Poznámka první k tomu, co říkala paní poslankyně Lorencová, kterou jsem poslouchal. EET nic z toho, o čem mluvila, neřeší v žádném případě. V žádném případě neřeší mzdy. To jsem si tedy opravdu nevšiml. A jediné snad, co by mohl řešit, ale zatím to tam není, předpokládám, že to někdo možná navrhne, že by stejným režimem mělo být evidováno i spropitné neboli trinkgeld, které zatím v té evidenci není a nějakým způsobem se vyjímá, a to je snad ten jediný příspěvek k platu, který opravdu zatím neprochází rukama ministra financí a vytváří ten velikánský problém, že si někdo vydělává o trošku více a není to dostatečně zdaněno. Tak jenom nevím, jestli vystoupení paní poslankyně Lorencové směřovalo k tomuto. K ničemu jinému směřovat nemohlo.
Druhá poznámka, také myslím, že už tady dneska mnohokrát odezněla, ale na rozdíl od nás, kteří tady sedíme, mám několik přátel, kteří v posledních týdnech trávili nějaký čas v Chorvatsku. Všichni mě ujišťují, že nikde žádné účtenky vydávány nejsou. Jestli si opravdu myslíme, že v Chorvatsku, když jste turista, dostáváte účtenky, no ani náhodou! Já nevím, jak probíhá komunikace s jejich daňovým úřadem, to bych už byl příliš smělý, kdybych toto tvrdil, ale krom pump, kde vám vydávají účtenku i v ČR naprosto běžně a větších řetězců, kde i v ČR mají elektronické kasy a vydávají vám účtenku naprosto běžně, nikde nic takového neběží, a dokonce podle svědectví lidí, kteří tam jsou, to nevydávají ani místním Chorvatům. Jediné, komu se účtenky vydávají, jsou neznámí Chorvaté, protože to jsou potenciální kontroloři, kteří by mohli chodit a práskat, a těm se tedy účtenky vydávají. Ale cizincům je nikdo nevydává a místním Chorvatům je také nikdo nevydává. Tak to jenom, abychom měli jasno, jak to tak geniálně funguje, a pak je samozřejmě výsledek ten, že zisk z toho je nula nula nic.
Ale chtěl jsem poukázat a částečně navázat na to, co tady říkal pan kolega Plíšek a na debatu, kterou vede s panem ministrem Dienstbierem, na ústavně právní aspekt celé věci, kromě toho, jestli je to celé správně, nebo není správně. Já pokládám za ústavně nezrealizovatelné a nemožné, aby tento návrh zákona přinášel taková povinnosti a fakticky říkal: vláda může kohokoliv z těch povinností vyndat. To prostě podle mě je neudržitelný princip. Daně a poplatky musí být vybírány jen na základě zákona a vláda nemůže být zmocněna podle mého názoru, a proto žádám, aby tento návrh zákona projednal i ústavně právní výbor. Nemůže být zmocněna k tomu, aby libovolnému poplatníkovi, libovolnému okruhu poplatníků v § 10 - tržby ve zjednodušeném režimu: Ve zjednodušeném režimu se mohou evidovat také tržby, jejichž evidování běžným způsobem by znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti, ze které tyto tržby plynou. Tyto tržby stanoví vláda nařízením. Tak buď tedy vláda musí říct, které to jsou, ale nemůžeme přece připustit, abychom stanovili nějakou povinnost zákonem a současně řekli, kdykoliv ze zákona by pod formulací ještě "by znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti" mohla vláda některé činnosti vyjmout.
To samé je samozřejmě v přechodných ustanoveních, která tedy podle mého názoru jsou napsána ještě úplně zmateně a vůbec nevím, kdo je psal, ale protože jsou některé dočasně vyloučené tržby a v odst. 4 paragrafu 37 je najednou řečeno, že vláda může stanovit nařízením, že některé tržby nejsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona dočasně evidovanými tržbami. Tak je tam zase může vrátit zpátky, nebo může je vyjmout navždycky nebo je může vyjmout jenom na chvíli? Nicméně si myslím, že toto je obrovský problém, zejména pokud se § 12 snaží definovat tržby vyloučené z evidence tržeb, a tady nějakou evidenci dělá, tak pak říct: ale kromě všech těchto tržeb si s nimi vláda ještě může dělat, co chce, a když se s tímhle spolkem podnikatelů domluví, tak může říct, že do evidence nespadají. To si myslím, že je ústavně neudržitelné a že by bylo dobře, aby to ústavně právní výbor projednal.
