Já jsem se chtěl přece jenom ještě krátce vyjádřit k tomu, co tady zaznělo v obhajobě návrhu, respektive v obhajobě stanoviska Ministerstva vnitra k tomu, co podpoří, případně nepodpoří z pozměňovacích návrhů, které byly schváleny ústavněprávním výborem, eventuálně následně podány mnou.

Nejprve trochu obecnější poznámka k návrhu jako celku. Bohužel koncepce tohoto návrhu zákona vychází z úplně jiné představy, než je její výsledek. Jak jsem tady několikrát zdůrazňoval, snahou původně registru přestupků bylo dosáhnout stavu, aby řetězení drobných přestupků, takových těch nejvíce obtěžujících běžné občany, jako je drobná majetková trestná činnost, rušení veřejného pořádku a rušení občanského spolužití, se stalo trestným činem. A na základě toho mohly být osoby, které tak páchají opakovaně, postiženy případně i trestem odnětí svobody nebo náramku nebo něčeho podobného. To z toho bohužel vypadlo, přes moje opakované výzvy v prvním, druhém, nakonec i třetím čtení to tam Ministerstvo vnitra, ani Ministerstvo spravedlnosti nedopracovalo a vytvořil se jakýsi registr pro registr. Nikdo neví, k čemu má být dobrý, stává se registrem, na základě kterého se má posuzovat v celé řadě dalších činností spolehlivost dané osoby, ale na to do toho zapisujeme naprosto nesmyslně banální přestupky. Pak bych říkal, jestli mám posuzovat spolehlivost, tak by tam měly být zapisovány úplně jiné přestupky než zrovna tyhle drobné majetkové nebo drobné přestupky proti občanskému soužití. To přece nedává smysl, abych ostatní přestupky nebyl schopen zjišťovat. A to někdy můžou být správní delikty velmi zásadního charakteru. A měl uvedeny jenom tyto drobné a ty by měly sloužit k tomu, abych posuzoval spolehlivost dané osoby. Já na to stále poukazuji a stále prosím o to, abychom uvažovali, co tam všechno má být uvedeno a hlavně, které všechny orgány mají do takového registru přístup, aby si z něj mohly tahat informace pro svoje jednání a konání.

A nyní bych chtěl krátce zareagovat na to, co zde zaznělo od ministra Chovance ve druhém čtení, respektive ve třetím čtení jako obhajoba stanovisek Ministerstva vnitra, kde upozorňuji, že většinu věcí se nepodařilo ani odborným resortním náměstkům obhájit na ústavněprávním výboru a bohužel podklady, které připravili panu ministru vnitra, a já z toho neviním jeho osobně, naprosto chápu, že ministr vnitra nemůže znát detaily zákona, který novelizuje 25 zákonů, to po něm nikdo nemůže chtít, ale podklady, které mu k tomu připravil jeho resort, podle mého názoru jsou jakoby hrubě a zoufale nedostatečné.

První věc, kterou bych rád zmínil, přestupky na úseku rybářství. Opakovaně jsem vás tady na ně upozorňoval, ale jediný důvod, který Ministerstvo vnitra uvádí, proč mají být přestupky na úseku rybářství, a to jsou některé naprosto banální, uznávám, že některé mohou být vážnějšího charakteru, ale takovýchto přestupků vážnějšího charakteru mám v přestupkovém řádu celou řadu dalších, ale zrovna v rybářství můžou být naprosto banálního charakteru. A jediný důvod, který Ministerstvo vnitra bylo schopno vymyslet, proč mají být v registru přestupků, je skutečnost, že ony jsou podmínkou bezúhonnosti pro obecního strážníka. Ale současně obecní strážník už dnes tuto bezúhonnost předkládá, respektive deklaruje čestným prohlášením, které, když by dal nesprávné, je důvodem k tomu, aby byl posléze propuštěn. Ministerstvo se nás snaží mystifikovat v tom, že nebudeme potřebovat čestné prohlášení. Není to tak. V případě právě obecních strážníků jsou tam ještě další přestupky, například přestupky na úseku před alkoholismem a jinými toxikomániemi, které jsou možná závažnějšího charakteru z hlediska obecního strážníka, protože si myslím, že častěji kontroluje hospodu než rybník nebo řeknu, když už bychom to brali, jestli on to může páchat nebo nemůže, které nejsou nikde vedeny, které stejně bude muset dokládat jenom čestným prohlášením, takže čestné prohlášení bude nadále existovat. A jenom z tohoto jediného důvodu, kdy se říká kvůli obecním strážníkům tam musíme mít přestupky na úseku rybářství. Tak každý, kdo se takového přestupku dopustí, bude někde pět let veden a budou vám na dalších případech ukazovat, v jakých dalších otázkách to proti němu může být použito.

Pořád prosím, nepředstavujme si pod tím přestupníky, které přestupují zákon pětkrát, desetkrát do roka, kterým se mají opravdu zřetězit, protože těm je to upřímně řečeno jedno, zákon pro ně žádné nové další sankce nestanoví, ale každý z nás, komu se stane, že se do takového registru dostane, tak tam dalších pět let bude viset a teď pojedeme dál, jak bylo řečeno v minulé rozpravě, otázka celní správy. Například modelovým případem může být vyhodnocení rizikovosti daňových subjektů a osob, které ovládají firmy při registraci do systému daně z přidané hodnoty. Ano, že pro toto mají daňové úřady přístup do trestního rejstříku, tomu rozumím. Pokud někdo spáchal trestný čin, může být případně osobou, která je nespolehlivou pro registraci systému daně z přidané hodnoty. Opravdu si myslíme, že pokud někdo uloví podměrečnou rybu, stává se osobou nespolehlivou pro registraci do systému daně z přidané hodnoty? Já si to tedy fakt nemyslím a pokládám to za velikánský omyl. Celníci jsou upřímně řečeno to samé.

