Pořad Svobodného vysílače je ZDE: https://www.youtube.com/watch?v=7gyLCognR10
Mgr. Jan Kozák, je překladatel ze sanskrtu, latiny a němčiny, dále je religionista, který se staví kriticky k biblickému křesťanství či židovství a je autorem projektu Bibliotheca gnostica, kde vycházejí od roku 1993 jeho překlady svatých textů indoevropské kulturní tradice. V letech 1969-1975 vystudoval na Filosofické fakultě University Karlovy obor archivnictví – obor dějepis se současným tříletým studiem oboru na katedře Starého Předního východu – Klínopis. Od r. 1983 je lektorem jazyků na OKD Praha 6. Projekt Bibliotheca gnostica založil s úmyslem vydávat dosud nepřeložené staré texty. Od roku 1998 přednáší o gnostickém pohledu na svět a védské filosofii. Vykládá principy indoevropské kulturní tradice a vysvětluje zásadní odlišnosti od tradice židokřesťanské. Na besedě J. Kozák řekl:
„O sobě bych řekl, že jsem vystudoval archivnictví, dějepis a potom jsem se věnoval studiu starověkých národů, v současnosti už asi 25 let studiu sanskrtu, překládám ze sanskrtu, mám nakladatelství Bibliotheca gnostica, kde vydávám výsledky své překladatelské nebo filosofické práce.“ Poznámka RSP: Co je sanskrt?
Sanskrt je jedním z nejstarších známých jazyků. Je považován za mrtvý. Přesto je dosud jedním z 23 úředních jazyků Indie. Jako jeden z nejdokonalejších je užíván ve srovnávací lingvistice. V sanskrtu je psaná významná část posvátných védských spisů a hinduistické literatury.
Nejbližší český překlad slova „sanskrtam“ je „dokonale složený“.
„Dá se říct, že hlavní téma díky sanskrtu a této orientaci na staré duchovní systémy by byla indoevropská duchovní tradice právě v kontrastu a dramatickém souboji s židokřesťanstvím a tradicí kristianizace, která proběhla už před tisíci lety. Tady je skryt základ veškerého současného problému světa a ten spočívá právě v jiném světonázoru, v jiném pohledu člověk na svět, než jaký můžeme právě nastudovat a nalézt nejen ve starých pohanských textech, ať už perských, indických nebo i v tradicích pohanských, které jsou k dispozici ohledně ostatních národů, jako Řekové, Slované, Litevci, apod. Teprve pochopení těchto pradávných tradic, které vystavěly člověka nám, podle mě velice dobře osvětluje všechny problémy, do kterých jsme se dnes dostali. Můj pohled je takový jako teologický, historický, globální, ale právě jen tehdy, když se pochopí celek. Potom může člověk dobře a čistě vidět i detaily toho celku. Pokud vidí jen půlku nebo čtvrtku, tak problematiku dost dobře nechápe. Kdybych měl začít, tak bych začal tak, že je potřeba zavnímat to, že tradice člověka, která je dohádatelná a studovatelná ze spousty starých dokumentů, tak byla orientována podstatně jinak, než tradice, kterou jsme inkulturováni, tj. ta tradice biblická židokřesťanská. Je potřeba říct, že ve 20. století a teď ve 21., se objevila řada velmi důležitých starých dokumentů, které nebyly dřív k dispozici, a které nám ukazují, jakým způsobem vlastně ta židokřesťanská tradice vznikla a potom jakým způsobem se také šířila. O tom nebylo možné ani diskutovat ani na veřejnosti o tom promlouvat v podstatě až do 20. století, kdy se kdokoli v rámci té židokřesťanské říše vystavoval, že skončí v 19. století mimo společnost nebo v kriminále. Když půjdeme dál do minulosti, tak většinou skončil na hranici. A přesto pravda a skutečnost jak historie vypadala je oči otvírající, je nesmírně důležitá. Např. dnes už je možné dokázat, že všechny základní dokumenty židokřesťanské tradice vznikly podvodem. To znamená zfalšovanými spisy. Ukazuje se, že i celá bible byla sestavována velice zajímavým způsobem, kdy židovští spisovatelé přejímali myšlenky z gnostické tradice lidstva – tehdy antická gnose přestavovala ranou formu křesťanství – oni vlastně adoptovali to celé gnostické hnutí do svého židovského programu, takže to vlastně požidovštili nebo převrátili. Rozhodně je třeba říci, že to celé vzniklo lží. Původní koncepce křesťanů pracovala se spasitelem, kterému říkali Ježíš Kristus, a byl to duchovní posel světa. To, co si můžeme přečíst ve svaté knize židovské, tak je to o tom, že tady po zemi chodil židovský spasitel z masa a kostí. A tento spasitel pomocí zázraků, které vykonával, tak spasil svět a založil křesťanství. Tak to rozhodně nebylo, protože se dá dokázat nebo vysvětlit, naučit, že to křesťanství pravé a původní tady bylo od věků, bylo tady dávno, bylo tady od začátku árijské nebo védské tradice lidstva, kdy Ježíš Kristus, který se tenkrát nazýval „Išas Krsnas“ a podobně, tak byl právě tím rozkřesávaným světem poznání, které vstupovalo do lidské mysli a tato mysl se védsky řekne „maria“. To už samo začíná vysvětlovat celou podstatu té proměny. Základ židokřesťanství sám o sobě v sobě nese už prvky takové falešnosti, takové převrácenosti a vylhanosti, že celý ten směr ideově filosoficky a teologicky nemůže dopadnout jinak, než že podle základního zákona – čím co vzniká, tím také trvá a tím se rozvíjí – než že to muselo skončit touto dnešní katastrofou, kde tady máme média, která naplno stamilionům lidí lžou, jako když se tiskne, převracejí skutečnost a rozčilují či pobuřují stamiliony lidí po světě, které světí pravdu nebo mají v sobě nějaký kus poctivosti. Tento základ je velmi důležitý pro pochopení celkového vývoje světa nebo přinejmenším