V tržbách dočasně vyloučených nebo vyloučených z evidence tržeb v § 12 - já nevím, kdo ho pořádně četl, ale tam máte například v bodě 3 písm. h) - z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků. Podle mého názoru v tu chvíli se většina obchodů v ČR stane přidruženým nějakého veřejně prospěšného poplatníka a není to nic zase tak složitého a najednou do evidence tržeb spadat nebudou. Ten samý obchod prodávající cetky nebo chcete-li suvenýry nebo nějaké vzácnosti, pokud ho budu mít napsán na svoji osobu, tak má takové povinnosti, ten samý obchod, který bude vedle nějaké nadace, obecně prospěšné společnosti, církve, snad i politické strany, kdybych to domyslel až do konce, najednou tyto povinnosti mít nebude. To se mi zdá, že je také velmi obtížně zrealizovatelné a že se nad tím musíme zamyslet, i kdybychom připustili ten celkový princip, tak že ten princip nesmí mít výjimky, které přímo nabádají k tomu, jak ho obcházet a zneužívat, pokud předpokládáme, že se jím má vybrat více daní, což já tedy upřímně řečeno úplně nepředpokládám.
Další věc, kterou jsem chtěl zmínit a pro kterou si myslím, že by bylo zase dobře, aby se návrhem zákona zabývali nejenom rozpočtáři, ale řekněme i právníci, jsou správní delikty. Když si přečtete správní delikty, tak fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že závažným způsobem úmyslně ztíží nebo zmaří evidenci tržeb. Za tento přestupek lze uložit pokutu do půl milionu.
Já nevím, co to má být přesně za přestupky. Je to zaměstnanec? Snad ano, snad se to má vztahovat jenom na zaměstnance, který nevydá výjimečně účtenku nebo neprovede zaúčtování. Pak mi tedy ta pokuta půl miliónu připadá fakt docela krutá. Ale rozmýšlejme se, ale zdaleka si nejsem jist, jestli takovou osobou nemůže být i ten nebohý kupující, který si prostě o tu účtenku neřekne, nebo tak, jak vám dneska udělají na každé pumpě, řeknou "potřebujete daňový doklad?", já řeknu "nepotřebuji daňový doklad". Nemám nikoho, kdo by mi to proplatil, opravdu nepotřebuji daňový doklad, netiskněte mi ho.
Když udělám po EET tentýž krok v nějaké provozovně, ať už si koupím buřta, párek nebo zmrzlinu a řeknu netiskněte mi ho, nezmařil jsem náhodou evidenci tržeb? Nejsem pod pokutou půl miliónu? Protože se to týká jenom fyzických osob, ne těch podnikatelů. Týká se to jenom těch fyzických osob. Myslím, že to je zase věc, o které bychom se minimálně měli pobavit, co se tím myslelo a jestli pokuta půl miliónu v tomto případě je vůbec jako smysluplná a dává logiku.
Zaměstnanci si jako zaměstnavatel můžete vzít jeho čtyři průměrné měsíční platy, když vám něco udělá, a budete mít štěstí, jestli se vám to podaří. Stát si chce vzít půl miliónu za to, že někdo nevydal jednu účtenku, resp. mít možnost až do půl miliónu, ale ten rozsah je pak z právního uvážení neuvěřitelně veliký. Neděláváme to tak v zákonech. Většinou jsou drobné přestupky, které mají nějaký rozsah, ale rozsah nula až půl miliónu je opravdu nebývalý a připadá mi to nenormální.
Stejně tak správní delikty právnických a podnikajících fyzický osob včetně toho konečného § 31, uzavření provozovny a pozastavení výkonu činnosti, které se týká i vydávání účtenek, no, upřímně řečeno - a mám pocit, že zrovna z toho Chorvatska takové případy jsou a obávám se, že v České republice se stanou velmi rychle a velmi často. Tohle je přece návod k tomu, jak zrušit svoji konkurenci. Když budu mít hospodu, naproti bude mít hospodu někdo, komu ji budu chtít zavřít, tak jí tam pošlu provozáka, doporučím mu provozáka, který 14 dní nebude vydávat účtenky. Bude to zodpovědnost toho provozáka, samozřejmě, ale současně je tam správní delikt právnických osob, které zodpovídají za ty své zaměstnance. Tu hospodu přijde finanční úřad zavřít.
