Toto rozhodnutí de facto znamená, že NATO pošle k hranicím s Ruskem čtyři mezinárodní prapory, čítající přes čtyři tisíce vojáků a to v rámci programu posilování vojenské přítomnosti NATO ve Východní Evropě.

Severoatlantická aliance a zejména Spojené státy americké vysvětlují posílení východního křídla tím, že Rusko zvyšuje svou vojenskou aktivitu. A tady bychom si měli položit otázku. Jak Rusko zvyšuje vojenskou aktivitu mimo své hranice? Vždyť Rusko jen reaguje na zbrojení a cvičení armád NATO. Podotýkám, že Rusko má své armády vždy na ruském území.

Obávám se, že pokud dojde k posílení takzvaného východního křídla, tak v Evropě opět vzroste napětí. Obkličování ruských hranic armádou Aliance Rusko nenechá bez povšimnutí. Mimochodem, v rámci aktivit NATO bude velmi aktivní německá armáda, která bude „opět“ v Pobaltí.

Rusko, jak předpokládám, na rozdíl od NATO bude pokračovat v diplomatickém tónu, neboť se opět potvrzuje, že ruská diplomacie je na vysoké úrovni. Ti, kteří dnes tleskají tomu, že Aliance bude posilovat armády ve východních zemích, by si měli uvědomit, že zejména vojenské napětí neprospívá ekonomice. Vzpomeňme si jen na aktuální vzájemné ekonomické sankce. Ale jsou i další příklady toho, kam až může současná situace dojít.

Válka se pro mnohé z nás stala jen pouhým pojmem, ale tento pojem může zanedlouho přejít v krutou realitu.