Děkuji za slovo, pane předsedající. Děkuji všem kolegům, kteří podpořili můj návrh na přerušení. Skutečně za nás je to zásadní věc. Každopádně já se nyní vyjádřím k vystoupení paní ministryně a pana guvernéra, kterým ještě jednou velice děkuji za to, že tady vystoupili a jali se hájit ten svůj návrh. Moje vystoupení nebude zas tak dlouhé. Začnu reakcemi na vystoupení paní ministryně a pana guvernéra.

Zaprvé jsem smutný z toho, že Česká národní banka a Ministerstvo financí nepřistoupilo na ten náš kompromisní návrh k prodloužení platnosti aktuálních nástrojů do konce roku 2023. Máme za to, že důvod, proč se tento tisk projednává tak dlouho, a slyšeli jsme, že je to už od roku 2016, tak jeden z důvodů je, že skutečně ten tisk není napříč touto Poslaneckou sněmovnou, a to v tomto, ani v tom minulém volebním období, příliš konsenzuální. My jsme vedli celou řadu jednání ve snaze nalézt nějaký kompromis o tom, jak by ten návrh měl vypadat, abychom skutečně dosáhli většího konsenzu. Bohužel se to nepodařilo.

My jsme připravili několik pozměňovacích návrhů ve vztahu k větší transparentnosti ČNB, což já považuji za správný směr. Uznávám argument pana guvernéra, že Česká národní banka je příkladná mezi národními bankami v oblasti transparentnosti. Ale to podle mě není důvod, proč neusilovat o další zlepšení. Naopak v té oblasti nezávislosti rozhodně z těch mezinárodních žebříčků nevychází zdaleka tak dobře jako v té oblasti transparentnosti. Je potřeba říct, že celou bankovní radu nakonec jmenuje pouze jeden jediný člověk, což není úplně standardní postup v jiných zemích.

Každopádně my jsme navrhli kompromis pro to prodloužit ty aktuálně schválené a používané nástroje do konce roku 2023 a vytvořit tak prostor skutečně přijít s návrhem, který bude konsenzuální v rámci širšího politického spektra, nejen v rámci podporovatelů této novely. A mrzí mě, že se to nepodařilo, byť i třeba ze stanovisek Ministerstva financí k pozměňovacím návrhům je zřejmé, že v případě, že by byla vůle ten zákon redukovat více, tak by to pro ně už najednou přijatelný kompromis byl.

Co se týče praxe Evropské centrální banky versus praxe České národní banky, tak z mého pohledu tam je několik podstatných aspektů. Jeden aspekt je to, že Česká národní banka se prostě může výrazně snadněji proměnit, ta bankovní rada se může výrazně změnit. A to, že dnes je dnes Česká národní banka nezávislá, respektovaná instituce, považujeme za velmi správné a děkujeme za to, děkujeme za ten příkladný přístup. Nicméně bohužel to není žádná garance do budoucna. My se obáváme toho, že právě ty vyšší pravomoci mohou vést i k větší politizaci té instituce, že s novými pravomocemi přijde větší tlak na to je i více využívat. A bojíme se toho i ve vztahu k zavedené přímé volbě prezidenta, která skutečně má obrovský vliv na tuto instituci, a obáváme se té hrozby politizace ČNB. Máme za to, že Evropská centrální banka tím, že její bankovní rada je složená jiným způsobem, je proti tomu riziku chráněna lépe.

