Prof. JUDr. Helena Válková, CSc.

  • ANO 2011
  • Středočeský kraj
  • poslankyně
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 1,31. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

19.12.2024 17:17:00

Občané by měli mít právo vědět, co je trestné

Občané by měli mít právo vědět, co je trestné

Projev na 125. schůzi Poslanecké sněmovny 19. prosince 2024 k trestnímu řádu

 Děkuju, paní předsedkyně. Už jsem ani nevěřila, že se dostanu k tomu slovu, a musela jsem se ovládat, abych se taky nepřihlásila k faktické poznámce.

Z původního mého plánu, měla jsem to na hodinu a půl, jsem to zredukovala potom na půl hodiny po dohodě, tak teď to bude tedy dvakrát 10 minut, ale uvidíme, jak to vyjde. V každém případě nepřekročím čas, a to mě kdyžtak paní předsedkyně včas upozorní, za což předem děkuji. Už tady opakovaně zazněly některé věci, a obzvlášť od pana poslance Michálka, vaším prostřednictvím, paní předsedkyně, tady byl provedený zevrubný rozbor navrhované změny, koncepční novely, reformy, já se neobávám teď už říct trestní politiky v podobě novely trestního zákoníku, trestního řádu a souvisejících právních předpisů, nebudu opakovat, mám málo času.

Čili já se zaměřím v tom svém vystoupení jenom na ty podstatné body, které řeknu bodově, a potom na z mého pohledu ty neuralgické body. Tady dokonce navážu v některém směru nebo v určitém směru a smyslu slova na to, co tady před chvílí zaznělo z té strany pravé od pana poslance Michálka, vaším prostřednictvím, a budu jeho přesvědčovat o tom, že je tedy ohrožená... A to jsem zvědavá na tu reakci, jestli bude stejná, zase pro změnu neurčitou skutkovou podstatou, gumovou skutkovou podstatou, chcete-li, aby to bylo srozumitelnější, kterou včera jsme schválili jako přílepek k zákonu lex Ukrajina II. - činnost ve prospěch cizí moci, když to takhle vyjádřím, § 318a, tak o tom, že to nám ohrožuje mnohem více.

Tedy ty věci, které on tam v tom svém projevu vytkl a zdůraznil, že naši občané by měli mít právo na to, aby věděli, co je trestné, aby si mohli zkontrolovat v rámci těch drogových deliktů, jestli už se dopouští přestupku nebo trestného činu, zda vůbec tedy dekriminalizovat současnou drogovou trestněprávní úpravu. A proč je hloupost to neudělat teď, a že to, co se navrhuje velmi málo.

Tak já zase naopak budu apelovat na něj, protože v tom svém úvodním projevu se o tom zmínil, aby si vzal do hledáčku i z toho pohledu pirátského to, co jsme včera schválili, a to, co stále máme možnost změnit v rámci, a doufám, že to změníme, svými konkrétními pozměňovacími návrhy ohledně skutkové podstaty činnost ve prospěch cizí moci. A teď se vrátím tedy k tomu svému projevu. Čili o čem je trestní zákoník v té nové podobě? O čem by mohl být, přesněji řečeno? Jde zaprvé o daleko racionálnější využívání prostředků trestního práva, čili se tam promítá ta zásada subsidiarity trestní represe ultima ratio.

Dovolte mně pro srozumitelnost to říkat nikoliv ryze čistě právnickými pojmy. Umožňuje se, aby se nahradil dosud univerzální trest odnětí svobody podobně univerzálním, byť s výjimkami, peněžitým trestem. Tam, kde to půjde, tak ho bude možné uložit samostatně až na dvě výjimky. Je to hlava třetí, jsou to sexuální trestné činy, trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, přesněji řečeno, a zvlášť závažné zločiny. Čili jsou to ty, které jsou horní hranicí aspoň 10 let ohroženy, takže tam nepůjde uložit jenom peněžitý trest. To byla ta původní varianta, kterou jsme na jaře všichni posuzovali jako příliš odvážný skok do neznáma, který by opravdu nemusel dopadnout dobře. Takže toto lze vítat.

