Rozhodli jsme se uchopit digitalizaci trošku jiným způsobem

Děkuji vám za slovo. Možná bych ještě zareagoval na předřečníka pana poslance Králíčka prostřednictvím paní předsedající. Když jsem hovořil, a jsem přesvědčen, že my musíme podporovat naše regiony, že to nejsou jenom aglomerace a velká města, kde se děje život, ostatně je to i jeden z cílů koalice Pirátů a Starostů. A když jste hovořil o tom financování, a já jsem předtím říkal, že na výdajové stránce rozpočtu Ministerstva pro místní rozvoj je v evropských penězích zhruba, a teď říkám zhruba 26 mld. Kč pro tento rok naplánováno, tak 92,42 % z výdajových bloků je podpora regionálního rozvoje a cestovního ruchu. V oblasti řekněme zemědělské politiky, ale i třeba životního prostředí je to taky spousta programů. A třeba rozpočty fondů jsou výrazně bohatší, než je možnost SFPI nebo Ministerstva pro místní rozvoj. Takže regionální rozvoj, investice do regionů je pokrývána právě skrze často třeba kohezní fondy nebo přes IROP nebo přes další programy, které míří na vyrovnanost v regionu. Mým cílem je, aby podpora byla adresnější, aby se skutečně smazávaly rozdíly, aby vznikl jakýsi standard vybavenosti infrastruktury a službami v regionech, a podle toho se mířily peníze velmi přesně. Jenom bych řekl, není to rozpočet jednoho ministerstva, kterým jakýmsi způsobem podporuje regionální rozvoj a malé obce, ale je to více ministerstev ve svých programech. A třeba za Ministerstvo pro místní rozvoj je to poměrně značné - 92,4 % z celkových výdajových částek, a celkové výdaje jsou 28 miliard, jsou peníze, které jdou do rozvoje regionů, částečně pak do cestovního ruchu, který s tím souvisí.

A teď bych jenom krátce reagoval na pana Králíčka, nebude to v žádném případě konfrontační, to bych si nedovolil. Já jsem se snažil, a docela to je taková mravenčí práce, ale mám na to poměrně dobrý tým. On i kdyby byl skvělý, tak nám to v tuto chvíli asi nepomůže, protože já zastávám názor, že co neměříme, to zas až tak jako moc neřídíme. A jsem velmi rád, že i v těch podmínkách se nám občas podaří, a někdy to je resort, někdy to je kraj, někdy to je obec, uspět s nějakým projektem a pak třeba i získat nějaké řekněme národní ocenění, nebo mezinárodní. Když se testuje připravenost, tak naši lidé na tréninkových cyber olympiádách, nebo jak bych to nazval, na tom jsou velmi úspěšní jako jednotlivci v kybernetické obraně. Ale prosím vás, neměřme kvalitu digitalizace ani podle cen úspěšných projektů a neměřme je ani podle financí.

Já jsem se snažil zjistit, kolik tedy, protože často se hovořilo, my digitalizujeme a posíláme tam 450 milionů navíc, zaznělo tenkrát od nyní již bývalé ministryně Schillerové. A člověk si říká, je to hodně? Je to málo? Snažil jsem se najít, kolik je reálný rozpočet 2022, a teď říkám jenom rozpočet, který jde výdaje na IT. A názory se různí. Když se podívám na Ministerstvo financí a vysčítám z rozpočtu vše, co já si myslím, že je IT, tak končím na nějakých 15 miliardách 863 milionech, jestli se nepletu. Ovšem podívám-li se na NKÚ, které je opatrnější, protože ví, že řada IT výdajů vůbec nejsou výdaje v kolonce IT, nejsou spojeny s údržbou softwaru, vývojem softwaru, licencemi, ale jsou to třeba konzultační služby, protože to know-how na řadě ministerstev není, byť se místní IT náměstci a oddělení snaží, takže ono to může být víc a míň. NKÚ je v tomto směru řekněme trochu opatrnější a tu částku říká vyšší, protože ví, že ty služby jsou různě zakomponovány.

Ono nesedí ani to, na co se podívám, když se ptám na Národní plán obnovy. Něco si myslí Ministerstvo financí, něco si myslí NAKIT. Spousta věcí v IROPu jde na cestu digitalizace. Ovšem jsou dosažitelná pouze celková čísla investic. Takže kvalita IT nebo resp. to, jestli bude dobré nebo špatné, to nelze měřit náklady, které v danou chvíli jsou vydány do IT. Já si naopak myslím, ale jsme tam teprve druhý měsíc ve vládě, že důkladnou analýzou již teď se na celkových nákladech dá výrazně ušetřit. A to si myslím, že s klidným srdcem bych hovořil jako desítky, možná přes všecky resorty i stovky milionů, aniž by fakticky bylo IT nějakým způsobem ohroženo.

