naše konference se schází ve dnech, kdy si celý svět připomíná 70. výročí vítězství nad hitlerovským fašismem. V České republice si toto letošní výročí připomínáme za zvláštních podmínek.
Míra snah o potlačení historické paměti, zatajování skutečností, manipulace s fakty přepisování dějin zde totiž dosáhla doposud jen málokdy vídané výše. Toto úsilí se přitom týká příčin, průběhu a výsledků II. světové války a je zaměřeno především proti historické pravdě o roli Svazu sovětských socialistických republik, Rudé armády i komunistického odboje v zápase proti fašismu.
Pokusy o zamlčení či případnou bagatelizaci role komunistického odboje se stálé míjejí účinkem, již jen proto, že Komunistická strana Československa byla vskutku klíčovou složkou domácího odboje a při hrdinném zápase proti fašistické okupaci Československa položilo svůj život na tři desítky tisíc jejích členů a členek. Dochází proto ke snaze falzifikovat roli komunistů v protifašistickém odboji a jsou proto hanebně napadáni jednou jako zbabělci, podruhé jako nezodpovědní dobrodruzi a nejednou i skandálně coby pronacističtí kolaboranti, jako v případě národního hrdiny Julia Fučíka, autora slavné Reportáže psané na oprátce, zavražděného nacistickými katy za účast v antifašistickém odboji.
Přes 140 tisíc vojáků Rudé armády položilo své životy při osvobozování Československa. Jejich oběť je dnes soustavně špiněna nejen dalšími a dalšími, často úspěšnými, pokusy o odstranění jejich památníků ale i hanebně lživou propagandou, kterou jsme mohli v těchto dnech zaznamenat, o tom, že „Rudá armáda Československo neosvobodila, ale pouze dobila“, případně, že „v roce 1945 byla jedna okupace nahrazena okupací druhou.“ Například zde, v hlavním městě, jsou pak již tradičně, v rozporu s historickou pravdou, stávající mocí vydáváni za osvoboditele fašističtí vrazi z tzv. Ruské osvobozenecké armády.
Tyto snahy o falzifikaci dějin vítězství nad fašismem ve 2. světové válce dnes narůstají ruku v ruce s aktuálním nebezpečím fašismu a války. Na toto propojení jsme upozorňovali nejen v uplynulých dnech při organizování stovek pietních shromáždění k 70. výročí osvobození naší vlasti, ale i při protestech proti nedávnému demonstrativnímu průjezdu obrněných jednotek Armády Spojených států amerických Českou republikou či při organizování solidarity s komunisty a dalšími antifašisty, kteří jsou oběťmi fašistické perzekuce a teroru na dnes tak těžce zkoušené Ukrajině.
Jsem přesvědčen, že tyto historické souvislosti jsou důležité i v následujícím období ve kterém bude i nadále stále intenzivněji vyvstávat úkol budování silného mírového, protiválečného a antiimperialistického hnutí, odmítajícího politiku válek a agresí Spojených států amerických, Severoatlantického paktu NATO a Evropské unie i jejich patolízalů, vládnoucích již přes čtvrt století v naší zemi.
Mezinárodní rozměr zmíněných zápasů je zřejmý. Je proto neobyčejně přínosné, že se při nich můžeme opřít o spolupráci v rámci mezinárodního komunistického hnutí, sdruženého nyní především na platformě každoročních Mezinárodních setkání komunistických a dělnických stran, z nichž poslední se uskutečnilo v ekvádorském Guayaquilu a příští se bude konat v tureckém Istanbulu. Je to totiž právě mezinárodní komunistické hnutí, kdo jasně a zřetelně spojuje boj proti fašismu a válce se zápasem za socialismus.
Na mezinárodní úrovni je však nutné také podtrhnout roli mimořádné důležitých spojenců ve formě celosvětových masových demokratických a antiimperialistických organizací, jako jsou Světová odborová federace, Světová rada míru, Mezinárodní demokratická federace žen, Mezinárodní asociace demokratických právníků, Světová federace demokratické mládeže, či Mezinárodní federace odbojářů – Asociace antifašistů. Našim ruským soudruhům proto patří poděkování za to, že při příležitosti 70. výročí vítězství nad fašismem před několika dny hostili v Moskvě důležité setkání všech těchto mezinárodních organizací.
Soudružky a soudruzi,
i dnes v době připomínaného 70. výročí vítězství nad fašismem je nutné postavit se znovu nebezpečí fašismu a války, stejně jako příčinám, které je způsobují. Věřím, že i probíhající mezinárodní konference je příspěvkem k tomuto našemu společnému zápasu.
Milan KRAJČA,
člen Ústředního výboru KSČM
(předneseno na mezinárodní konferenci pořádané KSČM v Praze ve dnech 23. a 24. května 2015)
