Situace ve filmovém průmyslu se v posledních deseti letech začala v
České republice zhoršovat, když zahraniční produkce postupně odcházely do zemí,
kde jim byly vytvořeny příznivější podmínky i pobídky. Ministerstvo kultury se v roce
2010 rozhodlo reagovat vytvořením Programu podpory filmového průmyslu a ten již
po půl roce fungování přinesl pozitivní výsledky – zvyšující se zájem filmařů
–, jak ukázala zpráva předložená ministrem Jiřím Besserem na včerejším jednání
Vlády.
Pro Českou republiku může být podpora filmařů, nejen domácích, velmi významná. Filmové odvětví je v dnešní době doslova průmyslem, a jde tedy především o zvýšení výkonu naší ekonomiky. Sekundárním efektem je dopad na další, příbuzná odvětví projevující se zvýšenou poptávkou po řadě dalších služeb. Nové pracovní pozice, zvýšení spotřeby, příjmy do státního rozpočtu…
Velmi významným, a stále podceňovaným, aspektem, je propagační funkce zahraničních filmů natáčených v České republice. Jihokorejský film o Praze natočený před deseti lety rapidně pozvedl zájem obyvatel této východoasijské země o naše hlavní město. Podobnou situaci můžeme očekávat s připravovaným indickým filmem, točeným z velké části v Praze. A obrovský indický trh představuje jistě zajímavou novou možnost pro propagaci turismu.
Je tedy jasné, že stav filmového průmyslu má dalekosáhlejší dopady, než se může na první pohled zdát. Zmíněné investice sice primárně podporují české filmaře stejně tak jako česko-zahraniční koprodukce i čistě zahraniční produkce, ale ve svém důsledku jsou velmi zajímavou investicí pro rozvoj celé republiky.
Pro Českou republiku může být podpora filmařů, nejen domácích, velmi významná. Filmové odvětví je v dnešní době doslova průmyslem, a jde tedy především o zvýšení výkonu naší ekonomiky. Sekundárním efektem je dopad na další, příbuzná odvětví projevující se zvýšenou poptávkou po řadě dalších služeb. Nové pracovní pozice, zvýšení spotřeby, příjmy do státního rozpočtu…
Velmi významným, a stále podceňovaným, aspektem, je propagační funkce zahraničních filmů natáčených v České republice. Jihokorejský film o Praze natočený před deseti lety rapidně pozvedl zájem obyvatel této východoasijské země o naše hlavní město. Podobnou situaci můžeme očekávat s připravovaným indickým filmem, točeným z velké části v Praze. A obrovský indický trh představuje jistě zajímavou novou možnost pro propagaci turismu.
Je tedy jasné, že stav filmového průmyslu má dalekosáhlejší dopady, než se může na první pohled zdát. Zmíněné investice sice primárně podporují české filmaře stejně tak jako česko-zahraniční koprodukce i čistě zahraniční produkce, ale ve svém důsledku jsou velmi zajímavou investicí pro rozvoj celé republiky.