Pan guvernér uváděl, že on usiluje o širší novelu, nejenom tu krizovou. Mě mrzí, že se nepodařilo dojednat právě nějaký kompromis, protože uznávám, že některá opatření v této novele jsou konsenzuální, třeba odstraňování některých zastaralých pasáží. Stejně tak z mého pohledu tady, já se například liším od kolegů z ODS, z mého pohledu není významný problém, nebo není problém to rozšíření pravomocí ČNB nakupovat ty státní dluhopisy, resp. poskytovat nějaké krytí vůči těmto dluhopisům i vůči jiným subjektům, než jsou banky. Ale náš problém s rozšířenými pravomocemi ČNB je trochu jinde. Ale tady já zrovna ten problém nevidím. Myslíme si, že to, jestli centrální banka bude tyto operace dělat vůči bankám nebo i vůči pojišťovnám, není problém. A tady se ztotožňuji z části se stanoviskem pana guvernéra. Vidíme tam řadu nějakých dílčích zlepšení, ale současně tam vidíme prostě nějaké velké problémy, kde podle našeho názoru bylo možné vyjednat kompromis, což se ale bohužel nestalo.

Jsme trochu nešťastní z toho postupu ve vztahu k našim ztransparentňovacím pozměňovacím návrhům, kde jsme žádali o nějakou legislativně technickou kontrolu. (Řečník se odmlčel, poslanec Sklenák se vybavuje s ministryní Schillerovou a ruší řečníka. Po upozornění poslanec Sklenák odchází.) Děkuji.

Jsme trochu nešťastní z toho postupu ve vztahu k našim ztransparentňovacím návrhům, kde jsme žádali o nějakou legislativně technickou kontrolu, kterou jsme obdrželi, za což děkuji. A bohužel řekněme ta odborná diskuse s ministerstvem a se zástupci národní banky v této oblasti zpětně viděno asi nebyla dostatečná, protože tam zůstaly věci, které jsme nezamýšleli, konkrétně pozměňovací návrh D6 obsahoval.

To se snaží kolega Martínek vyřešit právě skrze tu legislativně technickou úpravu, která uvádí ten pozměňovací návrh do souladu s odůvodněním. Skutečně jsme chtěli, aby ten rozsah byl naprosto totožný s tím, co dělá dnes Evropská centrální banka v této oblasti a doufám, že se to podaří vyřešit tou legislativně technickou úpravou.

Co se týče té druhé části, to znamená zahrnutí ČNB do registru smluv, já si tady dovolím přečíst naše právní stanovisko, protože skutečně nesouhlasíme s tím výkladem, že ty všechny smlouvy mezi ČNB a soukromými bankami nespadají pod výjimku skrze ohrožení finanční stability. Podle nás prostě ten argument, že ty smlouvy, které můžou způsobit run na banku, současně nejsou smlouvami, které spadají pod výjimku skrze ohrožení finanční stability, je lichý. Vždyť samo o sobě je to nesmyslné. Když pan guvernér, nebo Ministerstvo financí uvádí ty hrozící dalekosáhlé dopady zveřejňování těchto smluv na finanční situaci bank, tak je přece zřejmé, že ohrožují tu finanční stabilitu.

Já tedy přečtu ty naše argumenty. Jsme názoru, že smlouvy mezi Českou národní bankou a komerčními bankami by i po přijetí pozměňovacího návrhu zůstaly smlouvami, které jsou vyňaty z povinnosti zveřejnit prostřednictvím registru smluv, a to právě na základě § 3 odst. 1 zákona o registru smluv ve spojení s § 11 odst. 2 písm. d) zákona o svobodném přístupu k informacím. Smysl a účel pozměňovacího návrhu rozhodně není ohrozit finanční stabilitu, či dokonce ohrozit plnění úkolů České národní banky. V původní komunikaci se Česká národní banka odkazovala na široké pojetí bankovního tajemství a považovala všechny smlouvy, včetně provozních smluv, za smlouvy chráněné bankovním tajemstvím. Z tohoto důvodu jsme přistoupili k zařazení České národní banky do výčtu povinných osob dle registru smluv zároveň s vědomím, že odkaz skrze § 3 odst. 1 registru smluv a výluka obsažená v zákoně o svobodném přístupu k informacím, jsou dostatečným korektivem pozměňovacího návrhu, tedy že smlouvy, které jsou kryté bankovním tajemstvím, avšak zůstávají svým charakterem informacemi ohrožujícími stabilitu finančního systému, tedy například smlouvy s komerčními bankami, kde vystupuje Česká národní banka jako věřitel, či případně věřitel poslední instance, stále zůstávají nezveřejňovanými smlouvami.

