Život v uzavřené sociální bublině, kdy nemusíte být tak často konfrontováni s realitou běžného dne v Plzni, zůstává snad již jedinou bezpečnou alternativou, jak nebýt napaden, okraden či pourážen. Ulicemi krajské metropole se stále ve větší míře bezcílně pohybují špinavá a páchnoucí individua, netečné, jindy naopak agresivní atrapy lidí, jež mají jediný cíl – přežít další den! Velice často jsou pod výrazným vlivem návykových látek a pro jejich zisk jsou ochotny udělat cokoliv!

     Vybírání kontejnerů či například obtěžování kolemjdoucích žebráním jsou ve spojení s nimi pro město asi tím nejmenším zlem, bohužel nad množícími se fyzickými útoky, často i s podvyživenými psy málokdy s náhubkem, nebo typicky nad příležitostnými krádežemi a loupežemi, již ale tak lehce mávnout rukou nelze!

     Nelítostní jsou však členové této „nepracující komunity“, na kterou jsou doposud krátké veškeré státní i městské orgány, i k sobě navzájem. Není tomu tak dávno, kdy ke svému úžasu mohli kolemjdoucí spatřit v řece Berounce plující tělo, bez hlavy a genitálií. O pár měsíců později ubodal pro změnu další bezdomovec přímo v Křižíkových sadech svoji družku.

     A tak se běžný Plzeňan raději obloukem vyhne, když je to alespoň jen trochu možné, takovým problematickým lokalitám jako je zóna kolem hlavního nádraží ČD včetně paluby Hamburk, Pařížské a Pallově ulici, Mrakodrapu, městskému sadovému okruhu či dokonce i samotnému historickému centru Plzně – náměstí Republiky a mnoha jiným.

     Bezdomovci, kterých žije v Plzni minimálně kolem pěti set na více než padesáti evidovaných společných nocovištích, však rozhodně nejsou jediným problémem se stále narůstajícím potenciálem bezpečnostního rizika. Rád bych se v této souvislosti tedy zmínil ještě alespoň o jednom další faktoru, který hrozí přerůst až do fáze své další neřešitelnosti.

     Problémy, převyšující míru jakési subjektivní přijatelnosti, začíná v Plzni generovat stále rostoucí počet cizinců, osob z odlišného prostředí sociokulturních norem. Již před rozpoutáním rusko-ukrajinského konfliktu pobývalo v západočeské metropoli kolem padesáti tisíc cizinců a lidé se často cítili jejich nepřijatelným asociálním chováním velice ohroženi. K tomu následně přibylo v několika vlnách skoro osmnáct tisíc uprchlíků z Ukrajiny s tzv. dočasnou ochranou. Dnes tak je každý pátý člověk žijící v Plzni cizinec, každý desátý potom Ukrajinec. Z mého pohledu se jedná o cílené rozmělnění doposud platných kulturních vzorů naší společnosti, v tomto případě konkrétně v podmínkách našeho města. Jaké to má pro nás praktické důsledky?

 Ne všichni cizinci se v Plzni chovají odpovídajícím způsobem a to tak, jak by bylo na slušné hosty patřičné. Byly zaznamenány případy, kdy skupina Ukrajinců brutálně zbila zaměstnance města, když je upozornil na zákaz vjezdu do lesa nebo když jiná opilá skupina fyzicky napadla slabozrakého muže. Asi nejbrutálnější případ měl ale na svědomí ukrajinský mladík, kdy své oběti svázal ruce, přelepil ústa a znásilnil ji. Následně jí způsobil řezná zranění, vyhrožoval smrtí a zabalil do pytle a shodil ze srázu k řece. Mladou dívku zachránilo, že předstírala svoji smrt. Obecně lze konstatovat, že na razantním zhoršování bezpečnostní situace v Plzni mají svůj výrazný podíl tedy i mladí ukrajinští muži, kteří odmítají respektovat české zákony a nařízení, ale drtivá většina z nich dokonce ignoruje fakt, že by se měli vrátit na Ukrajinu, aby se na příslušných místech zaregistrovali k vojenské službě v jejich národním zájmu především.

     Na všech zmíněných případech, které prakticky vždy v dalších dnech, znovu přebije nějaký jiný, ještě více brutálnější čin, lze ilustrovat, jak si s nárůstem vlastního bezpečnostního ohrožení umíme v Plzni poradit. Je více než zřejmé, jak je politická reprezentace města při ochraně životů, zdraví a majetku Plzeňanů bezbranná, když dokonce musí ústy zdejšího primátora žádat ministra vnitra Rakušana o pomoc. Například v tom, aby radnicím legislativně povolil vykazovat za hranice města problematické osoby, které zde nemají trvalé bydliště. Tomu to je ale nejspíše úplně jedno, zřejmě obrazně pověsil do vaku na mrtvá těla na budovu Národního muzea společně s Putinem i české občany!