Peníze a moc, moc a peníze

PhDr. Ing. Mgr. et Mgr. Jiří Valenta, DBA

KSČM
Plzeňský kraj
krajský zastupitel

Jak symbolická česko – francouzská paralela! Aktuální stav beztrestnosti, klientelismu, neomezené politické moci a všemocné vlády peněz v tzv. demokratickém světě vyspělých zemí. Bývalý francouzský prezident Jacques Chirac je prý ve svých osmasedmdesáti letech v tak bídném zdravotním stavu, že se ani nemůže zúčastnit procesu, ve kterém se jedná o jeho vině v případech korupce a mnohačetných zpronevěr. Nic natom, že ještě nedávno byl pan exprezident vidět, jak s vervou a blaženým úsměvem rozdává v Saint Tropez autogramy svým sympatizantům.Sériové trestné činnosti se měl podle obžaloby dopustit ve funkci pařížského starosty mezi lety 1977 a 1995. Chirac měl údajně zneužívat svých, zákonem stanovených, pravomocí a z městské kasy si platit poradce, kteří ovšem vlastní aktivity vyvíjeli pro jeho pravicovou stranu UMP. Důkazy však budou s největší pravděpodoností opět chybět. Francouské soudy lze v tomto ohledu za jejich snahu ale spíše pochválit, neboť u nás by k podobnému pokusu o akt spravedlnosti snad ani dojít nemohlo. Ještě tak možná, kdyby se jednalo o nějakého "kádra" z éry tzv. reálného socialismu, jako se to stalo v případě skoro slepé, skoro devadesátileté Ludmily Brožové – Polednové. Zde důkazy prý "rozhodně nechyběly", jestli se tedy dají důkazní prostředky zaměňovat za politickou objednávku, že?! Potrestán však nebude ani bývalý šéf Mezinárodního měnového fondu Dominique Strauss-Kahn, o kterém zpočátku newyorská prokuratura tvrdila, že sexuálně napadl a znásilnil pokojskou na hotelu, kde bydlel. Příslušný soud však v srpnu nakonec obvinění stáhl, neboť údajná oběť nebyla považována za dostatečně důvěryhodnou, prý již jednou lhala o svém pobytu v USA. Dvaašedesátiletému potenciálnímu kandidátu na post francouzského prezidenta byla tak jedinou a asi "plně postačující" sankcí týdenní vazba a dalších šest týdnů domácího luxusního vězení. Ovšem do budoucna s náhradou škody a vzniklé morální újmy. Nechme však velké ryby "západní demokracie" plavat ve jejich nikterak čistém rybníce a obraťme v tomto ohledu pozornost raději domů, kde by bylo již delší čas zapotřebí "zamést dvorek". Koncem loňského roku obvinila protikorupční policie bývalého starostu Prahy 5, nestandardního studenta práv z Plzně, Milana Jančíka ze zneužití pravomoci úřední osoby, a to údajně kvůli neoprávněnému postoupení pohledávek za nájemné Agentuře Praha 5. Státní zástupce však usnesení o zahájení trestního stíhání zrušil jako nepřezkoumatelné a nezákonné. Počátkem února byl Jančík obviněn již podruhé, dospělo se totiž k názoru, že uvedená firma, rozuměj: ne pan Jančík, skutečně dosáhla neoprávněného zisku, a to téměř 8,5 milionu korun. Žalobce však i nyní z obdobných důvodů trestní stíhání zarazil již v prvopočátku. Chyběly prý dokonce i potřebné náležitosti. O zakázce audiovizuálních služeb Úřadu vlády firmě ProMoPro toho bylo již napsáno mnoho. Ministr obrany Vondra, nedávný donátor a zaoceánský dovozce medaile Zlaté lípy bratrům Mašínům, nedokázal přesvědivě vysvětlit zjevné obrovské předražení zakázek financovaných státními penězi. Z celkové fakturované částky, která činila skoro třičtvrtě miliardy, zmizely na podivných kontech stamiliony. Koaliční poslanci však před objektivním vyšetřením celé kauzy dali přednost raději vlastní soudržnosti a akceschopnosti, (a)sociální reformy prý nemohou zapadnout. V obsahu stati mi nešlo o široké a taxativní pojmenování všech nepravostí světa.Uvedenými příklady jsem se pouze snažil jakousi tématickou zkratkou nastínit, kam vlastně jako společnost deklarovaného "západního střihu" nyní směřujeme. Co si může čtenář z uvedených, zdánlivě nesourodých kauz vybrat a co mají tyto společného? Začněmě tím, že přesně vystihují dobu, ve které žijeme, spíše však vývojové stádium společnosti, kde ti poctiví se snaží alespoň důstojně přežít. Spravedlnost je jako zrcadlo nastavena pouze spodním patrům společnosti, exemplární tresty za drobné krádeže, tak ostře kontrastují s nepotrestanými zlodějnami miliardových výší, které jejich pachatelé nepovažují již ani za nic nepřirozeného. Rozličné druhy nepostižitelné delikvence se již natrvalo staly součástí jejich egoistických životů a bohužel se nemusí vlastně ani ničeho obávat. Zle pochroumané rameno spravedlnosti je totiž nejen ve Francii, pro vlivné, mocné a bohaté, ale v naší "mladé demokracii" prakticky před amputací!