naší společnosti. Je to udělané tak, že ta kristianizace, jak vidíte, tak proběhla zajímavě jenom na té západní oceánské polokouli, což je typické, přestože židokřesťané dobyli celý svět – dobyli Čínu, Indii – prostě všude opanovali svými vojsky a svou technickou nadřazeností celou Asii. I když se dá říct, že zrušili nebo podlomili místní tradice, tak přesto se nepodařilo a dnes je jasné, že už se to nepodaří, kristianizovat celý svět. To už samo o sobě o něčem svědčí. Je to totiž udělané tak, že Země je mentálně polarizovaná. Jeden mentální pól je ve střední Asii nebo v Indii a ten druhý pól v Americe, takže přirozeně náboženská orientace židokřesťanská má obrovský úspěch a je zakořeněná na oceánské polokouli (také můžeme říkat „atlantské“) a má tam výsadní postavení, které podle mě, je po tisíciletí nezrušitelné. Čili my máme před sebou ideologii, se kterou nesouhlasíme, která je velmi mocná, která je postavená už od samého začátku – to bohužel husité např. nešťastní nepochopili, věřili, že bible je svatá kniha a všechno co tam je psáno, je pravda, superpravda a ono to tak není – a ta tlačí a permanentně n nás útočí za Západu a to nejen teď, ale od prvopočátku české státnosti i dřív, ale o tom bohužel nemáme žádné historické zprávy. Ale už armády Karla Velikého a všechny následné děje, dá se říct, že už byly totožné s tlakem, který se na nás vyvíjí dnes po pádu sovětské říše a po pádu „železné opony“. Z hlediska pochopení situace je velmi nutné vzdělat se a vědět, co je podstatou oceánské ideologie a co stojí proti ní. Protože když to nevíme, dochází k neuvěřitelnému zmatku a chaosu v ideologii, plete se tady pravice s levicí, fašisté, anarchisté, pod. Tady je potřeba vzdělání, je třeba pochopit ten proud a pochopit proč se nám řada těch věcí nelíbí. Že to není jen důsledek světské realizace, ale za vší světskou realizací stojí idea, stojí vlastně náboženské přesvědčení. Můj úkol a moje práce pro českého člověka je tohle mu ukazovat a vysvětlovat, protože když to všechno stáhneme jen na nějaké fungování společnosti, technokratické, právnické problémy, tak se v tom utopíme a nebudeme dobře rozumět tomu, o co nám jde a nebudeme moct bránit nejen českého člověka, ale vůbec ten svět, který už s tím Bruselem nebo s tou Amerikou nesouhlasí. To je zásadní důležitá věc.“
-v vitova-
V. Vítová: „To je to, že my říkáme, že metodologicky vycházíme z koncepce bezpečnosti a všeobecné teorie řízení, a tam je právě ten základ, že konceptuální moc, to je to vidění světa úplně v základech každé politiky, každého rozhodování a existence každého národa.“
J. Kozák: „Z hlediska ideového, myšlenkového, filozofického a teologického je možné se ubránit pouze tehdy, když ideově pochopíme a porazíme biblické křesťanství a jeho tradice. Jsem přesvědčen, že jakýkoliv projev samostatnosti v rámci židokřesťanské říše by byl pouze a jenom neúspěšný. Že úspěšné to může být jenom tehdy, tehdy můžeme být svobodní, samostatní, suverénní, atd., jak o tom sní vlastenci ve všech národech po celé Evropě i jinde, tak první osvobození musí být ideové, filozofické. A teprve potom může úplně přirozeně se rozvíjet všechno ostatní. Začít jenom tím, že chceme jinou ekonomiku, že chceme přirozeně bránit naše národní zájmy, bránit náš trh proti dotovanému zboží, že chceme jiné právní zákona, protože ty bruselské se nám nelíbí, to všechno samozřejmě cítí každý občan, který vidí zkázonosnost toho, co přichází z toho Bruselu, to je málo. Ty dveře se otevřou a proud energie začne proudit tehdy, když se Češi vzdělají, a když pochopí, že ta hlavní příčina toho tzv. pravdoláskařství, příčina všelijakých útoků Söröse a podobných lidí, a to že my s tím nesouhlasíme, co dělají, je právě v té ideologii. Prostě židokřesťané se dívají úplně jinak na svět, než my. A z toho důvodu dochází k té nespokojenosti nebo k zotročení všech národů. Tam je skrytá moc důležitá věc, která normálnímu člověku, nevzdělanému člověku nebo člověku, který je orientován zcela jinak, je nepochopitelná. Oni zkrátka nevědí, co je podstatou židokřesťanství. Oni se domnívají, že zvláště potom od Bílé hory už tady není šance, aby kdokoliv židokřesťanství kritizoval až do Masaryka teprve, protože tady byl naprostý teror katolický, který se jistým způsobem jakoby měkce vrátil po pádu socialismu, kdy sem vpadla znovu rekatolizační vlna, která souvisí právě s tím vším, co se tady děje. Rekatolizační vlna není žádný oddělený duchovní proud, který nemá nic společného s vlivem ekonomickým ze Západu, s rozprodáváním veškerého národního majetku apod. Naopak. To je prostě jeden chumel, jeden zdroj, který tady funguje už tisíc let, a ze kterého my jsme se pokusili, aspoň částečně, osvobodit za husitství a potom vlastně teprve až moderní buržoasní revoluce a rozvoj světské společnosti zatlačil zdánlivě všechny tendence katolické do pozadí, ale ono to tak není. Je to jinak. Řekl bych ještě pár důležitých slov ohledně té ideologie a pak můžeme pokračovat dál ohledně našich národních zájmů. Jde o to, že velmi rafinovaným a dramatickým způsobem vznikl ta biblická tradice židokřesťanská. Vznikala několik století. To nebylo něco najednou. Při objevech nejstarších tzv. křesťanských spisů, které byly učiněny teprve po druhé světové válce ve čtyřicátých a padesátých letech 20. století, tam jsme se k