Druhou základní etapou je zavedení individuální spoření do důchodových fondů. "Je to důležitý krok i z onoho psychologicko-politicko-ekonomického pohledu," poznamenal. Nutné je podle něj prolomit stereotyp uvažování mezi širšími vrstvami občanů, kteří si myslí, že když platí důchodové spoření, "spoří si" na důchod a později na něj budou mít nárok. "Ten průběžný důchodový systém takto nepracuje a nikdy nepracoval," varoval premiér. Stejnou částku, kterou stát od občanů na důchodovém spoření vybere, každý rok rovnou rozdá na penze nynějších penzistů, připomněl. "Nikdo si nikde, nikam a nic nespoří," dodal.
Změna podle něj proto znamená diverzifikaci systému tak, aby nebyl tak jako ten průběžný závislý jen na vývoji demografického složení obyvatel. "Je to nutný krok, protože demografický vývoj je objektivní záležitostí. Před demografickým vývojem se nedá strčit hlava do písku," uvedl předseda vlády. Podle něj nelze tvrdit, že nastane zázrak se zvýšením porodnosti a podobně. "Vždy je lépe počítat spíše s konzervativní a spíše s horší variantou než s variantou optimistickou," poznamenal. První varianta je podle něj totiž odpovědnější nejen vůči veřejným financím, ale i vůči občanům.
"Budeme se držet té filosofie nikdy nedávat všechna vejce do jedné ošatky," vysvětlil Nečas. Na dobrovolné a soukromé bázi pak nový pilíř přivádí do systému další dodatečné finanční prostředky.
Dnes je v ČR asi 22 procent lidí nad 60 let, v roce 2030 to bude třetina občanů. Nyní je v zemi asi 380.000 důchodců starších 80 let a tento počet se za poslední čtyři roky zvýšil o 40.000. V roce 2050 statistici očekávají, že občanů ČR, kteří oslavili 80. narozeniny, bude přes milion. "Důchodový systém na to reagovat musí a nesmíme se spolehnout na těšínská jablíčka," dodal Nečas.
Zploštění diskuse o důchodové reformě na debatu o podobě daně z přidané hodnoty pokládá za problém. "Uznávám, je to do značné míry komunikační chybou vlády a jejích členů, že takto se ten diskurs pohnul směrem k debatám o DPH," připustil Nečas.
