na úvod musím tedy podobně jako kolega Dolejš zmínit poměrně nešťastný postup, který vláda zvolila při prosazování tohoto zákona, kdy zaprvé došlo k tomu, že se ho nepodařilo projednat do prázdnin. Sněmovna se bohužel raději rozpustila a odjela na prázdniny, než aby se těmi zákony zabývala. My jsme vystupovali velmi hlasitě proti tomu, bohužel většina ve Sněmovně dala přednost tomu volnu, což se dnes ukazuje jako velmi chybné rozhodnutí, protože přijímat daňové zákony tak, že hrozí, že se nestihnou do konce roku, je extrémně špatný postup. A velmi bych apeloval na paní ministryni, aby se zkusila postarat o to, aby příští rok, až ten daňový balíček bude opět v programu, opět bude naimplementovat ty evropské směrnice, opět se ta legislativa bude nějakým způsobem vyvíjet, abychom ten termín zkusili skutečně stihnout, aby se třeba první čtení stihlo před prázdninami a byl prostor vyladit třeba s ministerstvy ty pozměňovací návrhy a aby nedošlo k tomu, že dnes vlastně vůbec nevíme, jestli se ten zákon stihne včas schválit.
Podobně vláda strašně na sílu tlačí třetí a čtvrtou vlnu EET, kde byl zcela logický odpor opozice, která chtěla zmínit ty své argumenty proti třetí a čtvrté vlně EET, a tím, že vláda tlačí na EET, které má z hlediska ekonomiky menší význam než tento zákon, tak bohužel opět došlo k prodlení v této věci. Myslím, že tady to chtělo nějakou součinnost v rámci Parlamentu.
A teď věcně k tomu zákonu. Předně problém vnímám v tom, ale samozřejmě to asi není řešitelné v tuto chvíli, jenom takový obecný povzdech, že tady bojujeme proti daňovým rájům, ale nebojujeme proti daňovým rájům uvnitř EU. To jenom aby to zaznělo. A pak několik velmi konkrétních poznámek k tomu zákonu.
Myslím si, že je na místě podrobněji se podívat na implementaci toho pravidla GAAR, toho General Against Abuse Rule, které implementujeme v té české verzi extrémně široce. Zatímco podle té evropské směrnice máme nařízeno, abychom ho implementovali ve vztahu k dani z příjmu právnických osob, kde je podle mého názoru naprosto na místě, protože tam je zjevné, že když ta korporace dělá nějaké operace jenom za účelem daňových úspor, tak tím může ta daňová pravidla porušovat.
Tak v té české implementaci to aplikujeme jako obecné pravidlo do daňového řádu. A mně to přijde extrémně nebezpečné. Dám konkrétní příklad a velmi bych uvítal odpověď Ministerstva financí, jak to vnímá. Dnes mohou živnostníci naprosto legálně používat výdajové paušály. A úřady žádným způsobem nezkoumají, jestli ty paušály používají kvůli snížení byrokracie, nebo kvůli snížení daňového základu. A ten zákon je takhle navržen, myslím, že funguje dobře a není tam žádný problém. Nicméně, kdybychom aplikovali extenzivně pravidlo GAAR a bohužel historicky daňová správa například ve věci zajišťovacích příkazů některá pravidla aplikovala velmi extenzivně, takže tady jsou z minulosti varovné signály o tom, že nějaký agilní úředník, jako je ten slavný případ s účtenkami za svatby, že nějaký agilní úředník to začne řešit, tak pokud by úředníci Finanční správy začali postihovat živnostníky, kteří používají daňový paušál primárně za účelem toho, aby si snížili daně a ne za účelem snížení byrokracie, tak v tom pravidle GAAR v daňovém řádu dle mého názoru mohou najít oporu. Já tady vidím velmi riskantní obecné pravidlo, které navíc nemá oporu v té evropské legislativě. Evropská legislativa chce aplikovat na daň z příjmu právnických osob. Takže to je první okruh, kde bych poprosil o nějakou reakci.
Dále vidím velmi spornou otázku rozšíření používání krycích dokladů celníky, a to ve dvou oblastech. Jednu v oblasti kontroly heren. Přiznám se, že tam ještě si umím představit, že to má nějaké opodstatnění, umím si představit pracovníka státu, který jde kontrolovat nějakou hernu a kde chce raději použít z bezpečnostních důvodů krycí doklad. Nicméně v oblasti běžné kontroly EET mi to přijde naprosto extenzivní opatření. A skutečně ho nechápu. Tady daňová správa tvrdí, že lidé, kteří jdou kontrolovat restauraci, tak jsou ohroženi na životě nebo na zdraví, když chtějí a chtějí proto krycí doklady, aby si je majitel té restaurace nemohl dohledat. Absolutně nechápu - počkám, až paní ministryně bude mít prostor (Ministryně hovoří u stolku zpravodajů.) - takže krycí doklady pro běžnou kontrolu výběru EET. Pro mě je to naprosto nepochopitelné ustanovení. A jestli je skutečně problém, že se děje, že úředníci jsou ohroženi na zdraví, když kontrolují EET, tak asi ten problém musíme řešit trochu jinak než krycími doklady.
Pak jsou tam ta problematická ustanovení ohledně DPH pro Český rozhlas a Českou televizi, tomu se určitě budeme podrobně věnovat ve druhém čtení. A z mého pohledu bych ještě požádal Ministerstvo financí o odůvodnění vynětí finančních podniků z ustanovení ohledně nadměrných výpůjčních nákladů. Zjednodušeně řečeno, jsou tam přísnější pravidla pro půjčování mezi podniky a způsob, jak se těmito opatřeními převádějí zisky, které se ovšem v české implementaci nevztahují na finanční sektor, což může mít relevantní opodstatnění a současně to může být prolobbované. Tak bych se rád zeptal Ministerstva financí, jestli tyto paragrafy skutečně jsou ku prospěchu České republiky vzhledem k tomu, že my jsme země, která má bankovní sektor do značné míry pod kontrolou zahraničních matek, které mohou tyto způsoby používat k optimalizaci vývodu kapitálu.
Děkuji za odpovědi.