Jestli jste mluvili kromě těch úplně malých a úplně nešťastných, kteří si píšou opravdu, když přijdete do té hospody na vsi a teď vám tam píšou ty tři čárky a večerní útratu má sto korun a jsem zvědavý, jak na těch třech čárkách a té večerní útratě sto korun budou dělat elektronickou evidenci tržeb, tak jestli se něčeho obávají opravdu provozovatelé zejména restauračních zařízení, tak je to právě ta zodpovědnost za své zaměstnance, která může vést až k uzavření provozovny, kde už dneska mají v mnoha případech - a Praha je velikánský problém, protože tady ta fluktuace zaměstnanců je poměrně značná, zejména v tom pohostinství a v těch službách - mají obrovský problém ty lidi uhlídat sami, aby jim nekradli. V okamžiku, kdy jim někdo z nich způsobí takový problém vůči státu, oni si na něm nic nevezmou, ale stát jim vyhrožuje, můžeme vám až uzavřít provozovnu.
Zase podle mého názoru problém, který se musí domyslet a domyslet i po té právní stránce, kam až mohu chtít po právnické nebo podnikající fyzické osobě, aby nesla zodpovědnost za své zaměstnance.
Co mi přišlo vysloveně pikantní, ale možná, že to někdo z předkladatelů ví, i když nevím, jestli pan ministr financí, a co se mi opravdu líbilo, je § 31 uzavření provozovny a pozastavení výkonu činnosti, kde je výjimka "opatřením podle odst. 1 nesmí být znemožněn výkon veřejné moci". Máte někdo představu, jaký výkon veřejné moci by mohl být znemožněn uzavřením provozovny a pozastavením výkonu činnosti? Mně tedy, upřímně řečeno, ale možná jsem jenom hloupý, jediné, co napadlo, jsou exekutoři. Ti vykonávají veřejnou moc, jsou podnikatelé. Jestli ta výjimka směřuje k exekutorům, tak je to opravdu velmi specifická výjimka a zajímalo by mě, jak se tam dostala. Možná směřuje ještě k něčemu jinému, ale důvodová zpráva k tomu neříká jediné slovo.
Další věc, která by člověka celkem logicky napadla, je pošta, i když ta tedy úplně čistý výkon veřejné moci nemá, ale ta je v obecné výjimce, takže na tu se to nevztahuje obecně. Jinak nevím, jakým způsobem by mohlo dojít k omezení výkonu veřejné moci. Snad jestli jsou nějaké vsi, kde prodali radnici a úřadují už jen v hospodě. Ale jinak tomu nerozumím.
Proto poukazuji alespoň na některé tyhle nejzásadnější právní a logické problémy, když opomenu tu celkovou kritiku, kterou - myslím - zvládli dostatečně moji předřečníci.
Ještě jednu věc jsem chtěl zmínit, a to je dočasné vyloučení tržeb, § 37 odst. 3: "Do okamžiku, kdy tržby poplatníka, které mají být evidovány, nepřekročí v bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období daně z příjmu 2 mil. Kč a zároveň 20 % součtu jeho tržeb, které mají být evidovány a tržeb, které nejsou dočasně evidovanými tržbami, není evidovanou tržbou žádná z tržeb poplatníka." Pro mě je to tedy tak nesrozumitelná formulace, že jsem překvapen, že tam nezavedli alespoň nějakou legislativní zkratku, protože nevím, kdo z vás po přečtení tohoto odstavce aspoň chápe, co se tím říká. Já tedy velmi málo.
Nicméně mi to aspoň vychází tak, že se říká - jestli má někdo jenom do 20 % svého obratu a zbytek má někde jinde a do 2 miliónů, tak není evidovanou tržbou. Zase přece bezproblémový návod k tomu, jak to začít obcházet. Ale jako úplně čítankový - budu mít vedle toho něco, co mi bude vytvářet 80 % tržeb, zejména ty velké konglomeráty to bez problémů dokážou, a jestli se tady bavím, že do 2 miliónů, to zas není tak úplně malá částka, už dneska víme, že jsou některé skupiny, které obcházejí právě placení DPH způsobem, že tu firmu přeprodávají, resp. nechávají kolovat z jednoho na druhého a díky tomu se vyhýbají zcela legálně, protože nemají tržbu do miliónu nebo do dvou, tak tady vymýšlím další návod, jak to dělat do budoucna.
Já nevím, jestli to chci, ale moc bych prosil, abychom nechali tento návrh zákona přikázat i ústavně právnímu výboru, protože si myslím, že má nejenom rozpočtové problémy, ale i ústavně právní problémy.
