Česká republika se prakticky od samého zahájení programovacího období potýká s čerpáním těchto prostředků, na což jsem opakovaně ve sněmovně upozorňovala pravicové koaliční strany. S chabým výsledkem. Připomenu jen období, kdy byl ministrem Jiří Čunek, který doslova rozmetal tým odborníků na ministerstvu pro místní rozvoj, aby tam přivedl své lidi. A zatímco jinde už dávno čerpali, my jsme přebudovávali strukturu, a čas běžel. Jistěže proti nám.
Současný ministr pro místní rozvoj v demisi František Lukl na nedávné tiskové konferenci shrnul hlavní příčiny potíží, mezi něž patří složitost a počáteční absence metodik, vysoká fluktuace pracovníků, nejasné výklady kontrol a auditů i zastavení některých programů podle závěrů auditů EK. Každopádně to není dlouho, co oznámil, že se ke konci roku nestihne vyčerpat asi 30 miliard korun. I když teď hlásí návrh na realokaci prostředků v souhrnné výši 15 miliard korun, stále hrozí riziko, že miliardy korun zůstanou ležet ladem.
Uvedená čísla ovšem platí pro situaci před intervencí České národní banky, která oslabila korunu. Alokace peněz je uváděna v eurech. V této chvíli to tedy znamená, že na projekty by bylo více peněz po převodu na české koruny. Stačíme je ale vyčerpat? ROP Moravskoslezsko podle sdělení MMR má po realokaci získat navíc půl miliardy korun. Teď je to možná i víc. Je skutečností, že řada regionů dovede peníze vynaložit na smysluplné projekty a umí si s tím poradit.
Ředitelka Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko Kateřina Dostálová pro EurActiv uvedla, že slabší koruna se může promítnout například ve schvalování a proplácení plánovaných projektů, jejich počtu a případně procentuální výši dotace. Kurzové výkyvy budou podle ní mít vliv hlavně pro plánování čerpání v dalších letech. Oslabená koruna se tedy netýká jen rozhodování, zda si máme rychle koupit elektroniku, jak to někdy vypadá v médiích, ale i závažných otázek. Nové programovací období pro čerpání peněz z evropských fondů a „doběhnutí“ předchozího začíná velkým otazníkem. Není totiž známo, jak dlouho intervence ČNB vydrží. Pokud by ji ČNB zastavila, peněz by najednou bylo na uzavřené závazky málo. Nasmlouvané projekty by se musely doplácet ze státního rozpočtu. Řídící orgány operačních programů jsou údajně připraveny urychleně předkládat a schvalovat další projekty, aby po oslabení koruny nedošlo ke ztrátě prostředků. Jak tato „motanice“ dopadne, se tedy teprve uvidí.
Milada HALÍKOVÁ, poslankyně PČR