naprostému úžasu mohli teprve dozvědět, že vznik – počátek křesťanství byl úplně jiný, než jak nám to vykládá církev. Totiž, že židovští autoři interpolovali svaté texty stále drzeji a drzeji, víc a víc, až najednou z těch textů vytvořili to nové židokřesťanství, které ale zaměnilo toho původního boha, kterého uctívali křesťané za ďábla, protože ti prvotní křesťané měli Jahveho za ďábla, za největší zlo a nebezpečí. A ti židovští autoři to otočili. To znamená, že oni vzali veškerý ten gnostický materiál, který probouzel člověka, a řekli, že Bůh je Satan a Jahve je právě Bůh. Takže tady právě došlo k zrcadlovému efektu nebo negativnímu přenesení stínu, který vznikl z toho původního křesťanského hnutí, který vlastně otočil ideologii a náboženské nasměrování toho původního křesťanství a dostal tímto způsobem spoustu lidí pod svou moc. Dá se říci, že právě to pravdoláskařství je nádherný obraz vzniku židokřesťanství. Je to pořád jedna metoda a jeden způsob, jakým to pradoláskařství se pokouší získat popularitu, pokouší se získat moc a vládnout lidmi. To, co vykládám je známo nějakých 40-50 let a mnozí o tom nevědí. Podobně to my zažíváme s pravdoláskaři, kteří postupují úplně stejně. Podstata falešného židokřesťanství je, že se ohání láskou, ohání se srdcem, protože to všechno, protož to všechno nakradli a naučili se od prvotních gnostiků, kteří šli ještě v té tradici dávného védského křesťanství, které bylo i u nás v tzv. pohanské době. Oni to nakradli, ale převrátili orientaci, převrátili smysl a obsah toho, čemu se říká Bůh a toho, čemu se říká Spasitel apod. Tímto způsobem se pokoušejí dál získávat lidi, ale je to přetvářka, protože pod tím je skrytá obrovská nenávist, která vlastně útočí na podstatu člověka, která útočí na všechny lidské hodnoty a snaží se vytvořit tu svou představu člověka. Tj. spodinového člověka, kde humanita znamená, že cokoliv, co člověk dělá je humánní, kde neexistuje žádné zlo, protože všechno zlo je přirozené, je to náboženství zbožných hříšníků, které realizuje čistě židovskou člověka a humanismu. To znamená, když si přečtete Starý zákon, Židé považují člověka za dobytek, vůbec nechápou vnitřní kvality člověka. V knize Kovalet můžete číst, že podstata lidská, podstata hovad jednostejná jest, aniž člověk má co napřed před hovadem. Vidíte, že židovská biblická tradice směřuje k tomu, že jsme ve své podstatě všichni darebáci, zločinci, kriminálníci, všichni jsme vyrostli z našeho otce, kterým byl bratrovrah Kain, prostě, že podstata člověka je zlá. Je to jeho přirozenost. A to my musíme vzít, protože nic jiného se nedá dělat – svinstvo je podstatou světa a my v tom svinstvu musím žít, protože nic jiného nemůžeme dělat. Tady se frontálně střetáváme s tradicí indoevropskou, která říká: Ano, ve světě panují dvě velké kriminální síly, které trvale spolu soupeří, ale existuje ještě třetí vyšší síla, to je síla duchovního člověka, to je síla světla poznání, to je síla prostě srdce a inteligence, my tu sílu máme v sobě a my tu sílu budeme pěstovat, my tou silou budeme ovládat svět a my nedovolíme, aby ta spodinovost a kriminalita světských sil nad námi panovala. Tady je ten frontální problém, který trvale celá planeta prožívá, vždycky prožívala a vždycky bude prožívat, ale v rámci toho, že jsme byli inkulturováni židokřesťanstvím, tak nám bylo vnuceno, že židokřesťanský pohled na svět je ten pravý, svatý pohled na svět a spousta nešťastných křesťanů věří svým dobrým srdcem a tím svým nasměrováním člověka k dobrému, že toto je podstata našeho křesťanství. Ale není tomu tak! To je to důležité poselství, které se objevuje díky studiu materiálů z počátku vzniku křesťanství a při porovnávání této ideologie s ideologií třeba indické Védanty, Budhismu a jeho pohledem na svět a ideologií i našich pohanských předků, kteří byli součástí jedné ideologie, která vychází z pradávné védy, jejímž produktem byla i antická gnose - představa, že na světě neexistuje zlo nebo naopak, protože světu vládne zlo, to zlo bychom měli vzývat jako Boha, že bychom ho měli uctívat a dokazovat podřezáváním zvířat nebo mazáním krví na dveře, že my jsme ti praví uctívači démona zla, a proto bychom měli ovládat celý svět, tak to bylo našim předkům naprosto vzdálené. A toto je třeba pochopit. Závěr této teologické pasáže je ten, že nechť si nedělá naděje nikdo s žádným programem, ani Tomio Okamura, ani nikdo jiný, že by mohl dospět k úspěchu národních zájmů v rámci židokřesťanské říše. Nejprve je třeba pracovat filosoficky, historicky na tom, abychom si ujasnili, co to je to židokřesťanství a teprve když splaskne jeho popularita, když lidé se dozvědí, protože jsou nevzdělaní, jakou ideologii ve skutečnosti to židokřesťanství reprezentuje, tak teprve potom se nám otevřou přirozeně dveře, teprve potom přestane působit ta kriminální síla, moc přetvářky a lži a teprve potom bude moct normální člověk pravdy a svědomí, člověk, který usiluje opravdu o to, aby se nám dobře dařilo, tak bud moct mít úspěch. Do té doby to vidím velice pesimisticky. To je závažná věc.“
V. Vítová: „Děkuji vám za ta „svatá“ slova, protože to tady opravdu nikdo nevyřkne. Vůbec nikdo. Tato slova a tento pohled na věc je výjimečný, ale úplně základní. Jsem ráda, že jste přijal naše pozvání a naprosto s Vámi souhlasíme. Možná by mě chtěl doplnit kolega.
