17 let od spacákové krize aneb Bude se Halík smažit v pekle?
Před sedmnácti lety propukla tzv. televizní spacáková krize, největší otřes demokracie v polistopadové éře naší země. Možná nebude na škodu si to připomenout.
Před sedmnácti lety propukla tzv. televizní spacáková krize, největší otřes demokracie v polistopadové éře naší země. Možná nebude na škodu si to připomenout.
Je to neuvěřitelně trapné a navíc hloupé, jak většina politiků tzv. Demokratického bloku (ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN) lepí na Tomia Okamuru a jeho SPD nálepku extremistů.
Je to skoro až komické, jaké pozdvižení a obavy vyvolala v některých kruzích Topolánkova kandidatura.
V předvolebním týdnu jsem se poflakoval v maďarských lázních, takže se mi ta kouzelná „Smlouva Andreje Babiše s občany České republiky“ dostala do rukou až dnes. Jsem nadšen! Lépe to Andrej nemohl napsat.
Jsem ten úplně poslední, koho by bylo možné podezřívat z jakýchkoli sympatií k Babišovi. Nic dobrého si o tom člověku nemyslím. Nicméně na faktu, že jeho ANO má 78 poslanců, nic nezměním.
Pořád někde čtu, že některé strany jsou "proevropské" a jiné prý "protievropské". Prosím pěkně, co je na tom "proevropského" chtít být v Evropské unii, která je zhoubou Evropy?
„Patříme na Západ, ne na Východ!“ křičí na nás z billboardů a bannerů ODS. Ptám se: Na který Západ? Na ten multikulturní, vítačský, požíraný neomarxismem, degenerovaný politickou korektností? A odpovídám: Děkuji, nechci!
Politická kauza? Prosím pěkně, co je politického na faktu, že 50 mega určených malým a středním podnikatelům skončilo v kapse druhého nejbohatšího člověka v zemi? Svědci Koblihovi, napište, poučte nás!
Chtěl jsem se podívat, kolik lidí už muselo zemřít, aby se politici mohli natřásat, jak řeší migrační krizi, a spolu s pomatenci a gaunery z (ne)ziskovek si honit dobroserská trika svých morálních výšin.
Kdybychom žili v normální zemi, byl by ten rozhovor s Vladimirem Putinem úplně normální, tuctová, banální věc. Prostě rozhovor s prezidentem jedné velké země. Nic víc, nic míň. Jenže...
Je to taková klasická politická předvolební finta. Tragického či jinak problematického či profláknutého politika vykopnou a na jeho místo posadí jeho nejbližšího spolupracovníka, který tomu vykopnutému po celou dobu asistoval.
Miloš Zeman se dopustil největší chyby své prezidentské kariéry. Spojenectví s estébáckým oligarchou mu zláme vaz.
Miluju českého voliče! Přes Čapí hnízdo si Babiš přikradl 50 mega, přes jednokorunové dluhopisy dalších 50 mega, prostřednictvím EET zlikvidoval farmářské trhy, vesnické hospody a další stovky malých živnostníků.
Je naprosto jasné, že syrský prezident Asad by musel být dokonalý idiot, kdyby nařídil onen plynový útok.
Právě dnes je to 14 let, co Špidlova vládní koalice nezákonně odvolala Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. Přestože nezákonně odvolaní členové rady všechny soudy následně vyhráli, kauza stále ještě není u konce.
Tradiční vymývání mozků „ala“ ČT. Namísto zpráv, že se stalo to a to, ten a ten řekl tohle, tamten na to reagoval takhle, jsou nizozemští politici vyselektováni na „hodné“ a „zlé“ a ti „zlí“ patřičně onálepkováni coby populisté.
Nejjednodušším a nejlogičtějším řešením by bylo takovou instituci, jež za peníze všech, krmí jen vyvolené, úplně a bez milosti zrušit. Určit správce archivu, techniku rozprodat, kmitočty vysoutěžit a to betonové „kavčí“ monstrum zbořit.
Je naprosto k neuvěření, že někdo může volit něco takového, co onehdy vystoupilo v Otázkách Václava Moravce. Ne, to nebyla zpovykaná bolševická domovnice, jak to vypadalo, nýbrž Andrej Babiš, toho času místopředseda vlády a ministr financí.
Zatímco normální občané ze svých vydělaných tisíců platí daně, Andrej Babiš, toho času ministr financí, který na ostatní vymýšlí kontrolní hlášení či EET, ze svých korunových dluhopisů v celkové sumě 1,5 miliardy šikovně neplatí nic.
Že prý to dobře dopadlo. Opravdu? Soud rozhodl, že ředitelka zdravotní školy Iva Kohoutová se nemusí omlouvat somálské studentce a škola té mladičké muslimce nemusí zaplatit šedesát tisíc odškodného. Jenže...