To je tedy naše stanovisko v oblasti toho pozměňovacího návrhu, který rozšiřuje transparentnost České národní banky. Skutečně považujeme tu argumentaci Ministerstva financí v této věci za absurdní, protože skutečně tvrdit, že smlouva, která může způsobit run na banku, neohrožuje finanční stabilitu, podle nás prostě není férová argumentace.

Dále ještě k tomu pozměňovacímu návrhu D6. My máme zato, že je velký rozdíl mezi zveřejňováním informací ve výroční zprávě versus průběžně. Skutečně nepovažujeme za dostatečné, pokud jsou některé informace, které například Evropská centrální banka zveřejňuje průběžně, zveřejňovány v rámci České národní banky pouze ve výroční zprávě a uvádět to jako srovnatelnou míru transparentnosti. Prostě je obrovský rozdíl, kdy jsou ty informace zveřejňované. Z našeho pohledu je skutečně na místě v některých věcech to průběžné zveřejňování, proto považujeme právě ten pozměňovací návrh D6 za zcela zásadní a skutečně si myslíme, že zveřejňování skrze výroční zprávu není dostatečné.

Potom paní ministryně hovořila o mediální atraktivitě těch hypoték versus mediální atraktivitě těch dalších částí toho zákona, které mají vlastně větší dopad do budoucna na fungování života v této zemi. Samozřejmě má paní ministryně pravdu, že o tom, co bude v novinách, byť tedy pan předseda vaší strany je významným hráčem na mediálním trhu, tak každopádně souhlasím, že si nemůžete u konkrétního zákona určit, která jeho část bude detailně rozebíraná v médiích. Každopádně právě ta parlamentní diskuse je jeden z mála nástrojů, které máme k tomu, abychom upozornili na nějaká rizika, nebo odlišné postoje zvlášť, pokud ty dopady můžou být prostě obrovské, ať už se bavíme o inflaci, nebo o dopadech na nemovitostní, nebo akciový trh. Takže skutečně máme zato, že tento zákon si zaslouží velmi podrobnou debatu a snažíme se tedy nasměrovat pozornost i k dalším částem tohoto zákona, nejen k té regulaci hypotečního trhu, která je samozřejmě podstatná. Ostatně pan guvernér zmínil, že 5 % té regulace zahrnuje 15 mld. korun ročně, takže samozřejmě ty dopady budou také dalekosáhlé, nicméně je to jenom jedna část, z našeho pohledu dokonce méně podstatná, byť velmi významná.

Nyní se dostávám k té naší hlavní výhradě, bohužel se ta debata trochu slučuje. My jako větší riziko, než jsou ty nepřímé nákupy samozřejmě státních dluhopisů, vidíme riziko nákupu dluhopisů korporátních, kde ten český dluhopisový trh je malý, což ostatně přiznal i pan guvernér. A samozřejmě toto riziko nemáme úplně v současném složení Bankovní rady, nicméně, jak jsem říkal, to se může změnit a ta pravomoc je prostě zvlášť na našem trhu velice silná. My tam vnímáme nějaká rizika, vnímáme tam riziko dvojího přístupu, vnímáme tam riziko jiného přístupu k těm největším a k těm malým a středním. Skutečně si myslíme, že si to zaslouží velkou pozornost v té diskusi, prostě tato pravomoc je z našeho pohledu zcela zásadní a dlouhodobě to říkáme, říkali jsme to už při projednávání tohoto návrhu v rámci nouzového stavu, respektive velmi podobného návrhu v rámci nouzového stavu. Já bych byl prostě velmi nerad, kdyby se tato otázka tak nějak přešla.

