historik, publicista a editor revue Střípky ze světa
Martin Koller patří ke zdatným kritikům dnešních poměrů. Tím víc si ubližuje, když spouští hromy blesky na "neomarxisty". Teď Martina asi naštvu, ale marxista "bez přívlastků" (resp. předpon) k tomu prostě mlčet nemůže. .Ty hromy blesky totiž přitakávají švindlu, jímž se vylhávají ti, kdo Havla napřed světili jako intelektuálního a morálníh
S věrohodností médií, závislých na dnešní ekonomické a politické moci, to jde skutečně s kopce. Prachmizerná je - až na pár čestných výjimek - i vzdělanostní úroveň jejich hvězdiček. Znám i mnohem horší přešlapy než ty, které uvádíte. Obama má sice optické charisma - zvlášť pro dámy v jistém věku, postrádající ženské štěstí
Ta "selektivní velkorysost" samozřejmě uráží. Uráží milióny lidí, ponižované nouzí týmiž "elitami", které se předvádějí příspěvky na Notre Dame. Štiplavé poznámky, jež na dané téma zazněly z řadu "žlutých vest" či šéfa odborové centrály CGT, bych podepsal. Pro velkou většinu "elit", zazobaných z cizích rukou a mozků, plní charita všeho
Někdy je ze všeho nejdůležitější - či minimálně jednou z klíčových priorit - právě to, co se zdá být dosažitelným jen učiněným zázrakem. V daném případě to vyplývá hlavně ze dvou skutečností. Jak z toho, že problémů, křivd a vyslovených darebáctví, poškozujících velkou většinu, rychle přibývá. A zároveň z toho, že vel
EU obnově naší ekonomické suverenity nepomůže ani náhodou. Je to pitbul, který nás pomáhá držet na kolenou kolonie v srdci Evropy. Opak lidem bulíkuje jen pátá kolona, kterou si režim v levici, povolané být radikální, piplá jako zahradník pyšné princezny. Dokud se mu to daří, může si dát nohy na stůl a popíjet bourbon. Taková po
Ta přirovnání samozřejmě kulhají, a to na obě nohy. EU coby klacek nadnárodního kapitálu - amerického na jednom z prvých míst - už nic dobrého pro Evropu neudělá. Kdy se rozpadne, teprve uvidíme. Co z ní zbude, je také ve hvězdách. Nejspíš seskupení pár zemí, patřících mezi kolonizátory, a ne evropské kolonie. Šířit růžové iluze je&nbs
Tehdejší vedení čelilo spoustě podrazů Gorbačovova komanda. Příkladů jsou mraky, nabízím aspoň pár. Docela příznačný je i ten z prostředí, v němž jsem tehdy pracoval sám. Nedávno vyšla v Moskvě publikace ke 100. výročí Komsomolu. Je to série osobních vzpomínek jeho někdejších hodnostářů. Dva z nich, působící v roce 1989 v Pra
Míříte do černého. Heslo krasoduchů, dosazených k moci "Maltou místo Jalty", znělo "Vrátit nakradené lidu". Ten slzný plyn maskoval pravý opak. To až teď už nám nepatří skoro nic. A kolonií jsme nejen tím, že "za kopečky" mizí víc než šestina HDP. Jsme jí i ve smyslu "banánové republiky", subalterního zadního dvorku subdodávek. S
Míváte moudré postřehy. Vřelé díky i za ten poslední. Reálným obsahem zmíněného dokumentu Banky pro mezinárodní zúčtování (BIS) je hlavně to, že uvádí zlato jako zcela bezrizikové aktivum, ač třeba dokonce hotovosti připisuje značnou míru rizika (snad 20 procent, pokud mne paměť nešálí). A to je skutečně zcela nový moment,
Vykuky ze socdem skutečně dohnala jejich vlastní čuňárna. Jak to dopadne, uvidíme. Ještě víc očí, důvěřivých k jejich slibům, však rozlepuje už teď. Normal 0 21 false false false CS X-NONE X-NONE
Můj názor je to už dlouho - a vyslovuji ho nahlas, kdekoli pro to je prostor. Žádat reparace, na něž máme nezpochybnitelné právo, není jen jedinou spravedlivou tečkou za temnou minulostí. Je to totiž i nejlepších z možných varování všem, kdo se válečných zločinů dopouštějí dnes. Normal 0 21
Musel by se stát zázrak, aby vedla k cíli, který razí, máte pravdu. Tím spíš je však namístě prosazovat cíl, který dobu a její aktéry svléká donaha i s jejich načančanými řečičkami. Není snad právě to posláním skutečné, radikální opozice? Normal 0 21 false false false CS X-NONE X-NONE
Pokud to stihnete, poslechněte si dvouhodinový pořad právě na dané téma na www.svobodny-vysilac.cz dnes, ve středu od devíti do jedenácti večer. I s posluchači budeme diskutovat spolu se Stanislavem Novotným, předsedou Asociace nezávislých médií. Normal
Hezký den i Vám - a díky za téma, které je pozvánkou napsat celou dizertaci. Telegraficky snad aspoň takto. Pravolevá demarkační linie tu samozřejmě byla, je a bude, dokud zájmová demarkační linie dělí samotnou společnost. Levice, která není jen svou vlastní atrapou, bojuje za vymahatelná lidská práva. A tedy právě za to, aby ústředn
Já jsem proti jeho vydání ostře protestoval už tehdy. I na televizní kamery a rozhlasové mikrofony - v tvrdých střetech s politickými poskoky, kteří Nikulinovo vydání bránili jako spásu demokracie a naší bezpečnosti. Už tehdy jim samozřejmě nevonělo, když jsem je konfrontoval tím, že šéf Sněmovny reprezentantů USA k nám tehdy přijel hl
NATO není bezpečnostní zárukou, ale stále nebezpečnější hrozbou. Utrácet za cizí zbraně pro cizí války se dá jen na úkor seniorů, zdravotnictví a školství, vědy a výzkumu i řešení jiných zanedbaných otázek. Podíl těchto položek v našem státním rozpočtu je skutečně markantně menší, než v řadě západoevropských zemí. P
Vaše obavy sdílím a neskrývám to ani veřejně. Doba masových stran je sice ta tam. Z toho však neplyne, že jediná strana, povolaná být systémovou opozicí, se musí co do průměrného věku posouvat už pomalu k osmdesátce. A že většina mladých lidí, kteří už měli odvahu k nám najít cestu, stranu opouští během prvních let svého členství.
Pokud jde o francouzské novináře, demaskující obludný scénář v Rumunsku, patřil mezi ně i šéfredaktor vlivného Le monde diplomatique Ignacio Ramonet. Vedení strany a státu u nás čelilo v listopadu 89 velice brutálním výhružkám - včetně těch ze strany tehdejší východní supervelmoci. I to byl jeden z důvodů, proč odevzdalo
Kdyby koncem 80. let žili Hegel nebo Marx, Caušescu by jim posloužil jako skvělá ilustrace jejich teze o dialektických přechodech protikladů. Roky to byl - míněno v rámci tehdejšího socialistického společenství - "trouble--maker". S postupem Gorbačovova díla zkázy se však přesunul do přední řady jejích agilních oponentů. 
To, co se stalo zhruba týden po našem nakomandování do NATO, ukázalo povahu našeho členství v celé nahotě. Stát v čele země chlapi, a ne ti, co v čele země stáli, hlasovali by samozřejmě jinak. To, jak hlasovali, naplnilo reálným obsahem slogan o "omezené suverenitě", jimž se i někteří z nich tak rádi ohánějí na adresu země, která byla ne