J. Tichý: „Co zaznělo, je velice důležité z několika pohledů. My na to navazujeme potom v dalších praktičtějších rovinách, ale ten základ je tady. Když se u nás budeme bavit s deseti lidmi, tak devět z nich se shodne na tom, co nechtějí, ale dva z nich se neshodnou na tom, co chtějí. Oni nejsou schopni si identifikovat své společné zájmy. A když je to velké množství lidí, když je to národ, pak jsou to národní zájmy. Oni nejsou schopni se shodnout na nich právě proto, že oni nevědí, kde jsou, čí jsou. Aby byli lidi schopni poznat, co jsou jejich zájmy, tak musí hlavně vědět, kdo jsou a z jakého hlediska by to měli posuzovat. Oni to nevědí, a proto neexistuje dostatek konsensu.“
J. Kozák: „Reagujete velmi správně. Největší problém je právě v tom, že je tady naprostý ideový chaos. Ten vznikl z toho, že neexistuje v současnosti žádná skutečná humanitní věda, protože ta už se dávno rozpadla pod ideovou nadvládou židokřesťanství do toho, že nemůže vůbec rozvíjet humanitní ideály, např. Masaryk napsal takovou knížku. V rámci židokřesťanství se orientovali jen revolučně na rozvoj demokracie. Tady je potřeba obrovská osvěta, aby se vysvětlilo, co to vlastně bylo ta naše indoevropská nauka o člověku a jak se liší ta stará nauka, která je spásná a vynikající, kterou přednáším a píšu ve svých knihách, jak se zásadně liší od těch ideálů humanitních právě toho západního amerického nebo oceánského typu. Jde o to, že pokud my si nedefinujeme, jako to ta stará škola udělala, co to je člověk, nedefinujeme si jaké má kvality, a že je to vlastně posvátná síla ducha, kterou je možno jak vyučovat, tak pochopit, tak do té doby budou mít masy zmatek a budou si myslet, že cokoli cítí, cokoli jim proběhne hlavou, v jejich smyslech, tak že to všechno prostě je člověk, že to je lidské a tím vlastně veškerá ta škola jde vniveč. Humanita neustále dál trvá na tom, že vlastně svoboda je ten pravý projev humanity a vidíte, jak ta svoboda lidská dopadá. Díky tomu, že ta škola, ta filosofie, tradice tady prostě byla utlučena, že se o ní vůbec neví, ta svoboda pokračuje tak, že všechno je dovoleno, jak už psal hezky Dostojevskij v 19. století. Že prostě je to vzpoura davů, jak říkají filosofové nebo náš český filosof Ivan Klíma nazýval tento trend „humanitární kanálie“. Ti filosofové byli zděšeni z toho, že „spodinový“ člověk využívá té falešně pochopené humanity, aby drze vstupoval do všech prostor, aby rušil všechny vrstvy, všechny zákony, všechnu zavedenou slušnost a to je vlastně smyslem celého už 19. a 20. století. Tento jev se rozrůstá a je nepochybné, že má svoje epicentrum ve Spojených státech, kde lidé na tomto pragmaticko-utilitaristickém pojetí – co dokážu zastřelit, zabít a obsadit, to je moje a mám na to plné právo, protože jsem nejsilnější a nejmocnější tvor na zemi – tak tento tupý duchovní darwinismus začíná ovládat celou planetu a je příčinou nejstrašnější nemoci, které jsme dnes svědky. Tento chaos je cítit všude. Já ho cítím na všech přednáškách, když diskutuji se čtenáři mých knížek. Je to prostě nevzdělanost, je to nedovzdělanost, je to vlastně inkulturace, která se nyní ještě zvětšila po roce 1989, protože před tím ten socialismus, který byl sice špatný, tak přece jen byl jistým projevem ruské materialistické představy světa, a tam ten gangsterský běs, ten čistý démonský pragmatismus, který říká, že jestliže lží můžete přesvědčit nepřítele, tak lžete a tím dokážete, že jste inteligentnější, než ten váš nepřítel. Nebo vůbec ta celá koncepce Římské říše, kde to všechno začalo. Římané vůbec nechápali, co to je přítel. Pro ně přítel byl podrobený - jako nějaký král nebo kníže ze severní Afriky nebo z Asie, který poslouchal příkazy římského impéria a všichni ti, kteří neposlouchali, kteří bojovali o svoji samostatnost, tak to byli naprosto strašní nepřátelé. A tuto úděsnou imperiální římskou koncepci převzal celý Západ a realizoval ji jako pokračování Římské říše a dělá to vlastně dodnes. Tímto způsobem my teprve vidíme, do čeho jsme se vlastně dostali, a co jsou kořeny toho nepříjemného stavu nesvobody, který dnes zažíváme.“
J. Tichý: „Ono to začíná od výuky od učebních osnov. Nikoliv náhodou bylo všechno předěláno. Já chápu, že ne všechno mohlo být zachováno, ale byly změněny věci, kdy je to až do nebe volající. Také jsou tomu adekvátní výsledky v porovnání s Evropou. Na jakém stupni vzdělanosti jsme byli a dnes jsme na chvostu. Představa, že do školství, kde se nezmění osnovy, kde se nezvýší kvalita mnohých kantorů z hlediska jejich znalostí, ale hlavně, že se ti kantoři nebudou muset bát to přednášet. Tím, že do něj jen nalijeme další peníze, tomu nemůžeme vůbec pomoci.“
