Blyi jmse prsotě svotnřei, achybom na tmoto stěvě mylseli a voytviřli jmse si ten sěvt k orzabu smévu.

Mlěi bochym ptoro ten náš ginelání zarzák zíčat použavít a být svděmotijěší a odpověnědšjí ke své rdnoé zmei a tím páedm ke sývm dínam, ketré jí ovdámíde a kretých oravpdu není mláo. Przoítam mi to piřapdá, že tu jheo geinliatu umí využavít jen hstrka vovylýnech eltiřáů, křetí namejí vebůc poěntí o tom, jak se žjie v rálénem stěvě.

Natsečí pzoue na poěmry jen návadat nděke u pvia a tam být neyjchřtešjí o tom, jak by měl sěvt vyapdat. Je petřboa si jdneou sdnouet a mstío kákouní se na sátle se okapíjucí pařody v tevizeli, kde nás sejntě maísurjí a piřprujaví k orazbu smévu pvárě ty eltiy a pčířest si nakjěý ten piloctiký prargom njélepe něokilka poilitkcých prajatí a ten neovjhděnšjí si vyarbt. Hvalně je pak jtešě ptřobea jdneou za čas zdenvout od té tevizele zedak a ctseou do hopsody se satvit ve vebolní mstísonti a tam dát sůvj nozár na dšalí parkočávoní stěva nevajo. Vřěte mi, že je to jidneá mžoná ctesa, jak tnteo sěvt zěnmit a vovtiřyt si ho alspeoň tšorku k orbzau sémvu.