Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, já už jsem zde na toto téma vystupoval. Vystupoval jsem i na půdě výboru. Některé mé názory a názory klubů už jsou známé, tak je tady jenom shrnu. Jak už tady bylo řečeno, tento návrh zákona se zde objevil už v minulém volebním období, kdy nebyl přijat, těch důvodů bylo vícero. Nyní se tento dokument tady objevuje znova a já k němu mám několik připomínek.
Neustále tady nyní je řečeno, že to bylo konzultováno s veškerými odborníky, že tady existuje stoprocentní shoda. Rád bych upozornil na to, že tomu tak ve skutečnosti není. My jako klub vítáme tuto novelu toho školského zákona a mrzí nás ovšem, že opět jde zákon, který nebyl dotažen, když to řeknu, téměř k dokonalosti, a proč to tak říkám? Za prvé § 9 nebo § 22, to jsou takové asi nejpalčivější oblasti. Nejdříve začnu tím pozitivním, co určitě je dobré. To znamená, že nějakým způsobem se reflektuje náročnost některých pracovních pozic, viz. třídní učitel nebo uvádějící učitel.
Co je určitě pozitivní, že se nějakým způsobem bude garantovat výše příjmů a finance pro pedagogy. To jsou všechno veskrze pozitivní věci, ke kterým nemáme připomínek a určitě je vítáme. Nyní ovšem k těm, když to řeknu, problematickým bodům, a ty se neustále opakovaly i na půdě výboru.
Za prvé, co se týká zvýšení pravomocí ředitele, že může dát přednost i nekvalifikovanému učiteli nebo pracovníkovi před kvalifikovaným.
Za mě my řešíme následky, ale dlouhodobě už neřešíme příčiny. Velice pozorně jsem poslouchal své kolegy, taktéž profesionály z oboru. Musím říct, že někdy jsem s nimi souhlasil, někdy to je, jak se lidově říká, slovo do pranice. Nejsem si úplně jistý, jestli to je opravdu cesta správným směrem, to rozvolňování. Jestli bychom se v tomto směru spíš neměli zaměřit na fungování pedagogických fakult, financování pedagogických fakult, tak, abychom měli jistotu, že absolventi pedagogických fakult jsou stoprocentně připravení profesionálové na svém místě.
Ano, určitě mi někdo řekne, že to nelze stoprocentně zaručit, ale úplně stejně nelze stoprocentně zaručit, že pokud dáme větší volnost ředitelům a tu možnost vzít toho nekvalifikovaného, jestli to bude přínosem. Jak říkám, je to takové sporné. Můžeme na to mít rozdílné názory. Náš názor je takový, že by se to rozvolňovat určitě nemělo. Nezapomeňme, že se jedná o regulované povolání, to znamená, my tam vyžadujeme vysokoškolské vzdělání. Je to dlouhodobější proces, kdy my jsme si říkali, že chceme, aby to vzdělávání mělo vzrůstající úroveň. Tohle to je právě ta situace, kdy si myslím, že tomu tak není. Nemusí to být v individuálních případech, ale myslím, že systémově je to špatně.
Dále, co je trošku problematické, že máme profese, které máme přímo v zákoně, jako psycholog, učitel. Pak tady máme takzvané pracovní pozice. Já tady vidím malinko trošičku problém, že my některé pracovní pozice, které jsou dávány vyhláškou, tak nyní dáváme do zákona. Do toho zákona dáváme ale pouze některé vybrané pracovní pozice. Tam se trošičku obávám, že to taky není úplně správné.
Vysvětlím. Některé ty nové pracovní pozice nemáme ještě pořádně vyzkoušené nějakým způsobem, když to řeknu, prozkoumané, jestli to bude fungovat nebo ne. Může se stát, že tak, jak to podáme, to fungovat nebude. Pokud bychom to udělali tak, jako bylo doteď zvyklostí, ty pracovní pozice formou vyhlášky, můžeme to i velice rychle změnit. Pokud to ovšem dáme do zákona a zjistíme, že to nefunguje tak, jak by to mělo, pak existuje celý ten velice zdlouhavý legislativní proces tak, abychom tuto situaci napravili. Dalším takovým problematickým bodem je rozvolňování toho vzdělávání, předávání těch pravomocí neziskovým organizacím mimo pražské fakulty. Za mě vlastně stát, který by měl garantovat - protože vzdělávání je strategická komodita pro stát, pro jeho budoucnost - myslím si, že stát by neměl z rukou pouštět tu možnost kontroly a ovlivňování kvality výuky. Takže to je další takový sporný moment.
Když jsem říkal, že se mi i nelíbí, že je neustále prezentováno, jak je to ve shodě se všemi odborníky. Já tady vyjmenuji nejaktuálnější seznam těch, kteří k tomu mají výhrady. Ty výhrady nejčastěji právě směřovaly na ty dvě oblasti, o kterých jsem mluvil. Je to Česká konference rektorů, Rada vysokých škol, Asociace děkanů pedagogických fakult, Asociace děkanů filozofických fakult, Asociace děkanů přírodovědných fakult, Asociace děkanů tělovýchovných fakult, Asociace češtinářů, Asociace pro didaktiku dějepisu, Asociace učitelů dějepisu České republiky, Asociace učitelů angličtiny České republiky, Jednota českých matematiků a fyziků, Společnost učitelů matematiky JČMF, Česká pedagogická společnost a Pedagogická komora.
To znamená, že ten seznam není zrovna malý. Pokud jste mě pozorně poslouchali, tak většinou jsou to právě ty vysoké školy a fakulty, které mají to vzdělávání na starost. To znamená, že by měly být těmi hybateli budoucnosti ve vzdělávání.
Z těchto důvodů jsem navrhoval dva pozměňovací návrhy. Po různých konzultacích a jednáních na výborech jsem se rozhodl nakonec podat jeden pozměňovací návrh. To je právě to rozvolňování vzdělávání, možnost uvolňování rukou pro zaměstnání těch nekvalifikovaných pracovníků. Samozřejmě nadále se pak ke svému pozměňovacímu návrhu přihlásím v obecné a podrobné rozpravě.
Samozřejmě jsem pozorně sledoval i pozměňovací návrhy jak z pětikoalice, tak od svých kolegů z opozice. Všechny pozměňovací návrhy, které mají za cíl tento zákon vylepšit a dotáhnout k té lepší podobě, tak určitě podpoříme. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců SPD.)
