Pane Babiši, stát a politická strana se prostě nedají řídit jako firma. Naštěstí v těchto dvou tělesech fungují vztahy trošičku jinak a tím i povinnosti jeho členů jsou koncipované a vymahatelné jinak. Ono přeci jenom nějaké bouchnutí pěstičkou do stolu v tomto prostředí ostrých loktů nikoho nijak neohromí, jelikož moc nad jednotlivcem nebo skupinou lidí je vice rozvolněná. Ve firmě jsou funkce a úkoly pevně stanovené, a pokud se tedy nebude poslouchat šéf, pak přijde snížení mzdy nebo nebude schválena prémie nebo dokonce může přijít i ukončení pracovního poměru. Pokřikovat na zaměstnance ve firmě má určitý efekt, i zastrašování, ale v politice …. to už je jiná hra. Zde jsou si lidi na určité úrovni rovní a rovnější. Politici jsou si navzájem odkázání společnou podporou a jistým týmovým duchem, resp. cílem. Pokud předseda nemá podporu na různých úrovních, pak mu je jeho 200 firem a miliardové konto k ničemu. V tomto evidentně předseda ANO byl a je naivní.
Politická strana v různých úrovních organizace je někdy nesourodým elementem názorů a ambicí několika silných osobností, jež ne vždy musí dbát o zájmy strany nebo dokonce pokynů předsednictva. To platí dvojnásob u těles, které jsou slepencem odpadlíků nebo přistěhovalců z jiných politických stran. U těchto osob totiž převládá pragmatičnost nad společným zájmem a disciplínou. Nádherným příkladem, z poslední doby, osobních ambicí a názorové nejednotnosti, jsou ODS a ČSSD.
Komunální volby budou onou prověrkou, resp. důkazem, že hnutí ANO se ničím neliší od jiných politických subjektů, není ničím novým či inovativním, a to ani na poli ideové či ve výsledcích činů, skutků!