, zopakují si učivo předcházejících ročníků a jsou pak lépe připraveni na studium v prvním ročníku střední školy.
Obdobně vítám i povinnost maturitní zkoušky z matematiky, byť je otázkou vždycky, jak nastavit obtížnosti jak v zadání, tak v hodnocení.
Co nevítám, je hodnocení slohových prací maturantů z českého jazyka mimo školu, na které probíhalo vzdělávání. V období, kdy tomu tak bylo, byla celá řada odvolání maturantů k hodnocení, a celá řada z nich byla úspěšná. Posouzení dodržení slohové útvaru v češtině je otázkou citu a ten může mít vyučující jiný než pak anonymní hodnotitel. Na to by ale neměl doplácet student. Praxe nám ukáže v budoucnu, je-li to správný krok.
Z pozměňovacích návrhů přijatých sněmovnou lze akceptovat i individuální vzdělávání na druhém stupni základní školy, byť to zřejmě bude jen s minimální frekvencí. Dovedu si představit dítě upoutané na postel, které těžko budeme transportovat každý den do základní školy, a pořídíme mu nějakého domácího vzdělavatele.
Jako obvykle se v tomto návrhu zákona nedostatečně promítly přijaté pozměňovací návrhy z Poslanecké sněmovně do přeznačení odstavců. Ale hovořil o tom tady již kolega z ÚPV, takže se s tím snad dobře vypořádali.
Co je nepříjemné a hlavně nepřehledné, jsou účinnosti zhruba k 6 různým datům. Obecně pak musím konstatovat, že lhůta na projednání zákonů je v Senátě naprosto nedostatečná k tomu, abychom se do toho mohli pořádně zasvětit a mohli se s tím vypořádat. Ale to určitě všichni dobře znáte. Snažíme se o to, abychom to změnili.
Závěrem už řeknu jen usnesení z našeho výboru.
I. výbor doporučuje plénu Senátu PČR schválit předložený návrh školského zákona ve znění výborem přijatých pozměňovacích návrhů, které jsou přílohou tohoto usnesení,
II. mě určuje zpravodajem,
III. pověřuje předsedu výboru, senátora Miloše Vystrčila, k seznámení předsedy Senátu s usnesením výboru.
