Drobní živnostníci a malé firmy v mnoha případech nemají šanci zvládnout svůj boj o přežití a státní rozpočet také není nafukovací.

Mnohokrát jsem apeloval na zodpovědnost lidí a rozhodně nepodceňuji nebezpečí, které koronavirus působí. Na druhou stranu ale není možné přijímat taková opatření, která naši ekonomiku úplně zastaví. Navíc nemohou být dodržována do nekonečna, a tudíž se budeme stále motat v pověstném začarovaném kruhu. Dříve nebo později se opět vrátíme k běžnému životu tak, jako tomu bylo po první vlně a tak, jak jsme zvyklí. A co potom? Zase začneme od začátku?

Neodpustím si jedno malé zamyšlení. K úplnému rozvolnění ekonomiky a otevření hranic došlo před několika měsíci. Lidé po celou tuto dobu volně cestovali a setkávali se. Vzhledem k rychlosti, jakou se virus šíří, je pro mne s velkým podivem, že k jeho opětovnému a velmi rychlému šíření došlo až v posledních týdnech, kdy už lidé zdaleka tolik necestovali, jako tomu bylo například v průběhu celých prázdnin. Inkubační doba přece není tak dlouhá. Jak jsme viděli na jaře, virus se naopak šíří velmi rychle. Na vině tedy je mnoho dalších faktorů.

Otázkou tak je, zda současná opatření vůbec pomohou, nebo budou mít opět jen dočasný, a pro mnoho aktivních osob likvidační dopad.

Vím, že koronavirus může přinést mnohá nebezpečí a ohrozit některé skupiny obyvatel. To ale dokáže i mnoho dalších diagnóz.

Prosím, dodržujme nezbytná bezpečnostní opatření, ale nepodléhejme myšlence, že větší strašák než koronavirus neexistuje. Neomezujme zdravotní péči o ostatní skupiny obyvatel! Vždyť i ty si zaslouží adekvátní a včasnou péči. Neničme živnosti lidem, kteří jsou pro naši ekonomiku a zaměstnanost klíčovými. Neberme dětem školní výuku, která je daleko efektivnější než výuka distanční.

Koronavirus tu zkrátka je a bohužel nějaký čas bude tak, jako mnohé další nemoci. Musíme se s tím smířit a především si nezaměňovat pojmy prevence a likvidace. Následky opatření, která vláda přijímá, nás totiž budou provázet mnoho dalších let.