Vodáci i cyklisté budou na řekách, cyklostezkách i silnicích dál pít alkoholické nápoje úplně stejně, jako je pili dříve, ať už v době, kdy onen přitroublý zákon ještě neplatil či o něco později, kdy už vstoupil v platnost.

To, co ministr zdravotnictví Vojtěch spolu s dalšími popletenými poslanci spáchal, je jen a pouze další legislativní zločin. Proč zločin? Protože další a další zaplevelování naší legislativy normami, které lidé prostě nemohou brát vážně, a tedy se jimi ani nebudou řídit – a dodejme, že právem –, nic dobrého nepřináší. Naopak. Vede to pouze k vlažnému přístupu i k jiným zákonům, které bychom naopak vážně brát měli.

Pouze dokonalý ignorant si může namlouvat, že podobnými legislativními nesmysly bojuje proti alkoholismu. Cyklista, který si na vinařské cyklostezce dá dvojku vína, ani vodák, jenž v parném létě svlaží hrdlo půllitrem piva, prostě není alkoholik, nýbrž normální člověk. A že si někdo dá víc? To bylo, je a bude. Hloupý zákon na tom nic nezmění, pouze kriminalizuje i normální slušné lidi, kteří nic zavrženíhodného neprovádějí.

Přičtěme k tomu ještě, že ve většině civilizovaných zemí je tolerovanou hranicí hladiny alkoholu v krvi 0,5 promile, že to platí nikoli pro vodáky či cyklisty, ale přímo pro řidiče motorových vozidel, a že to k žádným alkoholickým masakrům na silnicích nevede, a naše svatouškovské neštěstí je hotovo, neboť společenské pokrytectví pak doslova kvete.

Staré známé „dura lex, sed lex“, tedy „tvrdý zákon, ale zákon“, tu neplatí. Platí „blbý zákon, žádný zákon“.