Druhým bodem, který si myslím, že stojí tady za zmínku a který možná by unikl pozornosti, je zakotvení nové základní zásady trestního řízení, která zdůrazňuje, že již v přípravném řízení má být dbáno na to, aby byly využívány restorativní postupy. A tady osobně se domnívám, že bychom měli daleko více než dosud vtáhnout do toho trestního procesu oběť, respektive poškozeného trestným činem. Ta přesná textace zní - je to novela paragrafu 2, což jsou zásady, principy trestního procesu, kde v odstavci 16 se říká: "Orgány činné v trestním řízení dbají v průběhu celého řízení na to, aby byly ve vhodných případech vytvářeny podmínky pro dobrovolnou a aktivní účast poškozeného a obviněného při řešení následků trestného činu a napravení vztahů zasažených trestným činem." Čili tohle si myslím, že je taková velmi důležitá změna a možná by zapadla. Čili je to princip, který bychom měli promítnout do všech stadií trestního řízení.

Další důležitá změna, a tady si myslím, že by měli zajásat všichni státní zástupci, protože získávají obrovskou pravomoc, kterou věřím, že nebudou zneužívat, kdy se rozšiřují důvody umožňující zastavit trestní stíhání v situaci, kdy po obstarání všech dostupných důkazů výsledky vyšetřování v dostatečné míře neodůvodňují úspěch ve věci, neodůvodňují postavení obviněného před trestní soud, a je to takové, nelze očekávat, že by se potom v průběhu toho vlastního projednání v hlavním líčení podařilo prokázat vinu toho obviněného ze spáchání skutku a v takovém případě budou mít mnohem větší - nemůžu jít do detailu teď, ale upozorním na to samozřejmě ještě opakovaně v rámci druhého čtení, že tento princip bychom měli určitě potvrdit, podpořit, a myslím si, že je to velmi správně.

Je tady i možnost odložit, zastavit trestní stíhání právnické osoby, která je takzvanou prázdnou schránkou, to je právnickou osobou bez majetku, jež fakticky nevyvíjí žádnou činnost, nebo je tady možnost podmíněně upustit od trestního stíhání takové právnické osoby, když jednou z podmínek pro tento postup je náhrada škody. Čili to jsou věci, kdy si myslím, že tady státní zástupci nám mohou pomoci, řekněme, k tomu, abychom neměli zbytečně dlouhé, často i advokáty velmi umně protahované trestní procesy, kdy za deset let se konstatuje, že se nepodařilo prokázat vinu a my platíme miliony jako odškodnění těm, kteří potom odcházejí se zprošťujícím rozsudkem. Takže to je důležitá změna. I kvůli těmto změnám jsme se rozhodli to podpořit.

Pak jsou tady změny, které určitě vítáme, a jednou z těchto změn je ta nová skutková podstata zneužití identity k výrobě pornografie a její šíření, paragraf 191a, kde dochází také k rozšíření postihu za jednání spáchaná z nenávistných pohnutek, to je na základě příslušnosti k sociální skupině, věku, pohlaví, sexuální orientaci, zdravotnímu postižení, anebo pro jeho skutečnou nebo domnělou příslušnost k jiné skupině osob, což dochází teda v řadě skutkových podstat. Někdy jsem si kladla až otázku, jestli je to nutné to tam u všech takto prezentovat. Já to vítám, ale u těch, kde je to vhodné. Tam, kde se mi zdálo, že je to už velmi násilné a až nadužívání tohoto postihu v kvalifikovaných skutkových podstatách. Ještě to bude vyžadovat důkladnější revize, abychom neudělali jenom ctrl c, ctrl v. Ono je to nejjednodušší, ale potom v té aplikační praxi to může vést opět k nespravedlivě přísnému postihu u některých trestných činů. To si myslím, že by bylo zbytečné, ale podívejme se na to v té pracovní skupině.

Pak je tady ten neurologický bod, ke kterému jsem se chtěla také vyjádřit, ale nebudu se k němu vyjadřovat, že tady máme dvě strany, jedna, která to bude dokonce navrhovat, jak jsem slyšela, pro mě překvapivě SPD. Pro ni je to tak důležité, že i tyto pozitivní prospěšné změny je ochotná obětovat na oltář toho zřejmě - ale nebudu za ně mluvit a omlouvám se, jestli jsem to špatně pochopila - že by prošla liberalizace drogových trestných činů. A druhá strana pirátská, která nás přesvědčuje tady a přesvědčovat bude i v budoucnu a v minulosti to také činila, to potvrzuji, že jsme zaostalým státem oproti jiným evropským státům a že už bychom s tím měli něco udělat, a proto tedy zvedají teď svůj hlas. Obě strany podle mého názoru mají legitimní požadavky a ve Sněmovně, protože reprezentujeme české občany, se ukáže při hlasování, která z těch stran měla pravdu.