J. Kozák: „Tady jde o to, že představa kosmopolitní, představa multi-kulti, jak se dnes říká, zaplavuje současný svět a vytváří představu, že to je zdárná a dobrá budoucnost. Chtěl bych k tomu říct, že jako vzdělaný religionista, že Indové tuto sílu dávno popsali a realizovali a ukazují ji také v podobě tzv. boha Šivy, kterého dnes bohužel uctívá v Indii kdekdo, aniž si uvědomuje jeho zkázonosnost nebo dokonce i když si to uvědomuje – to je takové to zvláštní a rozdílné od naší evropské civilizace, že oni tam vědí, že Šiva je ničitel a přesto je tam masově uctívaný. A ta postava, která reprezentuje sílu zkázy, sílu noci, sílu povodně, tak je velmi často nazývána sanskrtským slovem „mathána“, což je blízké, protože čeština je hodně blízká sanskrtu, tak je to vlastně změť nebo zmatenina. Je to smíchávání všech hodnot dohromady, smíchávání všech národů dohromady, všech idejí dohromady a vaření jedné takové nechutné polévky. A právě to se dnes děje. Dnes pro člověka, který pracuje s indickými názvy, je možné, že je to vlastně šivaismus – šivaizace celé planety. A dochází k tomu vždy v době úpadku. A samozřejmě ten úpadek je způsoben především vzděláním – tím, co mají lidé v hlavě. Z toho to všechno jde. Kdyby ti lidé byli vzdělaní, kdyby tu existovala škola, která podporuje to dávné dědictví, která ukazuje, co to je skutečná filosofie. První, co zkolabovalo v rámci židokřesťanství, byla filosofie. Ta úplně ztratila smysl v okamžiku, kdy židokřesťanské ideje „požraly“ celé antické dědictví a překroutily ho, tak potom už přestala mít smysl. Když si to vezmete kolem a kolem – co si myslet o všech svatých nebo o všech těch velkých učencích židokřesťanství, jako byl třeba Augustinus nebo Tomáš Akvinský apod., když byli schopni strávit to, že člověk se může očistit prolitou krví. To normální Indoevropan nemůže nikdy strávit. Přestože očividné démonství, které pochází právě z židovství a ze semitských kultur, mají toho dodnes i v tom islámu – obřad „hallal“ apod. Tam totiž je primitivní a nelidská představa, že duše je krev, což je základ judaismu – židovské víry. A tohle prostě žádný Evropan nesmí spolknout. Duše je něco úplně jiného než krev a jestliže já budu prolévat krev a dávat ji Jahvemu tím, že podříznu kozu, beránka nebo člověka a on se ten Jahve napije té krve a bude tím silnější a mocnější, tak tohle považovat za duchovní školu je vlastně čisté idiotství. To uznamená, že dnes já vzdělaný přes Budhu, přes Védy, přes Upanyšady, přes Zaratrustovce, apod., tak se zkrátka takovým pohledem dívám na všechny evropské filosofy. To je prostě pomocná škola, to jsou lidé, kteří v srdci to neměli v pořádku. Je zajímavé, že ta naše indoevropská tradice je taková, že rozum sídli v srdci a nikoli v mozku, protože v srdci se rodí všechna základní pnutí, základní nápady, které potom mozek realizuje a rozpracovává, atd., ale to nejdůležitější se rodí v srdci. Tímto způsobem jsme přišli o filosofii, přišli o možnost se vzdělat, protože dnes vzdělání směřuje právě jenom k té světské vzdělanosti a ta vzdělanost nejdůležitější – duchovní, filosofická – naprosto chybí a výsledek je ten, co vy říkáte. Lidé jsou masově totálně popleteni a neshodnou se vůbec na ničem. Neshodnou se na tom, kdo je fašista, kdo není fašista. Neshodnou se na tom kdo má pravdu a kdo nemá pravdu. Žijeme v absolutním chaosu, který by bylo třeba osvětou nějak vzdělat a ukáznit. Z toho důvodu je třeba se také dívat jinak na problematiku národní.“
V. Vítová: „Pro posluchače bych chtěla doplnit, že arabsky „hallal“ (kruté zabíjení) je totéž, co židovsky „košer“. Není to specifika pro arabský svět, ale pro semitský svět.“
J. Kozák: „Ano, relioginisticky je to typicky příklad chtonických, to znamená podzemních obřadů, který je založen opravdu na tom, že božstvo nejvyšší sídlí v nitru Země, a že je potřeba ho krmit krví obětí. Dokonale je možné to studovat nejen v židovství, ale právě také v Americe při kulturách Mayských, Aztéckých a ten chtonický kult – naším slovníkem ten judaismus – dospěl do úplně dokonalé absolutní podoby. Protože tam neměl žádného konkurenta. Neměl tam žádnou protisílu, takže tam se to rozvinulo až do těch obětí statisíců lidí, vyrvávání srdce apod. To jsou velmi zajímavé dramatické věci, které patří do toho probuzeného religionistického pohledu, protože právě v podstatě i ty americké války a agrese jsou řízeny právě touto silou. Američané to o sobě ani nevědí, že jsou ve spárech tohoto podzemního démona, ať už mu říkáme Jahve, Šiva nebo jakkoliv jinak a oni vlastně ty války musejí dělat. Oni musejí prolévat krev, protože tento bůh jim to nařizuje, ta síla jim to velí, a proto oni budou dělat ty agrese dál, protože jinak by jejich božstvo začalo umírat hlady, a to nejde.
