Kdo však rozhodně krvácí a krvácet díky neschopnosti vedení státu a státních financí ještě mnoho let bude jsou občané a Česká republika jako celek.
Od počátku intervencí, které soustavně a naprosto zbytečně a nesmyslně oslabovaly českou korunu, do konce roku 2016 vydalo vedení České národní banky z našich kapes přes bilion korun. To však nestačilo a spirála zkázy se zrychluje. Za prvních deset dní roku 2017 nás tyto intervence stály přes 250 miliard korun, což je zhruba třetina státního rozpočtu. Přitom za všechny ty biliony českých korun jsou nakupována eura. Stačí jeden problém kdekoliv v Evropě, třeba v italských bankách a místo devizových rezerv budeme mít hromadu bezcenného papíru.
Takže zcela stručně a jasně. Vedení České národní banky způsobilo svým jednáním škodu dnes přesahující 1,3 bilionu korun. To není škoda, kterou by mohli uhradit, je však na místě začít trestní stíhání pro porušování povinností při správě cizího majetku.
Kdo způsobil tuto gigantickou škodu? Na prvním místě je bývalý prezident Klaus, který jmenoval guvernérem ČNB pana Siegra. Na vině je ovšem i současný prezident Zeman, který několikrát prohlásil, že do vedení ČVNB by nikdy nejmenoval člověka, který by pokračoval v oslabování koruny. Pod tlakem svého okolí a nejspíše i o proto, že si není schopen zapamatovat svoje výroky potom jmenoval guvernérem ČNB pana Ruskoka. Prezident tak porušil svůj veřejně daný slib, jak potom můžeme někdo věřit i dalším jeho slibům.
Bývalého guvernéra již není třeba rozebírat. Motivaci však mají oba společnou, ten minulý i ten současný. Jsou totálně zkorumpovaní a korunu ničí na objednávku německé, korejské a Agrofert lobby, které jediné mají zájem na slabé koruně.
U Ruskoka se ke korupčnímu jednání připojuje i velká psychická zátěž, která má původ v komplexech méněcennosti. Taková osoba není schopna jednat objektivně a v zájmu veřejného prospěchu. Je vždy omezena svými komplexy, které promítá do svého jednání. Musí za každou cenu dávat najevo moc plynoucí ze svěřeného úřadu bez ohledu na to jakou škodu způsobí.
Když odhlédneme od korupčního jednání i psychických vad bývalého i současného vedení České národní banky a hodnotíme jejich činnost pouze z odborného hlediska je třeba konstatovat, že vedení tak důležité instituce bylo svěřeno naprostým ignorantům, tedy osobám postrádajícím nejen získanou, ale především vrozenou inteligenci.
Závěrem mohu konstatovat, že kdyby tyto výborně placené posty byly svěřeny prvnímu kolemjdoucímu okolo ČNB, výsledky by nemohly být horší a s trochou štěstí by byly nejspíše mnohonásobně lepší, tedy prospěšnější národu a státu.