já tedy budu asi o trochu detailnější než mí předřečníci, protože se domnívám, že tahle implementační novela si zaslouží pozornost a zaslouží si, abychom si tady řekli některé věci, které je jistě potřeba během legislativního procesu ještě upravit. Ještě shrnu znovu tedy, jak už bylo řečeno, účelem zákona je transponovat směrnici Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2017/1132, co se týká využívání digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností.
Návrh umožňuje plně elektronické založení kapitálových společností za využití vzorových společenských smluv a dále posílení využívání digitálních nástrojů v průběhu celého životního cyklu obchodních korporací. To znamená především možnost obchodních korporací zapisovat údaje do veřejného rejstříku a ukládat listiny do sbírky listin plně elektronicky a zřizovat pobočky v jiných členských státech plně elektronickou formou. Stejně tak podle návrhů má dojít k rozšíření údajů veřejně a bezplatně přístupných o všech kapitálových společnostech zapsaných v členských státech EU na internetových stránkách i k posílení výměny informací mezi obchodními rejstříky členských států.
To, co tento návrh dále zavádí, je možnost volby pro nově zakládané právnické osoby, a ty se mohou rozhodnout, v jaké fázi procesu svého založení budou ohlašovat živnost nebo žádat o koncesi. To znamená, jestli to učiní před podáním návrhu na zápis právnické osoby do obchodního rejstříku, anebo až po jejím vzniku. To je zásadní rozdíl oproti předchozí právní úpravě. V praxi to tedy znamená, že nebude třeba při zakládání společnosti vyčkat s podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku, až po získání živnostenského oprávnění, ale bude možné zakládat a zapisovat takzvaně na počkání.
Další navrhovanou změnou jsou nová pravidla bezúhonnosti pro výkon funkce člena orgánu. Současná právní úprava stanoví, že pro účely posouzení splnění podmínek pro výkon funkce člena orgánu obchodní korporace se vychází z definice podle živnostenského zákona. Návrh tohoto zákona toto mění a nově definuje nezpůsobilost k výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní společnosti, přičemž nezpůsobilost má být dána na základě rozhodnutí českého nebo zahraničního orgánu veřejné moci, který zakazuje dané osobě výkon této funkce, a to z důvodů, které souvisí s insolvenčním řízením nebo v případě odsouzení za vybrané trestné činy, jako je například zpronevěra, podvod pojistný nebo úvěrový podvod a tak dále.
A právě tady tuhle právní úpravu, konkrétně paragrafy 46 a 46a se mi jeví jako dost problematické a chtěla bych se pana ministra zeptat, který mě bedlivě poslouchá, jestli je připraven nějakým způsobem tyto paragrafy upravit, protože spáchání uvedených trestných činů v tomto případě tak, jak je napsáno v těch výše uvedených paragrafech, není přímo spojeno s výkonem funkce člena voleného orgánu společnosti, respektive nezpůsobilost osoby by měla být založena jen tehdy, byla-li tato osoba pravomocně odsouzena za spáchání trestného činu, kterého se dopustila při výkonu funkce člena voleného orgánu společnosti.
Dalším problémem, který vidím, je vlastně pojem odsouzení není přesný. Není jasné v současné právní úpravě, jestli se jedná o odsouzení v prvním stupni soudního řízení, nebo musí jít o pravomocné odsouzení. Není zcela jasné, jakým způsobem navrhovatel dospěl k tomuto výběru trestných činů, podle mého názoru by bylo vhodnější upravit tuto problematiku tak, aby se překážka navázala na protiprávní jednání osoby související s její činností jako člena voleného orgánu obchodní společnosti, nikoliv na vyjmenované druhy trestné činnosti nebo jejich skutkové podstaty. Návrh dále předpokládá zřízení národních neveřejných evidencí osob vyloučených z výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace, které mají být v rámci EU propojené a které mají umožnit mezi členskými státy výměnu informací o osobách, u kterých je dána překážka výkonu funkce.
V této souvislosti vyvstává opět další otázka, a to, zda je skutečně nutné zavádět další státem vytvořenou a spravovanou evidenci, která shromažďuje údaje o osobách. V praxi se totiž bez potíží dnes zjišťuje bezúhonnost osob, ustanovení v dovoleních orgánů obchodních společností, a to prakticky zjištěním z rejstříku trestů. Další otázkou jsou pak samozřejmě náklady na zřízení a vedení této evidence.
Jak už jsem tady uvedla, já myslím, že z toho, co tady padlo, je jasné, že tato novela znamená další krok správným směrem v oblasti digitalizace. Týká se nejen posílení možnosti využití elektronických prostředků identifikace, ale hlavně umožnění plně elektronického vytvoření kapitálových společností. V zásadě se jedná o revizi obchodněprávní úpravy a úpravy živnostenského rejstříku, nicméně jak už tady padlo, z mého pohledu je nezbytné, aby v průběhu legislativního procesu byly provedeny změny, které povedou v tuto chvíli k odstranění mnou řečených nejasností a problematických ustanovení.
Děkuji za pozornost.
