podotýkám, že nejsem Herodes. Já jsem primárně pediatr a dětský neurolog, říkám to tady opakovaně, takže opravdu Herodesem nejsem. Já jsem poslouchala pana předsedu Romana Krause a musím s ním souhlasit. Jde o to, že tento návrh, který tu teď máme v podobě pozměňovacího návrhu pana kolegy Lásky, sice malým počtem hlasů neprošel PS, ale prostě neprošel. A já mám za sebe obavu, že pak nastanou problémy s tím, co tady primárně chceme odstranit. To je jeden aspekt.
Druhý aspekt, který vnímám, tak vnímám tak, že už teď v té úpravě je zabezpečeno pojištění dětí do 60 dnů od narození. A bylo by možná dobré vyhodnotit, jaký bude dopad na náš systém zdravotního pojištění, když do něj zahrneme i VZP a ne jen komerční subjekty. Takže si myslím, že by tu nějaká pauza, nějaký čas, kolik nás to bude stát, měl být věnován.
Na to bylo opravdu málo času, myslím, že to nebylo dost dobře komunikované. Nebylo to komunikované s pojišťovnami, s ministerstvem zdravotnictví potom možná jen okrajově. A bylo by asi dobré se po nějaké časové jednotce k tomu vrátit a říct opravdu, aby se to nějakým způsobem nastavilo, protože za mě do 18 let věku je to docela bezbřehost. Kdyby to bylo omezeno třeba do roka věku dítěte, ale my tady nabízíme za mě švédský stůl v době, kdy tady vyloženě nám nefunguje transformace psychiatrické péče. Včera jsem hovořila se svým synem, který je zdrcen tím, když je na gerontopsychiatrickém oddělení a nemá potom kam ty pacienty dát. To jsou věci, které by se měly řešit. A na ty by se měly věnovat peníze.
Já vám teď ocituji několik informací, které jsem si nechala včera zaslat. Nejsem tak chytrá, proto to budu číst. Tendence rozšířit veřejné zdravotní pojištění o další skupiny cizinců s dlouhodobým pobytem se objevují už od roku 2006 a byly opakovaně odmítnuty. Naposledy vládou v červenci roku 2017. Jednání č. 607. Analýza, kterou si udělalo ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s ministerstvem financí, vnitra a práce a sociálních věcí, odmítla vstup dalších cizinců do veřejného zdravotního pojištění s tím, analýzy, které by hovořily pro, respektive proti zahrnutí dalších skupin cizinců do systému VZP nemohou být objektivně vypracovány tak, aby měly skutečnou odpovídající a vypovídající hodnotu. Analýza, která by měla reálně předpokládat dopady rozšíření rozsahu zákona o VZP, by se musela vypořádat i s možnou změnou v chování cizinců, s možným nárůstem zdravotní turistiky apod., s možnou vyšší nemocností nově příchozích, s výskytem vzácných onemocnění apod. Rizika jsou tak velké, že je nutno držet cizince mimo systém VZP a regulovat systém soukromého zdravotního pojištění. A já říkám, dobře, bavme se o systému VZP, až vyhodnotíme těch 60 dnů nebo do roka věku.
Další věc, dle právních analýz, a to je od právníků, to nejsem já, dle právních analýz je současná právní úprava plně v rámci Ústavy, dokonce nad její rámec. ČR není ke změně vázána žádným jiným právem. Evropským ani mezinárodním. Na bezplatnou zdravotní péči má dle Ústavy nárok pouze občan, dnes již cizinec s trvalým pobytem a cizinec zaměstnanec. Proto zmínky o vybočení z rámce Ústavy. A cizinec má nárok na ošetření, ale úhrada péče je v kompetenci státu, jak ji zorganizuje. Těmto právním názorům dal za pravdu i Ústavní soud.
Takže to za mě. A potom v zemích typu Německa, Rakouska nebo Nizozemska, tam také cizinci nespadají do systému veřejného zdravotního pojištění. A ve Švýcarsku už vůbec ne. Takže za mě já bych vyčkala a vyhodnotila a pak eventuálně rozšířila. Ale za mě je to všechno teď takové zbrklé, budu podporovat pozměňovací návrh našeho zdravotního výboru.