Je to energetické centrum, kde už bylo vynaloženo obrovské úsilí za účelem výroby elektřiny. Včetně nepříjemných důsledků, jako je stěhování obcí, stanovení hygienického pásma, v návaznosti vše ostatní, jako je vodní dílo Dalešice, to je zásobárna vody. Bylo by obrovskou škodou, aby se tam dál elektřina nevyráběla. No a v neposlední řadě ta elektrárna stárne. Proto jsem na Zastupitelstvu obce Dukovany inicioval výzvu pro ČEZ, kraj Vysočina a vládu ČR, aby v rámci svých kompetencí řešily další rozvoj Dukovan. Kraj Vysočina v rámci své energetické koncepce již schválil i případné rozšíření a nyní už i vláda do státní energetické koncepce navrhla další rozvoj jaderné energetiky.
ČEZ spustil proces EIA - posuzování vlivu projektu na životní prostředí v lokalitě Temelín a v Dukovanech už podklady pro EIA připravuje. Podkladem pro EIA musí být i majetkoprávní vyrovnání, takže se v současné době vykupují vhodné pozemky.
Jak uklidníte lidi, aby se nebáli rozvoje jaderné elektrárny?
Právě tím, že je bezpečnější hledat nové řešení v podobě výstavby nového bloku, který by samozřejmě podle současných kritérií měl být podstatně bezpečnější, než dlouhodobě prodlužovat životnost stávajících bloků. Je samozřejmě ekonomicky přijatelnější prodlužovat životnost, řekněme první až druhé prodloužení od 10 do 20 let. To ještě neznamená ohrožení bezpečnosti. Pokud by se mělo uvažovat o delším prodloužení, pak skutečně nastupuje otázka, zda není lepší postavit nový blok. Samozřejmě budeme požadovat jasné garance, že nedojde k narušení bezpečnosti.
V nedávné době došlo v Dukovanech ke dvěma rychlým výpadkům bloku. Neztrácí tím elektrárna svůj punc bezpečnosti?
Ba naopak.Na banální chyby zafungovalo super bezpečnostní zařízení, třeba tím, když operátor zavadil kabátem o knoflík na řídícím panelu, odstavilo raději celý blok.
Samozřejmě i elektrárna morálně stárne a u obsluhy se může projevit tzv. provozní slepota.Tomu právě můžeme zamezit, když se rozhodneme modernizovat, zkvalitňovat a omlazovat obslužný personál. Prostě dát jádru perspektivu.
Jak reagují tamní obyvatelé?
Teď jsou k provozu elektrárny hodně loajální, už vidí spíše ta pozitiva. Negativa, která nastala, to je likvidace obcí a obrovské dopady do života místních lidí, na to už zapomněli. Nyní vidí, že jim to přináší práci a rozvoj svých obcí.
ČEZ ale chtěl v místě postavit i větrné elektrárny. Proč jste se postavili proti?
Ano, dokonce to ještě veřejnosti bylo podáno dost nevhodně: že už ta oblast je natolik zasažená, že nějaké větrníky ji více neuškodí. Tohle zdůvodnění jsme nesli opravdu těžce. Nakonec se nám povedlo ČEZ přesvědčit, že nemáme zájem o větrníky na našem území. Jenže začal je stavět v jiné obci, což je paradoxně ještě blíž k nám, Dukovanům, než když to mělo být původně na našem území.
Čili teď rozjíždíme další kolo jednání s krajem, ČEZem a obcemi, abychom zabránili ještě většímu zásahu do krajiny. Zbytečně by to poškodilo dobré vztahy mezi ČEZem a ostatními zúčastněnými stranami. Možná by to paradoxně i ublížilo další výstavbě JE Dukovany.
Chcete naznačit, že byste mohli další rozvoj jaderné elektrárny i zablokovat, takříkajíc za trest?
To si nyní netroufám říci, ale odpor k větrníkům je tak silný, že pro zamezení jejich výstavby obec a občané Dukovan udělají maximum. Pro ty, kteří tomu nevěří, připomínám náš souboj po roce 90 o sklad vyhořelého paliva v Dukovanech.
Nám laikům ale může připadat, že ta větrná elektrárna je mnohem bezpečnější, než jaderná. Když nepočítám ledové kusy odlétající z lopatek v zimě... Navíc je to vlastně energie takzvaně zadarmo.
Technicky bychom o tom mohli diskutovat dlouho, proč tady nemůže být tolik větrných elektráren a fotovoltaik, protože to má vliv na přenosovou soustavu, musí se to zálohovat, není to špičková elektřina a v podstatě to dokonce může i způsobit black-out a podobné velké problémy. Takže tyhle elektrárny už z technického hlediska pro nás nemají přínos. Rozumím ale tomu, když si to někdo třeba dá na střechu a používá pro svou potřebu, anebo se budou stavět v brownfieldech, ale rozhodně ne kvůli nim zabírat zemědělskou půdu. Jednoduše řečeno: nesmí jich být moc.
Další nevýhoda větrníků je, že jsou hodně daleko vidět v krajině. Třeba když byste přijížděli do naší obce od Brna, tak nejprve uvidíte plot větrných elektráren, hned poté obrovský, 120-hektarový objekt jaderné elektrárny. To by byl prostě pohled, jako když vjíždíte do průmyslového centra, ale přitom ta vesnička samotná je tak malebná a v tak krásné krajině. Prostě už nechceme, abychom se nemohli normálně rozhlédnout do kraje a nevidět na všech stranách větrníky. Máme tam krásnou rezervaci Pojihlaví, na druhou stranu Pálavu, už by ta zátěž byla na nás moc.
Autor: Kateřina Kašparová
Zdroj: Parlamentní listy
