Ve skutečnosti platí, že při všech těchto investicích zvažovali zahraniční partneři i jiná místa – nejčastěji Polsko, ale také Bulharsko, Rumunsko... Nevyhráli jsme díky levné pracovní síle. Většinou jsme tyto investice získali kombinací více faktorů. Předchozí Rusnokova a nynější Sobotkova vláda dokázaly nabídnout vhodné pobídky a ochotně jednaly o infrastrukturálních potřebách. Kraje měly rozumné požadavky týkající se vstupu do průmyslových zón. Pomohlo oživení v důležitých světových ekonomikách, a pověst země, která má průmyslovou tradici. V automobilovém průmyslu navazují noví investoři na ty předcházející.
Pokud nenastane cosi nepředpokládaného, klesne díky tomu na konci tohoto roku nezaměstnanost v zemi k hladině půl milionu osob, o sto tisíc méně než dnes. Samozřejmě, oněch několik tisíc míst zmíněných ve velmi dílčím výčtu není číslo, které umožní obrat. Ale ekonomika funguje jinak – nové pracovní místo znamená především novou produkci a vyšší spotřebu zaměstnaného ve srovnání s nezaměstnaným. Nová produkce chce nové dodavatele polotovarů a komponentů, ale také elektřiny, plynu, jídla, obalů a stovek dalších položek. Zaměstnaný zvýší svoji spotřebu – protože si to prostě může dovolit. Podstatným vedlejším efektem je i úspora státu při vyplácení podpor a sociálních dávek.
Za poslední rok se tedy změnily časy a poznali to i naši zahraniční partneři. V březnu do České republiky dorazil britský ministr obchodu a investic lord Ian Livingston, kterého pověřil konzervativní premiér David Cameron mimo jiné jedním podstatným úkolem. Posílit britský export a celkovou ekonomickou spolupráci Británie se střední Evropou, otevřít více prostoru pro oboustranné investice.
Na jednom setkání řekl lord Livingston vtipnou věc: „Když se podívám v Londýně z okna své kanceláře, vidím řadu příkladů českého exportu. Bylo by skvělé, kdybych třeba z okna hotelu v Singapuru viděl příklady česko-britské kooperace.“ Jistě, má to zdvořilostní rozměr a Britové především nejsou spokojeni s jejich exportem do ČR. Ale ukazuje to také způsob přemýšlení, který je dneska rozhodující. Když si navzájem vyjdeme vstříc – v investicích a spolupráci – užitek bude oboustranný. Což platí o vztazích s Británií stejně jako s Jižní Koreou.