Ochrana duševního vlastnictví

Za nezpochybnitelný pilíř západní liberální společnosti považuji úctu a nedotknutelnost soukromého vlastnictví. Za soukromé vlastnictví ovšem nepovažuji pouze pozemky či nemovitosti. Jsem přesvědčen, že součástí soukromého vlastnictví jsou i výsledky "činnosti ducha". Na rozdíl od nemovitého majetku se však myšlenky a nápady chrání obtížně. Svět v době digitálních technologií prudce roste a zabránit krádežím, kopírování či napodobování je asi obtížně možné – pokud se vzpírám myšlence gigantické regulace internetu.

Monopol nahrávacích společností

Ne vždy je třeba nahlížet na monopol jako na cosi, co je špatné. Při podrobnějším studiu obsahu smlouvy ACTA se ovšem nemohu zbavit dojmu, že si ji prosadila partička mocných euro-amerických nahrávacích a distribučních studií. ACTA považuji za snahu monopolizovat trh, na kterém bude úzká produkční skupina stanovovat ceny.

Jeden z problémů s nelegálním stahováním filmů a hudebních nahrávek totiž tkví i v tom, že ceny produktů jsou vysoké. Kdyby mohly existovat legální servery, na kterých lze za pár desítek korun stáhnout film či hudbu, pirátství by tím mohlo být významně omezeno.

Dalším problémem je, že i kdyby vstoupila smlouva omezující šíření nelegálních kopií v platnost, budou i nadále (a zřejmě stále víc) v zapadlých částech světa existovat servery, které budou nabízet ilegálně stažené produkty. Monopolizace povede k omezení přístupu k informacím nejen v našem civilizačním prostoru, ale odepře cenné informace chudým částem planety. To by asi nemělo být v zájmu euroatlantického prostoru.

"Fiktivní škoda"

Smlouva o boji proti šíření ilegálních kopií umožňuje nositeli autorských práv domáhat se na uživateli náhrady, aniž by prokázal skutečnou výši své škody. Smlouva používá formulaci tzv. "fiktivní škody", což umožňuje zástupci vykonavatele autorských práv předložit žádost o paušální výplatu náhrady. To je nebezpečné a jistě zneužitelné.

Navíc, soud má pravomoc nařídit těm, kdo porušují nedotknutelnost duševního vlastnictví, aby udali ty, kteří se na "krádeži" podíleli. Kam až může dojít zákonem vymahatelné udavačství a co se to vůbec s tradičně liberální západní společností děje, pokud toto připustí?

Kontroly na hranicích

Odpůrci tvrdí, že naše počítače, hudební přehrávače a mobily, ve kterých máme uloženu hudbu, budou napříště podrobovány kontrolám na letištích a při překročení hranic.

Pokud se týká vnitřního prostoru EU, pak nic takového nehrozí. Pokud se má na mysli vstup do USA, tak tahle praxe je již namátkově možná dnes.

Obavy ze zabavování počítačů či jejich ničení, jak svérázně předváděli demonstranti v Brně, ze strany ACTA nepovažuji za oprávněné.

Na závěr

Jsem proti pirátským kopiím, jsem proti krádežím myšlenek a odsuzuji padělatelství. Se smlouvou ACTA ovšem nesouhlasím. Považuji ji za zastaralý a neúčinný regulační pokus monopolizovat část duševního vlastnictví v prudce se měnícím digitálním prostředí. 1Přesný název je "Obchodní dohoda proti padělatelství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy, Austrálií, Kanadou, Japonskem, Korejskou republikou, Spojenými státy mexickými, Marockým královstvím, Novým Zélandem, Singapurskou republikou, Švýcarsko u konfederací a Spojenými státy americkými”.