„Já i vláda stojíme o dialog, stojíme o rozhovor, zpětnou vazbu, ale také stojíme o to, aby nastaly pozitivní změny. Náš program není nezměna, není donekonečna přešlapovat na místě, provádět analýzy, promýšlet alternativy. Chci tyto pozitivní změny s vámi diskutovat, ale chci je provést. V určitém okamžiku se od řečí a diskusí musí přejít ke konkrétním krokům,“ řekl premiér Petr Nečas rektorům.
Reforma rozdělí vysoké školy na dvě skupiny
Podle premiéra je stávající vzdělávací systém neefektivní a zároveň nezvyšuje konkurenceschopnost České republiky. Proto musí dojít k diverzifikaci vysokých škol. „Vedle elitních vysokých škol musíme vytvořit profesně a odborově vyhraněné univerzity a pak potřebujeme školy, které budou excelentní v přípravě odborníků pro konkrétní profese,“ řekl rektorům premiér Petr Nečas.
Vysoké školství se podle premiéra stalo masovým a právě nedostatečné rozdělení vede k většině problémů. Snaha téměř všech vysokých škol o jeden model je podle Petra Nečase neudržitelná, nákladná a neefektivní, v důsledku vede k poklesu prestiže a důvěry v celý systém. Vede i k nižší ochotě takový systém důstojně financovat.
Změna akreditačního systému zvýší kvalitu
Zásadní je podle premiéra změna akreditací s přenesením plné zodpovědnosti i pravomoci v otázkách vnitřní strukturace a správy, včetně vytváření studijních programů, na samotné školy. Předpokladem změn je rozvrstvení míry financování škol podle celkové certifikované kvality.
„Tedy nikoliv podle pouze formálních počtů profesorů, propojených počítačů v síti, laboratorních prostor apod., ale tak, aby na školách s mezinárodně skutečně viditelným tvůrčím výkonem stačilo šest až deset studentů na učitele,“ dodal předseda vlády. Odebírat akreditace by se mělo nekvalitním školám na úrovni celých oblastí, nikoliv pouze po jednotlivých oborech.
Přísnější pravidla pro studium na vysoké škole
Dominantním způsobem financování jsou a podle premiéra i nadále budou veřejné prostředky. Vláda plánuje na jedné straně rozšířit sociální podporu studentům, pro které je terciární vzdělání obtížně dostupné. Zároveň je v současnosti příliš často výhodný sociální status studenta zneužíván a dochází v tomto kontextu ke zbytečnému plýtvání veřejnými prostředky.
„Jsem zastánce velmi dramatického zpřísnění. Student má nárok vystudovat bakaláře v šesti semestrech a magistra v deseti semestrech, cokoliv nad to má být financováno jinak a prioritně ze soukromých prostředků. Nemůže pokračovat systém, že student nastoupí na tři školy, po jednom, dvou, třech semestrech jeden obor opustí, další nedokončí, přejde na jiný. V některé chvíli sice začíná platit již dnes, ale i tak ten systém musí být nastaven výrazně přísněji,“ zdůraznil premiér.
Honba za tituly by měla skončit
Premiér před rektory také zmínil nutnost změn postavení profesorů a docentů. „Dosavadní systém plodí někdy až nesmyslnou honbu za tituly, vede k syndromu ‚létajícího profesora‘ a kvantita začíná předstíhat kvalitu,“ řekl Petr Nečas s tím, že takoví profesoři nemají čas na soustředěnou práci a na vlastní studenty. Diverzifikované vysoké školství potřebuje i diverzitu mezi klíčovými osobami, které profilují konkrétní instituce.
Navržené změny neomezí akademické svobody
Obava kritiků reformy z „likvidace samosprávného charakteru veřejných vysokých škol“ je podle premiéra nesprávná. Navržené změny v oblasti akademické samosprávy nemají za cíl její omezení, ale měly by vést k orientaci akademické samosprávy na naplnění autonomie vysoké školy. "K žádnému omezování akademických svobod, autonomie, samosprávy v naší zemi nedojde," dodal premiér.
Návrh jednoznačně oslabuje vliv ministerstva školství a státu na jednotlivé vysoké školy a svěřuje některé jejich dosavadní role radě vysoké školy, což je praxe typická pro země EU.