V. Vítová: „Ještě jsem chtěla pro posluchače (posluchači Svobodného vysílače to asi vědí), že ta socha boha Šivy je před vstupem do Evropského centra pro jaderný výzkum CERN a je mnoho otázek vyřčených i nevyřčených, proč tam je socha boha ničitele a chaosu. Chci tím říci, že světová politika s těmito symboly počítá, jsou vlastně přímo lidem na očích, akorát, že jestliže lidé nemají to vzdělání, tak nevědí, co je jim skrze symboly říkáno.“
J. Kozák: „Ano také jsem si to prohlédl. Ty symboly nám dávají vědět, o co jde a to je to krásné. Třeba se zásadně vyobrazuje s měsícem na hlavě, což je právě ta napodobivá lunetická síla a s hadem kolem těla. Had je právě symbolem té spodní chtonické síly, která útočí zespoda na člověka, a víte, že např. celý Západ dnes je úplně posedlý tzv, hadí silou – kundalinií, kterou mají vyvolávat a tím si mají jaksi oživovat a pročišťovat své tělo a přitom jsou ve spárech podvodu a lži, stejně jako židokřesťané, kteří se domnívají, že věří něčemu dobrému a dobru ve světě a neumějí číst celý ten text ve svém pravém významu.“
Moderátor: „Ono by to šlo pane Kozáku prakticky shrnout tím, že nám byly ukradeny dějiny. Ty kořeny. Dneska nevíme, odkud pocházíme, o Slovanství nebo vůbec, co se tady dělo.“
J. Kozák: „Moje nejpopulárnější knížka, která se čím dál tím víc dobře prodává, se jmenuje Kořeny jen do evropské duchovní tradice, kde právě se snažím učebnicovým způsobem přibližovat a tak vzdělávat lidi, protože ta inkulturace těmi pravdoláskaři je neuvěřitelná a silně nás zasáhla, hlavně celou mladou generaci, protože celé školství se tomu přizpůsobilo a vyučuje se to právě vyloženě satanským způsobem, kde se mladá populace odnárodňuje, kde nezná nebo má dezinformace o vlastní historii, kde vlastně celá ta naše obroda – obrození od počátku 19. století, ještě třeba i Tomáš Masaryk, jestli znáte jeho díla, tak ten spolu s Františkem Palackým, tak ukazoval důležitost právě husitského hnutí. František Palacký měl dokonce husitismus jako vrcholný projev české mentality. Dnes se vyučuje pravý opak, že to byli banditi a vrahouni, kteří učili civilizaci, vypalovali kláštery, ale o tom proč vypalovali ty kláštery, o tom se vůbec nemluví. Tady se nemluví o tom, že tehdá díky Karlovi IV. a Lucemburkům, kteří se dostali na náš trůn, tak se Brusel přestěhoval na čas do Prahy a epicentrum této síly se začalo nám protivit, to je potřeba říct, protože je to síla nelidská, je to síla hada, je to síla spodních vod. To se začalo šířit českými zeměmi s výsledkem, že každý darebák, když měl dost peněz, si mohl koupit odpustky a byl tím očištěný, protože celý smysl židokřesťanství není nic jiného, než právě umožnit těm darebákům, aby byli čistí. To už od samého začátku, když Konstantinus Veliký přijímal právě židokřesťanství jako víru pro celou říši, tak právě – on byl vrah, on vraždil ve své rodině a tehdejší římští kněží mu nechtěli dát jakékoliv rozhřešení, jakýkoliv pardon a potom přišel nějaký Žid a řekl mu o tom, že zná náboženství, které umožňuje očistit i od těch nejstrašnějších smrtelných hříchů. Konstantinus na to skočil, oni ho očistili a on řekl: „To je dobrá věc“ a zavedl to pro celou říši. Je potřeba toto vyjímat. Když dnes nějaká babička chodí do kostela, neublížila by ani kuřeti, zapaluje tam svíčku a modlí se tam k Ježíškovi, tak prostě toto je potřeba znát.
Pravdoláskaři a celá jejich politika tuto otázku otvírá naprosto krásně. To, co já se snažím vyučovat, co se snažím odhalovat v těch počátcích křesťanství, tak to lidi dnes vidí naživo. Oni dnes vidí tzv. morálního Havla, který se raduje, když je bombardováno Sarajevo a když je zničeno celé Srbsko a raduje se, když vzniká v Kosovu úplně šílený brutální režim, který dovoluje Američanům si tam udělat největší vojenskou základnu, kde se kšeftuje s opiem z Afganistánu a podobně. Je důležité, aby se lidé takovýmto způsobem probouzeli.
Tak já ještě o národu, národních zájmech, protože to je hlavní téma, ke kterému jste mě pozvali. To židokřesťanství je lučavka. Ne jak se píše, že Ježíš je spása národů, naopak je to lučavka národů, je to imperiální síla, která chce vnutit pravdoláskařství do všech koutů země, která pozvedává spodní masy a nadřazuje spodní masy revolučně nad jakoukoliv společenskou hierarchii, kdekoliv na naší planetě. Tento trend je velmi důležitý a základní. Existují katolické mise všude po Asii, že např. americké Sufražetky mají spoustu peněz a jezdí po celé Indii, kde přesvědčují ženy ve vesnicích, že by se měly vzbouřit, že by neměly poslouchat své manžele, že dnes je rovnoprávnost. Tak toto, jako třeba podpor cigánů nebo velká liknavost ohledně kriminality, promlčování zločinů, zahlazování, to je jediný program, když se nám otevřou oči ohledně toho, co je podstatou – pravou podstatou židokřesťanství, tak teprve začneme vidět. A to se vztahuje samozřejmě i na národ, protože i národ je považován za něco přežitého, za něco archaického za něco – když někdo řekne, že je vlastenec, tak se na něj pravdoláskaři koukají skrz prsty, že to je nějaký zaostalý člověk, který vůbec neví, která bije, že dneska přece bije tom, že amerikanismus a kosmopolitismus proniká celým světem a už nikdo, kdo chce být moderní, tak nemůže být vlastenec. Tak to jsou typické projevy rozbíječské a