Potom je častý protiargument proti tomu našemu návrhu na to rozšířit tu výjimku 36 let i na nesezdané páry. Tady skutečně nesouhlasíme s tou argumentací ministerstva. Ta argumentace zní: bude se to obcházet, lidé si tam seženou nějakého spolužadatele mladšího věku. Z našeho pohledu je to nešťastný přístup k legislativě, kde se prostě řeší pár procent lidí, kteří by to případně vnímali jako nějakou mezeru v tom zákoně, ale desítky procent lidí z toho vypadnou právě kvůli tomu, abychom se vyhnuli nějakému marginálnímu z našeho pohledu problému obcházení. Skutečně 50 % dětí se zhruba rodí v nesezdaných párech a v rodinách, kde je pár nesezdaný, a skutečně všechny tyhle rodiny vylučovat z toho snadnějšího přístupu k hypotékám považujeme za extrémně nešťastné. Tady prostě z našeho pohledu argument nějakým obcházením podle našeho názoru neobstojí, přece jenom hypoteční úvěr je něco zcela mimořádného, člověk si to typicky bere jednou za život.

A představa, že takovýto úvěr si lidé vezmou fiktivně na sebe - poměrně nepravděpodobná konstrukce - podle nás skutečně neobstojí v té reálné praxi. A z našeho pohledu třeba ten přístup nesezdaných párů k hypotečním úvěrům je důležitější, než nějaké drobné riziko obcházení, které z našeho pohledu by mohla řešit třeba Česká národní banka skrze důslednější dohled, pokud by skutečně docházelo k nějakým fiktivním smlouvám. Podle nás je to spíš otázka dohledu, než otázka legislativy. Tady se prostě neshodujeme se stanoviskem Ministerstva financí. Myslíme si, že ta výjimka je naprosto oprávněná a z mého pohledu je to důležitější aspekt, než navýšení toho věku na 40 let.

Já děkuji České národní bance za kroky, které dělá v oblasti transparentnosti. To je podle mě správný přístup. Jak jsem řekl, nevidím důvod, aby to, že už dneska je Česká národní banka nadstandardně transparentní, vedlo k tomu, že se ta transparentnost nebude do budoucna zlepšovat. Myslím, že to je falešné dilema.

Pan guvernér uváděl, že Česká národní banka je nezávislá instituce, takže vlastně ty naše argumenty, že přece nevíme, co udělá, jsou liché. Nicméně ona je nezávislá na Sněmovně. To neznamená, že je úplně nezávislá, rozhodně není v žádném vzduchoprázdnu. Z našeho pohledu je až příliš ovlivňovaná pouze jednou osobou, tzn. prezidentem republiky. Podle nás by byl ke zvážení nějaký smíšený model nominace bankovní rady právě za účelem posílení té nezávislosti. A takhle jenom uvádím, že přece jenom nezávislost na Sněmovně a obecná nezávislost jsou dvě různé věci. Ostatně jak jsem uváděl v těch mezinárodních srovnáních, právě v oblasti nezávislosti národní banka rozhodně nevychází tak dobře jako v oblasti transparentnosti.

Co se týče těch tří ukazatelů, tak z našeho pohledu je to prostě hodně. Myslíme si, že by se to skutečně dalo řešit doporučením některé z těch věcí. A to, že je u nás zvykem všechno dávat do zákona, je spíš z našeho pohledu nešťastná praxe.

Poslední poznámka, už budu končit. Těch 5 % pan guvernér uváděl, že to je 15 miliard hypoték. Nicméně ono to takhle vypadá jako obrovské číslo, ale nevím přesně, kolik to bude řádově reálných hypoték, počítám nějakých 5 až 10 tisíc, nějaký takový počet, což třeba vzhledem k počtu živnostníků, kterých je asi milión, skutečně nemusí být zase tak velké číslo. Takže já nejsem úplně přesvědčený o tom, že těch 5 % výjimek stačí, a poprosil bych v této věci o nějaká data. Tímto tedy uzavírám svůj projev. Děkuji za pozornost.