Na druhou stranu i v Národním plánu obnovy vidím projekty, a to nedělá tady ta vláda, skutečně to nepřipravovala tady ta vláda, které jsou připraveny více, a projekty, které jsou ambiciózně zacíleny v Národním plánu obnovy, kde máme plnit milníky, na základě kterých nám jsou ty peníze potom přiznány a do národního rozpočtu, který je nejdřív zaplatí, vráceny, kde dokonce musím říct, že ty projekty jsou v takovém stavu, že mám velké obavy vůbec je spouštět, aby v danou chvíli dosáhli těch milníků. Ale budeme se snažit - například kritický projekt digitalizace stavebního řízení je sice slibně rozjetý, nicméně nám tam jaksi bývalá vláda nenechala personální pokrytí, které má to know-how takovouhle zakázku vůbec odřídit. A myslím si, že to je ta otázka.

A my jsme se rozhodli uchopit digitalizaci trošku jiným způsobem, dát jí osobu ve vládě, která se jí bude zabývat, postavit základní tým governance pod Úřadem vlády, který potom, co bude docházet k transformaci IT, aby byla říditelná a posílila se role centrálních registrů, posílila se role architektů celého toho oddělení, které jsou architektury, tak abychom skutečně mohli jít a pomoci jednotlivým resortům do té míry, že tam není konzultant, kterému se nakonec to IT jede podle nějakých zajetých kolejí, třeba nereflektuje ty věci, které on doporučuje a které pomohou udělat tu transformaci.

Když tady bylo zmíněno MPSV, všichni vědí, jak každý ministr, který nastupuje, ví, jaký je problém s vendor lock-inem na systém, který obsluhuje sociální dávky. To je věc, kterou si všichni přehazovali. Nikdo do toho nekousl. My do toho budeme muset kousnout. A situace je velmi podobná. Situace je velmi podobná na Ministerstvu financí. Prostě historicky se budovaly systémy, ke kterým nemá nikdo klíče, pouze dodavatel, kde se platí obrovské sumy za licence a za provoz, za podporu. A každá změna, která je požadovaná z resortu, kde není již to know-how, jak vlastně ty procesy fungují, tak je velmi draze placená na straně vývoje. Tímhletím směrem musíme jít.

Já si myslím, co je podstatné, a věřím, že až tady budeme stát za rok, možná v jinou dobu, tak se budeme moct podívat na to, co je jádro českého IT, co jsou centrální služby v tuto chvíli pod Ministerstvem vnitra.

Jsou to registry, jsou to identitní systémy. Kolik tyto systémy stojí? Jakými penězi v rozpočtové kapitole podporujeme to jádro české digitalizace? A jakým způsobem se nám daří naopak krotit ty výdaje? Protože ty náklady ve velké části, těch 15 a něco miliard nejsou ty faktické rozvojové náklady, ale ve velkém procentu jsou to náklady udržovací. Jsou to náklady, které nejsou vynakládány v souladu se strategií Digitální Česko, která ačkoliv vznikla za jiné vlády, je napsaná dobře. A myslím si, že kdybychom se nebo předchozí vláda aspoň polovinu z toho řídila, dalo se překročit ten resortismus, tak jsme byli i v digitalizaci výrazně dál.

Nedávno proběhl jakýsi benchmark českého IT jak v oblasti e-Govermentu jsou na tom jednotlivá ministerstva, jak se plní ten plán katalogu služeb. No není to dvakrát růžové na to, že se nám ten čas krátí. Takže, abych to shrnul, ten obraz, který je v tom rozpočtu, já jsem si to zkoušel různě rozkrýt, co jsou programy, které jsou financovány ze zdroje EU, co je financováno z IROPu, co je reálný rozpočet, jaké peníze jdou na výzkum a na vývoj - skutečně činí tuto sumu, ale tato suma z pohledu mého i třeba i z pohledu zhodnocení českého IT, či zda tato vláda klade důraz na to IT, není vůbec vypovídající. Já věřím, že až se nám podaří postavit ten centrální tým, spojit ty síly s kompetenčním centrem, s NAKITem a skutečně překročit ten resortismus, tak ty investice naopak budou nižší a ta digitalizace bude výrazně efektivnější. A na to budou potřeba peníze.

Takže až někdo vyskočí, co to je za investici do IT, až budeme tím projektovým způsobem postupovat, co se tady děje, tak já budu moci říct: Toto je ta investice, která má změnit chod toho IT v České republice. Je to ambiciózní, nebude to lehké, já jsem rád, že členové vlády vidí v tomto společný cíl jakýmsi způsobem překročit ten rubikon a dostat se do nějakého režimu, kdy skutečně peníze, které jsou do IT vložené, jsou ve finále peníze ušetřené. Kde i v digitalizaci je ten multiplikační efekt těch peněz, že to není čistá útrata, ale šetří to čas nejen lidem na straně uživatelů toho systému, ale na chodu státu, a dočkáme se toho stále opětovaného estonského modelu, kdy dobrá digitalizace šetří tři procenta hrubého domácího produktu. A díváme se na stabilní IT, kde je radost i pro lidi, kteří dříve nebyli zvyklí spolupracovat ve státní správě, pracovat, mít za to adekvátní odměnu a dělat to IT na evropské úrovni.

Děkuji.