Ochrana duševního vlastnictví
Za nezpochybnitelný pilíř západní liberální společnosti považuji úctu a nedotknutelnost soukromého vlastnictví. Za soukromé vlastnictví ovšem nepovažuji pouze pozemky či nemovitosti. Jsem přesvědčen, že součástí soukromého vlastnictví jsou i výsledky "činnosti ducha". Na rozdíl od nemovitého majetku se však myšlenky a nápady chrání obtížně. Svět v době digitálních technologií prudce roste a zabránit krádežím, kopírování či napodobování je asi obtížně možné – pokud se vzpírám myšlence gigantické regulace internetu.
Monopol nahrávacích společností
Ne vždy je třeba nahlížet na monopol jako na cosi, co je špatné. Při
podrobnějším studiu obsahu smlouvy ACTA se ovšem nemohu zbavit dojmu, že
si ji prosadila partička mocných euro-amerických nahrávacích a
distribučních studií. ACTA považuji za snahu monopolizovat trh, na
kterém bude úzká produkční skupina stanovovat ceny.
Jeden z
problémů s nelegálním stahováním filmů a hudebních nahrávek totiž tkví i
v tom, že ceny produktů jsou vysoké. Kdyby mohly existovat legální
servery, na kterých lze za pár desítek korun stáhnout film či hudbu,
pirátství by tím mohlo být významně omezeno.
Dalším problémem
je, že i kdyby vstoupila smlouva omezující šíření nelegálních kopií v
platnost, budou i nadále (a zřejmě stále víc) v zapadlých částech světa
existovat servery, které budou nabízet ilegálně stažené produkty.
Monopolizace povede k omezení přístupu k informacím nejen v našem
civilizačním prostoru, ale odepře cenné informace chudým částem planety.
To by asi nemělo být v zájmu euroatlantického prostoru.
"Fiktivní škoda"
Smlouva o boji proti šíření ilegálních kopií umožňuje nositeli
autorských práv domáhat se na uživateli náhrady, aniž by prokázal
skutečnou výši své škody. Smlouva používá formulaci tzv. "fiktivní
škody", což umožňuje zástupci vykonavatele autorských práv předložit
žádost o paušální výplatu náhrady. To je nebezpečné a jistě zneužitelné.
Navíc, soud má pravomoc nařídit těm, kdo porušují
nedotknutelnost duševního vlastnictví, aby udali ty, kteří se na
"krádeži" podíleli. Kam až může dojít zákonem vymahatelné udavačství a
co se to vůbec s tradičně liberální západní společností děje, pokud toto
připustí?
Kontroly na hranicích
Odpůrci tvrdí, že naše počítače, hudební přehrávače a mobily, ve
kterých máme uloženu hudbu, budou napříště podrobovány kontrolám na
letištích a při překročení hranic.
Pokud se týká vnitřního
prostoru EU, pak nic takového nehrozí. Pokud se má na mysli vstup do
USA, tak tahle praxe je již namátkově možná dnes.
Obavy ze
zabavování počítačů či jejich ničení, jak svérázně předváděli
demonstranti v Brně, ze strany ACTA nepovažuji za oprávněné.
Na závěr
Jsem proti pirátským kopiím, jsem proti krádežím myšlenek a odsuzuji padělatelství. Se smlouvou ACTA ovšem nesouhlasím. Považuji ji za zastaralý a neúčinný regulační pokus monopolizovat část duševního vlastnictví v prudce se měnícím digitálním prostředí. 1Přesný název je "Obchodní dohoda proti padělatelství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy, Austrálií, Kanadou, Japonskem, Korejskou republikou, Spojenými státy mexickými, Marockým královstvím, Novým Zélandem, Singapurskou republikou, Švýcarsko u konfederací a Spojenými státy americkými”.
PaedDr. Ivo Strejčekpředseda regionálního sdružení
člen výkonné rady
poslanec EP