především falešné do neštěstí a zoufalství vedoucí, které my dneska zaujímáme, a které ničí život na planetě. Takže v zásadě je potřeba národ hájit, hájit jeho důležité mentální, kulturní a jiné zvyky. Je třeba hájit řeč, protože součástí tohoto nového trendu je, že maminky začínají děti učit napřed anglicky, to znamená „říšskou řeč“. Říšskou řečí tři sta let byla němčina, poté, co se Němci zmocnili našeho území po Bílé hoře a dnes je to ještě silnější, ale už to nese angličtina, protože Anglie je to pravé epicentrum chtonismu. Národ se dá charakterizovat jako jeden z četných projevů člověka jako takového, a že můžeme národ přirovnat např. ke květinám na louce. Já vysvětluji pravdoláskařům: Podívejte se, když vy chcete toho kosmopolitního člověka, tak to je, jako kdybyste chtěli zkřížit všechny kytky na té louce a nebyly by tam žádné macešky a kopretiny, nebyla by tam žádná pestrost a barevnost, ale byla by tam jedna květina, která by v sobě obsahovala části všech ostatních květin, a to by bylo všechno. Tak to rozhodně si myslím, že nikdo nechce a přesto ten židokřesťanský trend k tomu směřuje. Národní myšlenku se pokouší rozbít pochopitelně z mocenských důvodů, protože si plně uvědomuje, že pokud ten národ je konzistentní, pokud jsme my Češi ještě Čechy a Slováci Slováky a nejsme smícháni s ostatními rasami a národy, tak máme ještě jistou originalitu a kvalitu, která se dokáže ubránit tomu kosmopolitismu. Jakmile bychom byli smícháni s veškerými národy, tam už by ta rezistentnost nebyla. Je také důležité si všimnout a vědět, že Židé ve své bibli nazývají všechny ostatní národy „pronárody“. Dokonce v amerických biblích je to tak uděláno, že vlastně neexistuje jiný národ než národ židovský a všechny ostatní národy jsou pronárody s evidentní snahou tyto pronárody všechny zničit. Zahubit, aby Židé ovládali celou planetu. To je podstata židovské svaté knihy, kterou jsme z mocenských důvodů přejali a až do dneška nad námi panuje. To znamená, že všichni, kteří brání ty tzv. evropské hodnoty, měli by se nad tím trochu zamyslet. I ten Tomio by se nad tím měl trochu zamyslet, protože určitě není dostatečně vzdělaný, aby chápal, že problém je někde jinde. Když se podíváme na nějaké organizace – tady jsem viděl, že tu nějaká strašná organizace „Evropské hodnoty“ nebo tak nějak se to jmenuje, kde jsou opravdu příšerní Koniášové – úplně antivlastenečtí lidé, kteří právě útočí na všechny vlastence a tím jejich bičem jsou právě „evropské hodnoty“. A tady je opravdu skrytý oříšek. Je skryté velké dilema, protože jen když si vezmete ten antagonismus mezi islámem a židovstvím, tak je to tak, že my v Evropě, dnes už vlastně ze zákona nesmíme kritizovat židovství. Nesmíme ho kritizovat, protože jsme okamžitě vystaveni trestnímu stíhání, že jsme antisemiti. Kdežto jakýkoliv Žid může klidně prohlásit o Češích, Polácích, Rusácích, Maďarech jakkoliv hnusné slovo a neexistuje tady žádná obrana. Toto je potřeba vnímat. Židokřesťanství si to všechno i právně pojistilo, takže se pokouší vytvořit z těch tzv. evropských hodnot vlastně židovský rasismus, který všude může útočit, všechno může napadat, ale sám nesmí být z ničeho obviněn. Tato podstata se promítá, jak víte, do celé praxe politické, např. problematika jakým způsobem postupují soudy v různých obsazených národech židokřesťanstvím, když tam je americká posádka nebo když tam dojde k nějakému kriminálnímu činu. Teď bylo velké „halo“, že nějaký americký voják v Japonsku byl odsouzen za znásilnění a zabití Japonky apod. a Američané se snaží právě způsobem, který je zakotven v židokřesťanství už tisíce let, vyjmout sebe sama z jakékoliv zodpovědnosti a naopak, ty, kteří se pokoušejí je nějak kritizovat, tak kriminalizovat. To je vlastně současný problém v našich médiích, že lidé, kteří smýšlí nějak jinak, než pravdoláskaři a než židokřesťanství, jsou vystavováni pomluvám, útokům apod. A je to něco samozřejmého a přirozeného, když podstatu židokřesťanství pochopíme. Chtěl jsem říct, že tady došlo ke kuriózní situaci. Protože celá Evropa, jistě ve státech Evropské unie platí, že kdokoli kdo kritizuje Izrael nebo židovství, dopouští se trestného činu, a kdo např. zpochybňuje holocaust, tak top už je úplný kriminálník a může si rovnou napsat 10 let kriminálu do svého života. Arabi Židy nenávidí, Arabi Židy odsuzují, takže tu dochází ke kuriózní situaci: jestliže nebude umožněno evropským národům, aby kritizovali židovství, tak to za nás udělají Arabi. Tak vytváříme ideové vakuum, kde nikdo z nás se neodváží ani pípnout proti jakémukoliv židovskému zvěrstvu, jako např. o rasistické politice ve státu Izrael, která tam koná doslova holocaust domácího obyvatelstva, které už téměř zlikvidovala. Víte, že když se podíváte na historii státu Izrael, tak 90 % domácích obyvatel už je vyhnáno nebo zabito, a že ten zbyteček se snaží nějak zoufale proti nim bojovat, ale nemají samozřejmě sebemenší šanci, protože Izrael dostává z Evropy a z Ameriky úžasné miliardy na vojenský rozvoj, takže tam Palestinci nemají nejmenší šanci, akorát hodit někde nějakou bombu a udělat nějaké neštěstí. Je ale potřeba říct, že je to vynucené neštěstí, že to jsou vynucené teroristické činy, protože ta země je jejich a teď najednou přestává být jejich a má to být nový židovský