Obrovský obranný rozpočet Spojených států jde totiž z jedné poloviny na mzdy a zbytek nestačí (!) na modernizaci armády. Stáří letadel se zvyšuje, protože moderní stroje jsou nesmírně drahé. Cena nového F-22 Raptor začíná na nějakých 5 mld. Kč za kus a končí na dvojnásobku, „levnější“ F-35 se k 5 mld. Kč za kus blíží. USA přitom potřebují vyřadit zhruba 3000 ks letadel, jejichž průměrný věk je už 24 let. V případě bombardérů je to ještě mnohem horší, protože jejich průměrný věk je 38 let a jádro stále tvoří padesát let staré B-52. Cena jednoho B-2 Spirit je těžko uvěřitelných 50 mld. Kč. Pro nás to pochopitelně znamená, že na pomyslných obranných hodinách bije dvanáctá. Tváříme se, že to neslyšíme, ale to na věci nic nemění. Musíme dojít k definitivní shodě na našich prioritách. Přestaňme konečně řešit obrannou politiku až jako pátou v pořadí, přestaňme se bavit o desetinách HDP. Musíme být připravení bránit se , nikoli si přes Facebook vzkazovat, jak je naše armáda k ničemu.
Obsáhlá reportáž z průběhu soudního líčení ve věci Jany Nagyové – Nečasové přinesla nové a z pohledu českého bulváru rozhodující svědectví: Bývalá manželka Petra Nečase, Radka, nevěděla, že manžel je jí nevěrný. Svůj sexuální poměr s jinou ženou jí neprozradil. Bahno, ve kterém jsme se ocitli, zřejmě stále nemá svoje dno. Co všechno se ještě bude veřejně přetřásat, než celá ta trapnost skončí? Opravdu je pro průběh kauzy, která měla mít podle organizátorů úplně jiný rozměr, důležité , znát postelové informace? Samozřejmě, že Blesk je z tohoto nadšený. Ve skutečnosti se ukazuje pouze to, že zatímco na začátku byl zátah proti mafii, na konci bude několik společensky odrovnaných lidí. Jsou mi odporné ty věčné nepublikovatelné komentáře k Janě Nečasové. Soudní mašinerie přiživuje nízkost a ubohost, nehledá spravedlnost. Proč má Radka Nečasová odpovídat na takové otázky? Proč je vůbec někdo klade? Když si přestavím, na co všechno dalšího by se „v zájmu hledání pravdy“ mohli ptát, tak je mi z toho špatně. Budu proto také bulvární: Prožívá Ivo Ištvan orgasmus, když vidí, k čemu donutil své oběti?
Jiří Ovčáček , tiskový mluvčí prezidenta republiky, se pomaličku stává hlavním bavičem v této zemi. Jeho badatelská práce ohledně Peroutkova neexistujícího textu už skončila . P rezident Zeman prohlásil, že text sice neexistuje, ale Peroutka „napsal horší“ věci. Těžko říct, co tím přesně myslel. Hodnotit obsah neexistujícího textu, to je slušné čarodějnictví. Inu, prognostika vždycky byla docela diskutabilní podnik. Jiří Ovčáček se nyní z pozice badatele přesunul mezi diplomaty . Mimoděk naplánoval zahraniční cestu a její obsah slovenskému premiérovi Ficovi. To je úplně nový přístup v diplomacii. Pan prezident je určitě velice originální politik. Nemůžu se však zbavit dojmu, že nechat za sebe mluvit někoho takového, jako je bývalý novinář Ovčáček , to je opravdu nešťastné. Na druhou stranu je to možná experiment vycházející z předchozích prohlášení pana prezidenta, že novináři jsou pitomci, hnůj a fekálie. Pak by panu mluvčímu nezbylo, než si s Nerudou povzdechnout: „Já ledačím už byl v to m božím světě, a čím jsem byl, tím jsem byl rád.“
Psáno pro blog idnes.cz