... která rozvíjela operaci s cílem šířit ruský vliv a podkopávat bezpečnost v celé Evropě. Na sankční seznam jsme proto přidali dvě fyzické a jednu právnickou osobu, tuzemské orgány následně zajistily jejich majetek… Jde o citlivé záležitosti, proto jistě pochopíte, že detailů nemohu sdělit mnoho. Jedno chci ale podtrhnout. Kroky, ke kterým jsme v posledních dvou dnech přistoupili, jsou výsledkem mezinárodní spolupráce, na jejímž začátku jsme stáli a kterou úspěšně koordinujeme. Jsem hrdý na to, že to jsme právě my, kdo ukázal sílu a schopnost včas a dobře rozhodnout.”

Přemýšlel jsem nad tím, co mi Fialovy věty evokují. A první, co mě v souvislosti s tímhle blábolem napadlo, jsou Mňačkovy Opožděné reportáže. Ty neuvěřitelné příběhy z 50. let, kdy ve jménu nějaké ideologie triumfovaly lidská hloupost, křiváctví a zneužívání moci. Fialova vláda opět překonává své vlastní dno. Svými činy nás už nevrací pouze do normalizačních sedmdesátých let, nýbrž přímo do propagandistického pekla let padesátých. Jednu věc by ale tyhle zločinné politické kreatury měly mít na paměti: Nic netrvá věčně! Ano, jejich čas dotikává a zoufalí lidé dělají zoufalé věci.

Ono už to tak chodí. Dnešní skutky zcela jistě budou předmětem budoucího vyšetřování. Úplně stejně jako byly a jsou předmětem vyšetřování zločiny totality minulé.