Další věc, kterou se mi bohužel téměř nepodařilo vysvětlit ani na ústavněprávním výboru a mrzí mě to, protože se tady zaměňuje státní zastupitelství jako orgán veřejné žaloby a státní zastupitelství jako orgán činný v trestním řízení. Samozřejmě státní zastupitelství jako orgán činný v trestním řízení jsem nikdy nezpochybňoval, že by mělo mít přístup do registru přestupků. Pokud vedu trestní řízení, může být pro mě důležité, jestli osoba předtím spáchala jeden, dva, deset, patnáct přestupků. Tam naprosto rozumím, že informace je podstatná. Na druhou stranu státní zastupitelství, a tady zase trochu vyčítám podklady, které byly panu ministrovi dodány, v netrestní oblasti, údaje, zase cituji slova pana ministra, uvedené v evidenci přestupků, budou významné pro zhodnocení dotčené osoby i při výkonu netrestní pravomoci státního zastupitelství, například v řízení ve věcech péče soudu o nezletilé.

Rozumíme, co se nám tím říká? Že v rozhodování péče soudu o nezletilé, do kterého vstupuje z nějakého důvodu státní zastupitelství - já jsem se zatím nerozváděl, pevně věřím, že se rozvádět nebudu, ale myslím, že v tomto sále je možná většina, kteří už tak učinili - a v takovém případě bude docházet k tomu, že se státní zastupitelství půjde podívat do registru přestupků, a jestli jste někdy chytil tu větší rybu, stanete se zřejmě osobou podezřelou, kde bude lepší důvod přikázat děti manželce a vás od dětí zbavit.

Rozumíme tomu, že se ta kombinace, že se tam dávají banální přestupky, jsou tam strašně dlouho a je to používáno pro všechno možné, je v podstatě smrtící? Že buď tam mají být vážné přestupky nebo tam mají být až jejich řetězení, a pak tam mají být po poměrně krátkou dobu. Anebo nemají být využívány pro potřeby takovýchto orgánů. Ale že opravdu představa toho, že se někdo jde podívat, jestli jsem náhodou chytal nebo nechytal ryby v případě mého eventuálního rozvodu, mi připadá, že může být fakt jako lehce diskriminační.

O tajných službách, zpravodajských službách já snad ani nemluvím. Myslím, že to cítíme všichni. Samozřejmě že zpravodajské služby, a já rozumím, že máme mít zpravodajské služby, ale samozřejmě zpravodajské služby přijdou vždycky, že chtějí koukat do kteréhokoli registru, který v té zemi existuje. Nevím zase, k čemu jim je dobrý. Nevím, jestli je zpravodajské službě k něčemu potřebné zjistit, že jsem chytil nebo nechytil větší rybu nebo že jsem někde rozbil nebo nerozbil okno. Ale tam asi rozumím, že tento návrh neprojde.

Poslední věc, o které bych se chtěl zmínit, jsou orgány nemocenského pojištění, které zase podle mého názoru vznikají jenom z nepochopení asi v tomto případě Ministerstva práce a sociálních věcí, z nepochopení, k čemu by jim takový registr mohl být. Je pravda, že orgány, které přiznávají nemocenské pojištění, resp. přiznávají dávky mohou v některých případech takovou dávku nepřiznat nebo případně odebrat za situace, že vznikla úmyslným spácháním přestupku. No ale to musejí vědět a musí to být prošetřováno v souvislosti s tím daným řízením a není vůbec nic platné, jestli před rokem nebo před třemi lety ten člověk spáchal nějaký úplně jiný přestupek v úplně jiném městě, v úplně jiném území této země.

Prostě se obávám, že tak, jak zákon vychází v závěru, zjistíme, že jsme vytvořili evidenci jen pro evidenci, nepomůže nám v jediném místě v České republice, kde měl pomoci vyřešit drobnou kriminalitu. A mnozí z nás budou nešťastni, až po nějakém banálním přestupku zjistí, že si v okamžiku, kdy jsou tam jednou uvedeni, pět let - a já věřím, že by Sněmovna mohla přistoupit alespoň na zkrácení této lhůty z pěti let na tři roky, ne li na jeden, protože upřímně řečeno, řetězení přestupků je také jenom ve lhůtě jednoho roku, ale věřím, že alespoň zkrácení na tři roky by mohlo být v této Sněmovně přijatelné. Pokud toto nepřijmeme, tak pět let někde o mně každá taková banalita bude viset, každý orgán se na ni bude dívat a nakonec tam budou přicházet i zjišťovat, jestli jsem spolehlivý pro placení daně nebo pro to, jestli jsem schopen se starat o svoje vlastní děti.

Moc prosím o to, abychom velmi pečlivě posuzovali pozměňovací návrhy, a moc prosím pana zpravodaje, aby nám vždycky uvedl, které části se pozměňovací návrh týká, aby tato Sněmovna věděla, o čem hlasuje.

Děkuji za pozornost.