Poslankyně pozměňovací návrh k novele zákona o ochraně ovzduší představila dnes na jednání sněmovního Výboru pro životní prostředí. Další návrhy, které MŽP mj. ve výboru podpořilo, se týkají možnosti zákazu spalování pevných paliv na území obcí (protinávrh poslankyně Fialové k návrhu předsedkyně výboru Dany Balcarové) a posílení role Programů zlepšování kvality ovzduší (návrh poslankyně Fialové). Na obou návrzích MŽP s Evou Fialovou spolupracovalo. Současně MŽP nepodpořilo návrhy předsedkyně výboru Dany Balcarové. Na jednání výboru to dnes řekla náměstkyně ministerstva životního prostředí Berenika Peštová.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) na základě vyhodnocení situace po první vlně povinných revizí kotlů, které zavedl zákon o ochraně ovzduší z roku 2012 na návrh poslanců ODS, navrhuje sociálně přijatelnější změny v zákoně o ochraně ovzduší. Do konce roku 2016 musel ze zákona každý kotel na pevná paliva v České republice projít tzv. revizí svého stavu. Ne každý výrobce má však dostatečný počet vyškolených kontrolorů, kteří by byli rovnoměrně rozmístěni po celé České republice. V praxi pak docházelo k absurdním situacím, kdy kontroloři požadovali za revizi kotle neúnosně vysoké ceny navýšené o cenu za dopravu. Tomu chce ministerstvo do budoucna zabránit a současně i snížit frekvenci revize, aby se lidé pod tíhou finančních nákladů povinnosti nevyhýbali. První vlna revizí v roce 2016 potvrdila, že technický stav kotlů v České republice není dobrý a podíl kotlů s nějakou závadou či nesrovnalostí je podle odborníků z řad výrobců kotlů až 80%. Odstranění závady vede nejen k nižším dopadům provozu kotlů na kvalitu ovzduší, ale také ke zvýšení účinnosti spalování a bezpečnosti provozu.
„Ministerstvo spolu s paní poslankyní navrhuje, aby lidé v situaci, kdy se v okolí nebude nacházet výrobcem (jejich kotle) vyškolený kontrolor, který by revizi provedl za vyhláškou stanovenou referenční cenu, a to včetně dopravy, měli možnost vybrat si jiného, levnějšího odborníka. Opět vyškoleného na daný typ kotle, ale jiným výrobcem. Odborníky budou moci vyhledávat v jednotné a úplné databázi, kterou povede MŽP. Se změnou zákona by se i posunul termín další plošné revize kotlů. Termín další revize tak bude až v roce 2019. Tedy ze dvou let se frekvence revizí zvýší na jednou za 3 roky,“ komentuje návrh ministr životního prostředí Richard Brabec. „Cíl našeho návrhu je jasný. Ulevit od finanční zátěže za revize všem poctivým občanům, zaručit maximální předvídatelnost výdajů za revize a zajistit, aby revize neposloužily ke snadnému zisku a nekalé praxi některých subjektů. Současně ale chceme zachovat potřebné nástroje vedoucí k ochraně ovzduší. Revize technického stavu a provozu kotlů jedním z takových významných nástrojů určitě jsou,“ dodává Brabec.
Druhým z návrhů, které ministerstvo životního prostředí dnes podpořilo, byl návrh poslankyně Fialové na možnost zákazu spalování vybraných druhů paliv v kotlích 1. a 2. emisní třídy v obcích. „Paní předsedkyně Balcarová za Piráty navrhla, aby obce měly možnost zakázat na svém území plošně spalování hnědého uhlí. S tím ale nemůžeme souhlasit, protože lidé si v dobré víře a s vidinou budoucího zákazu provozu kotlů 1. a 2. emisní třídy pořizují nové, účinnější a ekologičtější kotle, byť na uhlí. I kotlíkové dotace podporují pořízení těch nejekologičtějších kombinovaných kotlů (na uhlí a dřevo). Příliš striktní návrh Pirátů, který by zakázal topit uhlím všem i v těch nejmodernějších kotlích, které mají dnes srovnatelné emise prachu s kotli na dřevo, tak nemůžeme podpořit. Jsem tak pro možnost dát obcím kompetenci rozhodnout o dřívějším zákazu provozu kotlů 1. a 2. emisní třídy. Ten přijde tak jako tak v září roku 2022, kdy všechny staré kotle budou muset být odstaveny z provozu, a já uvítám možnost, aby si starostové o tento zákaz - s cílem chránit ovzduší ve své obci – mohli říct o pár let dřív a navíc v době, kdy MŽP poskytuje občanům na výměny starých kotlů štědré kotlíkové dotace,“ komentoval návrhy, o kterých jedná Výbor pro životní prostředí, ministr Brabec.
