Kromě Libye, Iráku a Sýrie se tak do naprostého chaosu v arabském světě nyní propadá i Jemen. Země je rozkouskovaná a už několik let se zde bojuje o moc. Útok je evidentně dalším projevem věčného nesmiřitelného souboje mezi sunnity a šiíty. Stejného, jaký již dobře známe ze Sýrie, Libanonu nebo Iráku. Blízký východ tak stojí před další rozsáhlou mnohonárodnostní a náboženskou konfrontací.
V čele útoku stojí ortodoxní sunnitská Saúdská Arábie. Na operaci se podílejí rovněž ozbrojené síly Maroka, Jordánska, Súdánu, Kuvajtu, Kataru, Bahrajnu a Spojených arabských emirátů. K případné pozemní akci se prý hodlá připojit i Egypt a Pákistán. Šiítské povstalce v Jemenu naopak podporují Írán, libanonský Hizballáh a některé šiítské rakce z Iráku.
Spojené státy poskytují v tažení v Jemenu sunnitské koalici logistickou podporu a výzvědné informace. Terén mají dobře zmapovaný, neboť nad ním již dlouho operují americké drony, které dříve opakovaně útočily na teroristické cíle v Jemenu.
Saúdská Arábie také akci předem se Spojenými státy konzultovala. Dle dosavadních informací se však Washington do akce přímo nezapojí.
Účelem operace je podle saudského zdroje "ochraňovat a hájit legitimní vládu". Podle expertů ale tato velká akce povede především k naprostému kolapsu Jemenu a navíc může vyvolat širší mezinárodní konflikt.
Zásadním problém v Jemenu je, že místní šiíté, kteří tvoří asi 40 procent obyvatelstva, zásadně odmítají uznat krutovládu současného sunnitského prezidenta Abdara Rabbú Mansúr Hádího. Ten je ale na druhé straně spojencem Západu v boji proti radikálním islamistům.
V Jemenu proti sobě bojují, na formátu šiíté proti sunnitům, čtyři velké ozbrojené formace. Šiíté, kteří obsadili významná města a mají v držení asi třetinu území. Pak zbytky vojska věrné prezidentu Hádímu. Proti oběma skupinám bojují ale jednotky loajální bývalému prezidentovi Alímu Abdalláhovi Sálihovi. A kolem pětiny území ještě ovládají radikální islamistické skupiny, které se hlásí k al-Kaídě.
Šiítský Írán, přestože to vehementně popírá, nepochybně poskytuje jemenským rebelům peníze a výcvik, a snaží se dostat Jemen pod svou kontrolu.
Velkým nebezpečím pro celý svět, vyplývajícím z tohoto konfliktu, je kromě další destabilizace regionu i to, že Irán je již dnes potenciální jadernou mocností. Je evidentní, že Írán rychle postupuje směrem k vlastnictví jaderné zbraně. Okolní země ale také činí v tomto
směru pokrok. Žene je strach, že je současná Obamova diplomacie před jaderným Íránem neochrání.
Očekává se, že to bude Saudská Arábie, kdo učiní první krok. Sunnitští Saúdové si v žádném případě nemohou dovolit zaostávat za šiítskými Peršany v souboji o dominanci v rámci islámu ani o pozici blízkovýchodního geopolitického hegemona. Pokusí se proto jaderné zbraně také získat. Saudská Arábie již podepsala dohody o jaderné spolupráci s Jižní Koreou, Čínou, Francií a Argentinou a podle analýz odborníků má možnost nakoupit jaderné zbraně v Pákistánu. Může se tak stát přes noc jadernou mocností. Egypt a Turecko, země s imperiálními tradicemi, dnešními velkými aspiracemi a současně nedůvěrou vůči šíitskému Teheránu, budou v těsném závěsu.
Není proto nepravděpodobné, že by konflikt v Jemenu mohl přerůst nejen v globální konflikt mezi sunnou a šiíou, ale i v další jaderné zbrojní závody nebo dokonce v jaderný konflikt mezi znepřátelenými stranami, který by zasáhl celý svět.