rasistický stát, kde domácí obyvatel je brán jako občan druhé kategorie. To je normální apartheid jako v jižní Africe a nesmí se o tom ani mluvit. Kdybych mluvil někde do televize, že by mě poslouchaly miliony lidí, tak by pravděpodobně na mě podal někdo trestní oznámení, ale je to pravda a pravdu je potřeba si říkat, bez pravdy to zkrátka nejde. Člověk bez pravdy nemůže žít. Takže ta pravda se samozřejmě provalí, ale teď je situace tak kuriózní, že tady všechny národní vlastenecké strany mluví o obraně proti Islámu a o obraně evropských hodnot, ale nemají to v hlavě tak úplně srovnané, protože obrana evropských hodnot znamená obranu židokřesťanství a znamená to vlastně šíření kosmopolitismu, nenávisti, rasismu a imperialismu do celého světa. To je potřeba si říct. Jsem zvědav, jak tato situace dopadne ve Francii. Zatím to vypadá, že vliv islámu stále stoupá, a že i Maruška Le Penová tak bojuje, burcuje za tradiční Francii, za tradiční evropské hodnoty a přitom nevím, co ona tím opravdu myslí nebo jakým způsobem se staví k těmto hodnotám. To je dnes velký problém myšlenkový, filosofický, politický, jak se vlastně lidé k tomu postaví. Takže: Národ – zcela jistě ano, obrana jazyka – zcela jistě ano, protože jestli to takhle půjde dál, tak to židokřesťanství v Evropě dopadne stejně, jako dopadá židovská politika v Palestině. Budeme postupně potlačováni vytlačováni a změníme se pouze na takové nějaké domácké obyvatelstvo, podobně jako to bylo za vlády katolictví od 17. století, že víte, že to dopadlo tak, že Češi už třeba ani nebyli ve městech, města ovládali Němci a Židé, že se tady všude mluvilo německy, a že teprve naši obrozenci začali dělat něco jako druhou osvětu, podporu českého obyvatelstva a ty zbytky co mluvily česky na těch vesnicích, tak se postupně ostávaly do měst, když nastala průmyslová revoluce a čeština se začala dostávat zpátky do měst. Podobně to může dopadnout i dnes. Prahu já tak vidím, že už tady na všech lepších místech sídli cizinci. Když jdete na Malou Stranu nebo na Staré Město, kde to za mých studentských let to bylo, že jsme tam měli kamarády po různých hospůdkách a potkávali jsme se tam, tak dnes tam vidíte už jen turistický průmysl, že už tam nebydlí skoro žádný domácí obyvatel. Možná nějaký senátor nebo nějací ti političtí zástupci si koupili nějaké bytečky, ale jinak už je to cizina. Podobně to může pokračovat dál. Tak proti tomu je třeba se bránit. Já bych chtěl říct, že v antickém světě, když se mluvilo o nadvládě plutokracie, tak tomu dnes také málokdo rozumí. Je to známý termín: plutokracie = vláda boháčů. Ale termín Pluto bylo přízvisko boha smrti nebo podzemí Háda, takže kdokoliv v antickém světa řekl plutokracie, nebo když dnes to my říkáme už jsouce vzděláni, tak víme, že je to nadvláda smrti. To je bůh smrti, který řádí. Takže tady spojitost nadvlády peněz nad školou člověka, kterou my jsme úplně odřízli, úplně se jí vzdali, tak ta nepochybně vede ke smrti. Jestli se něco nestane, jestli se svět nevzbouří, tak prostě a jednoduše zahyneme. Je to otázka života a smrti. Jestli se nám nepodaří tohoto Pluta, tohoto Háda nebo Jahveho nebo bohyni Kálí (v Indii - démonka s drápy a krvavými zuby), jestli se nám nepodaří nad nimi zvítězit, tak prohraje veškerý život na této planetě.“
V další fázi besedující diskutovali o definici národa a od toho se odvíjejících národních zájmů. Došlo k k dilema, zda národ posuzovat jako politický celek se začleněnými etniky nebo jako etnický národ s dominancí „domácího“ etnika. Jako výslednici jsme pro vás vybrali podstatnou část stanoviska přizvaného odborníka, který se vyjádřil …
J. Kozák: „Národ je jistá mentálně ideová filosofická entita, která vznikla dlouhodobým procesem a nese se na daném jazyku. Z toho důvodu tam musí být zdůrazněn prvek nositelského národa – státotvorného národa. Státotvorný národ a jeho příslušníci musí být vždy zvýhodňováni před migrační vlnou, protože jinak dojde k procesu míšení a k vyhasnutí plamene idejí, sídla myšlenek a projevů té mentality. Bude-li mentalita řídnout prvky jiných etnik, tak nakonec zanikne. V Čechách jsou státotvorný národ jasně Češi a Češi by měli mít i podle ústavy určité výhody, proti příslušníkům jiných národů, kteří tady žijí, někdy třeba jen jednu generaci. Jiné pojetí národa odmítám, protože to povede ke kosmopolitismu. A to si Šiva přeje, to si Jahve přeje, to si Kálí přeje, protože národ už potom není národem, ale pouze etnologickým materiálem. Je jen masou, se kterou skládce může dělat cokoliv. Je mně milý jakýkoliv pravý vlastenec v jakékoliv zemi a budu ho podporovat, ale musí to být vlastenec, který má v sobě už vzdělání nebo povědomost o pravé podstatě člověka – to znamená, že to musí být vlastenec, který miluje a uctívá všechny vlastence ve všech zemích. To vlastenectví nesmí nikdy sklouznout do té neprobuzenosti šovinistické, která opravdu dělá jenom neplechu, kdy spolu soupeří dvě mentality egoisticky, to znamená, že jedna se snaží ukrást druhé něco a vzbuzují se vášně. To musí být vzdělanecké vlastenectví, které uctívá člověka v nás a skrze člověka v nás chápe, že prostě ten Maďar, Rus, Ital apod., že to myslí dobře se svým národem, ale nechce imperiálně někoho znásilňovat, nechce škodit, chce se prostě a jednoduše přátelit.“
