Pan Stropnický přišel na debatu jako ostřílený televizní profesionál a pojal ji jako hereckou estrádu. Samozřejmě přesně věděl, co na diváky platí, a proto se nedivím, pokud na někoho působil ze všech nejlépe.
Jenže co za ty dvě hodiny pan Stropnický vlastně řekl? Neustále zdůrazňoval, že se jejich hnutí postará o to, aby se slušní a poctiví lidé v této zemi konečně měli dobře. Formát pořadu bohužel neumožňoval, aby se ho další kandidáti po takových slovech zeptali například na to, jak je jeho vize slušnosti a poctivosti slučitelná s monstrózním střetem zájmů, do kterého se dostane jejich předseda Babiš, pokud se pustí do politiky a zároveň si ponechá vliv ve společnosti Agrofert, která je v řadě svých aktivit na jeho přízni závislá. Pan předseda Babiš přitom už naznačil, že má v plánu si Agrofert ponechat.
A pokud jde o slušnost, ukazuje jeho hnutí už v kampani, jak si ji představuje. Teď nemám na mysli využívání značné části novinového trhu, kterou má pan Babiš ve vlastnictví (byť se o nezávislosti v jeho novinách říká ledacos), ale především tu „reklamu“ na Babišův drůbežářský podnik, ve které si shodou okolností zrovna v době kampaně zahrál sám pan majitel. Přitom dvacet let nejevil o podobné producírování v reklamách svých podniků žádný zájem.
Teď se však zcela účelově cpe na obrazovku, aby jej lidé viděli. Všichni ostatní přitom musí dodržovat pravidla rovné kampaně a v televizním studiu jim hlídají, kolik času k národu mluvili.
Jsem však hrdý, že naše kampaň bez sponzorů je válkou myšlenek, a ne řečí, nesmyslů a rafinovaných marketingových triků. A co mám možnost mluvit s lidmi na náměstích, tak tento názor dost často sdílejí.
Prosím sledujte mé texty i na mém Facebooku https://www.facebook.com/usvitadam