Průměrný podíl dětí, které zahájí školní docházku s odkladem, je v tomto školním roce přes 24 procent, v řadě srovnatelných zemí jde přitom jen o jednotky procent. MŠMT proto předkládá k odborné i politické diskuzi čtyři možné varianty řešení.
„Míra odkladů v České republice je extrémní a podle odborníků nedopovídá vzdělávacím potřebám dětí. Současný systém je z pohledu pedagogického nejméně efektivní cestou, jak podpořit jednotlivé děti při nástupu na základní školu. Místo toho, abychom podpořili děti v individuálním rozvoji, necháváme je plošně v mateřských školách nebo přípravných třídách. Musíme se zaměřit na individualizaci výuky v prvních ročnících základních škol, poskytnout školám systémovou personální i metodickou podporu a omezit strach ze školního neúspěchu,“ řekl ministr školství Mikuláš Bek.
K řešení vysokého počtu odkladů povinné školní docházky ustanovilo MŠMT odbornou pracovní skupinu, která připravila čtyři možné varianty řešení.
Jde o redukci odkladů včetně přenosu pravomoci posouzení jeho potřeby na školy, nebo o možnost připustit odklad pouze dětem narozeným po 30. červnu nebo květnu, či omezit udělování odkladů pouze dětem se závažným zdravotním znevýhodněním nebo odlišnými kulturními a jinými životními podmínkami, případně o významné omezení včetně zrušení dodatečného odkladu a přípravných tříd. Všechny čtyři varianty přitom počítají se systémovým posílením pozice asistenta pedagoga v prvních ročnících základních škol.
Odborná skupina složena ze zástupců MŠMT, Národního pedagogického institutu ČR, pedagogicko-psychologických poraden, odborníků na legislativu a expertů na danou problematiku také vyčíslila možné dopady a úspory. Na uvolněná místa v mateřských školách by mohly nastoupit mladší děti, pro které v některých regionech chybí kapacity MŠ, a rodiče jsou tak omezováni při návratu do zaměstnání. Uvolnění míst v mateřských školách by částečně ušetřilo také náklady na zřizování dalších míst v oblastech s převisem poptávky po předškolním vzdělávání. Odhad těchto budoucích úspor se pohybuje kolem devíti miliard korun.
K výraznému omezení odkladů povinné školní docházky by dále měla přispět například revize rámcových vzdělávacích programů, která umožní snížit tlak na výkon tak, aby se škola stala místem, kde úspěch zažije každý žák. S tím souvisí i plánovaná změna hodnocení v nejnižších ročnících, konkrétně zrušení známkování v 1. - 3. ročníku základní školy.
Podle platného školského zákona lze odklad začátku povinné školní docházky umožnit pouze v případě, kdy není dítě tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé. Výzkum Technologické agentury ČR, který mapoval současnou praxi, ale ukázal, že rodiče uváděli jako nejčastější důvody k odkladu stav a potřeby dítěte a rodinnou situaci včetně potřeb rodičů.
Ze zprávy České školní inspekce pak vyplývá, že je třeba podporovat řádný nástup dítěte do základní školy, a snižovat tak riziko odkladu školní docházky, který je dlouhodobě jedním z negativních rysů spojených se začátkem primárního vzdělávání v českém vzdělávacím systému.
Ministerstvo školství v dalších týdnech povede odborné a politické diskuze o jednotlivých variantách. Následně přistoupí k přípravě legislativních změn a tvorbě plánu systémových opatření postupným náběhem a s ohledem na demografický vývoj tak, aby byly současně dostupné kapacity základních škol.