A myslím si, dívám se na čas, jsem zhruba v polovině, že relativně málo pozornosti se věnovalo i možnostem, které například navrhovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Já jsem to tam nenašla. Je to trestný čin, který bych nazvala jako zaměstnávání nebo neoprávněné zaměstnávání, nový trestný čin neoprávněného zaměstnávání. To se může jmenovat i jinak a byla by to zvláštní skutková podstata, která by vlastně postihovalo to, co podle názoru Ministerstva práce a sociálních věcí má vysokou míru společenské škodlivosti a co představuje nelegální zaměstnávání obecně, protože víme, že jde o sofistikovanou organizovanou činnost, že ohrožuje fungování pracovního trhu, zasahuje do všech sociálních, ekonomických, právních zájmů zaměstnanců, musím zdůraznit. Takže je to jedna z možností, které - a já ji dávám jako příklad - je třeba zvážit a využít, anebo ve své většině najít argumenty, proč ji nevyužít. Myslím si, že opravdu je to vysoce společensky škodlivé.

Tak a teď přejdu k tomu, co bohužel se domnívám, že nějak vypadlo nebo bylo opomenuto. Tak rozhodně si nemyslím, že recidivní krádež, tak jak je v tom paragrafu 205 nyní nově navrhována, tak nám odstraní ten problém s přeplněnými věznicemi těmi, kteří jsou za takové drobnější až bagatelní trestné činy postihováni. Naopak se vracíme k té úpravě před tím, než byl přijat v roce 2009 s účinností od 1. ledna 2010 trestní zákoník. A myslím, že tady do toho budeme ještě muset určitě zasáhnout, takže malé zklamání, jestli mi dovolíte tento výraz.

Pak také u toho zanedbání, u toho trestného činu zanedbání povinné výživy, kde se navrhuje, že pro futuro bude ten postih omezen jen na případy, kdy se nebude plnit vyživovací povinnost takovým způsobem, s takovými dopady, že ta vyživovaná osoba bude vystavena nebezpečí nouze, tak to znamená fakticky jednak tím, že dochází ke snížení ještě navíc té horní hranice tří let na jeden rok, že se za to nebude moct uložit nepodmíněný trest. Dobře. Nicméně samozřejmě jde o dekriminalizaci. Fakticky se to bude těžko prokazovat, kdo byl vystaven nebezpečí nouze. A také o tom nebudu mluvit nejenom kvůli nedostatku času, ale i kvůli tomu, že Táňa Malá, vaším prostřednictvím, paní předsedkyně, moje kolegyně poslankyně, bude o tom jistě hovořit více.

No a pak se zastavím u neoprávněné činnosti pro cizí moc neboli činnost pro cizí moc, jednou je to nazýváno v Lex Ukrajina neoprávněná činnost, tady je činnost pro cizí moc, paragraf 318a. No já jsem zvedla hlas už včera dosti silně a bylo to stejně k ničemu. Já si myslím, že to skončí určitě u Ústavního soudu. Nebo takto. Myslím si, že je tady vysoká pravděpodobnost, že to skončí Ústavního soudu.

Pokud bychom to neopravili, je to skutečně vágní skutková podstata a nejsou tam definovány ty pojmy natolik konkrétně, že se vůbec nedivím, že i třeba Lukáš Trojan, známý renomovaný advokát, nebo Český helsinský výbor nebo další lidé, kteří se v této oblasti základních lidských práv a svobod pohybují, tak říkají my nezpochybňujeme tu potřebu vyjít vstříc a zamezit tomu, aby tady působili zahraniční agenti a získávali naši třeba i spoluobčany ke spolupráci. Ale takhle, prosím, ne, takhle nám ohrožujete dokonce i svobodu projevu.