Další návrh, který MŽP připravilo spolu s poslankyní Fialovou a dnes ho i podpořilo na jednání výboru, je návrh na změnu několika ustanovení, která se týkají Programů zlepšování kvality ovzduší (PZKO). V roce 2011, při přípravě nového zákona o ochraně ovzduší, tehdejší Legislativní rada vlády požadovala, aby se PZKO vydávaly formou opatření obecné povahy, kterou zakotvuje český správní řád. Na konsekvence takové formy upozornil loni v prosinci Nejvyšší správní soud. Ten ve svém rozsudku o žalobě nevládních organizací Frank Bold Society a Čisté nebe na PZKO pro aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek upozornil, že prostřednictvím opatření obecné povahy nelze bez zákonné opory vymáhat po obcích nebo krajích příslušná opatření nebo je sankcionovat za neplnění opatření.
Nejvyšší správní soud tak ve svých výrocích k PZKO zpochybňuje, jestli zvolená forma opatření obecné povahy je pro takový dokument, jakým je PZKO, vhodná vzhledem ke konstrukci českého práva a k charakteru PZKO. Současně soud uvádí, že po stránce rozsahu a obsahu nelze samotným programům téměř nic vytknout.
Právně problematickou formu tak MŽP spolu s poslankyní Fialovou napravuje v pozměňovacím návrhu k novele zákona o ochraně ovzduší. PZKO by již v budoucnu nebyl vydáván formou opatření obecné povahy, ale byl by schválen na úrovni Ministerstva životního prostředí a vydán ve Věstníku MŽP. Tato forma vydání PZKO nikterak nevylučuje z procesu přípravy veřejnost, která se i nadále bude moci do procesu zapojit v rámci posuzování vlivu koncepce na životní prostředí. PZKO navíc budou připravovány jako doposud přímo ve spolupráci s obcemi i kraji. Zákon pak bude ukládat obcím a krajům, na které se PZKO vztahuje, povinnost vypracovat nejpozději do roka od vydání a schválení PZKO podrobný časový plán realizace příslušných opatření uvedených v PZKO. Ta musí kraje i obce v rámci svých možností realizovat co nejdříve.
„Návrh zvyšuje efektivitu PZKO. Změna nebude mít žádné negativní dopady na realizaci programů, ani teď, ani v budoucnu. Česká legislativa dnes neumožňuje MŽP ukládat obcím a krajům prostřednictvím opatření obecné povahy povinnosti nad rámec zákona, ani jim k tomu stanovovat závazné harmonogramy. Opravdu důležité je, aby nejen státní správa, ale i obce a kraje realizovaly opatření, která jsou jim programem uložena a která jsou v jejich samosprávné kompetenci. K tomu by si měly samy vytvořit harmonogram dílčích kroků, jehož vypracování jim bude nově ukládat zákon. Každý si pak bude moci ověřit, zda obec nebo kraj postupuje podle harmonogramu a zda nejen úřady, ale i každý starosta a hejtman chrání ovzduší na svém území a co vše pro to dělá,“ upozornil dnes ředitel odboru ochrany ovzduší Kurt Dědič. Navrhovanou změnou zákona se nijak nesnižuje význam PZKO pro obyvatele České republiky. Naopak se posílí a konkretizuje jejich provádění v podobě povinnosti realizovat stanovená opatření a povinnosti vytvořit podrobné časové harmonogramy ze strany obcí a krajů. Vymáhání opatření pak bude v rukou veřejnosti, která bude mít nad realizací opatření dle vytvořených časových harmonogramů dohled.
Neutrální postoj zaujalo MŽP k návrhu poslankyně Balcarové na zákaz výjimek z nových povinností dle evropské legislativy pro české uhelné elektrárny. „Jsme určitě pro další zlepšování kvality ovzduší včetně snižování emisí v průmyslu, ale návrh zcela postrádá vyčíslení dopadů zákazu na ceny energií, a tím pádem na peněženky občanů. Současně návrh postrádá vyčíslení reálného efektu na kvalitu ovzduší. Bez těchto podstatných podkladů proto nemůžeme k tak zásadnímu návrhu s možnými neúměrnými finančními dopady do sociální sféry zaujmout jednoznačné stanovisko,“ potvrdila již dříve názor MŽP na předkládaný návrh náměstkyně ministerstva životního prostředí Berenika Peštová.