Nemám čas se tím zabývat do hloubky, ale určitě si vezmu dostatek času, abych k tomu hovořila na ústavně-právním výboru a v rámci druhého čtení, že tady opravdu tím, co jsme udělali včera, jsme překročili takový ten Rubikon toho, co je v demokratickém právním státě ještě možné v oblasti trestního práva. Takže to opravdu prosím, vezměme všichni v úvahu a věnujme tomu dostatečnou pozornost. A já věřím tomu, řeknu trochu provokativně, že pan ministr spravedlnosti jednou nám rád poděkuje za to, že jsme to opravili a že tedy nebyl popotahován tím, že bude muset vypovídat před Ústavním soudem, jak to tedy myslel, a proč si myslel, že tím naše právo na svobodu třeba v projevu slova neohrozí. Takže to bychom měli tu kritickou připomínku.

No a potom mně tam velmi, velmi chybí, ale já tady už mám i připravený pozměňovací návrh a čekám na první čtení, takže vidíte, že jsem i subjektivně zainteresovaná, aby dneska první čtení dobře dopadlo, protože už do toho bylo vloženo hodně práce, a je to prosím pozměňovací návrh, který předložím a bude se týkat § 88 trestního zákoníku, kde tedy půjde o zásadní systémovou změnu. Protože jsme tak nějak zapomněli na to, že ty věznice jsou také prázdnější v zahraničí proto, že sice ukládají třeba v Německu přísné tresty, ale nikdy téměř je nevykonají do konce. Oni po půlce nebo po třetině nebo po čtvrtině propouští.

U nás je to, nechci říct, pravým opakem, ale to podmíněné propuštění je velmi nejednotné, existuje vězeňská turistika, máme na to výzkumy, statistiky, všichni se snaží dostat, a já to teď neřeknu, ty dvě věznice, protože by se tam všichni snažili dostat ještě více, kde je až 58procentní nebo blíží se to k 60 procentům, pravděpodobnost, že za stejnou trestnou činnost bude ten dotyčný po půlce propuštěný a jinde patnáct až 20 procent? Tak to teda nesvědčí zrovna o spravedlivosti a právním státě.

Takže ta moje zásadní systémová změna bude spočívat v tom, že navrhnu zavést fikci prokázání polepšení, které bude postavené na objektivních kritériích založených na plnění programu zacházení, která bude následně doplněna i diskreční pravomocí soudu při posuzování předpokladů vedení řádného života. Ale mění se ta priorita z toho, jestli se podařilo napravit těmi výchovnými programy, když už jsme ho draze zavřeli za peníze daňových poplatníků, toho odsouzeného k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nebo se ho nepodařilo, pak ho tam necháme. A v případě, že se ho podařilo, tak nebudeme znovu hloubkově, a řekla bych detailisticky a samozřejmě pohodlně pro soudce, protože ty udělají potom to Ctrl+C, Ctrl+V, protože pochopitelně nejjednodušší je ze spisu vzít trestní minulost. To znamená pitvání se v tom, co udělal před pěti, deseti, dvaceti lety, takže ta priorita bude na něčem jiném.

Předpokládám, že by to i zvýšilo motivaci odsouzených k aktivní nápravě, snížení zátěže soudů a dlouhodobé snížení vězeňské populace. To jaksi také vypadlo, byť o tom byla diskuse, a v tomhle směru jsem trošku kritičtější. Ale pak jsem si řekla, že čekat zase znovu na další novou právní úpravu znamená minimálně tři až čtyři roky. Proto už ten pozměňovací návrh ve spolupráci právě s Českým helsinským výborem jsme připravili. Myslím té věcné, to legislativní jsem zařídila já, ale to věcné je tak půl napůl, takže potud, a protože už mám asi poslední, paní předsedkyně, mám už jenom čtyřicet... (Předsedající: Je to tak.) Je to tak? Takže jdu k závěru.

Já doporučuji v prvním čtení přijmout tento návrh s tím, že opravdu také si myslím, že když se budeme hodně snažit, tak těch 90 dní nám vychází, pane Michálku, pane poslanče, vaším prostřednictvím, paní předsedkyně, že v květnu bychom to mohli mít i s navrácením ze Senátu. Myslím si, že nám to vrátí koncem května schválené.

Musíme ale pracovat a k tomu potřebujeme potřebný čas, čili těch 90 dní. Těch doplnění, oprav, případně vypuštění, já nemyslím teď tu činnost ve prospěch cizího státu, tu jsem slíbila, že opravíme, tak ji opravíme (Předsedající: Čas.), ale jsou tam jiné. Já vím.

Děkuji za upozornění. A konec.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama