„Projekt Energocentra se rodí zhruba dva roky. Využívá teplo odpadních vod, které se čistí na Císařském ostrově. Každou vteřinu čistírnu opouští tři metry kubické vyčištěných odpadních vod, které mají i v nejchladnějších měsících teplotu vyšší než deset stupňů. Máme obrovskou příležitost využít tuto vodu pro získávání tepla až pro třetinu Prahy. Funguje to s úspěchem už desítky let v Dánsku nebo ve Švédsku a není důvod, aby tomu tak nebylo i u nás. Splašky jsou navíc jediná surovina, které bude mít Praha vždy dostatek,“ říká první náměstek pražského primátora Petr Hlaváček.
Energocentrum je jedním ze záměrů, na jejichž konci by měla být Praha nezávislá na ruském plynu. V budoucnu by mohlo být Energocentrum v Bubenči využíváno i pro topení a chlazení Vltavské filharmonie, která vyroste u řeky v blízkosti stanice metra Vltavská.
Nová městská čtvrť Bubny-Zátory má v budoucnu vzniknout namísto dnes jednoho z největších brownfieldů uvnitř města, které má rozlohu více než sto hektarů. Domov zde najde až 25 tisíc obyvatel v 11 tisíci bytech. První domy by mohly začít vznikat v roce 2025, úplné dokončení se předpokládá v roce 2040. Pro tak velké a komplikované území nechalo město zpracovat podrobný plán umístění zásobovacích sítí a další technické infrastruktury.
„Bubny–Zátory jsou největším brownfieldem takřka v centru města, který do budoucna nabídne živou čtvrť až pro 25 000 obyvatel. Jejím centrem bude chystaná Vltavská filharmonie. I proto je důležité zavčas připravit veškeré technické podmínky pro její správný rozvoj. Využití odpadních vod pro výrobu tepla je jedním za zásadních projektů, které v dnešní společensko-politické situaci rezonují ještě silněji. V Praze by tak vznikla soběstačná čtvrť, která by byla klimaticky neutrální,“ dodává Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje.
Technická studie dále prověřila a navrhla umístění koridorů, zařízení a dalších objektů technické infrastruktury. Jejím cílem bylo nalézt bezproblémové umístění sítí v uličním prostoru a zajistit také dostatečný prostor pro městskou zeleň. Součástí studie je i návrh etapizace budování infrastruktury a odhad investičních nákladů. Ty se pohybují kolem 2,3 mld. Kč pro celé území, předpokládá se však významná spoluúčast investorů v území.
Jedním z klíčových témat studie je právě prověření zásobování území Bubny-Zátory teplem. Studie je zpracována ve dvou variantách. První počítá s využitím současného konvenčního zásobení teplem z centrálního systému, druhá právě s využitím zdroje tepla/chladu z nového Energocentra poblíž ústřední čistírny. Studie dále prověřila možnost zásobování jednotlivých bloků teplem i chladem, a co je podstatné – prověřila také možnost průchodu páteřního potrubí skrze území ke kolektoru Hlávkův most tak, aby v budoucnu bylo možné připojit na Energocentrum i centrální část Prahy.
Studii zásobování sítěmi technické infrastruktury pro rozvojové území Bubny–Zátory na základě veřejné zakázky zpracoval inženýrský atelier PPU spol. s r.o. Studie navazuje také na závěry Územní studie Holešovice – Bubny–Zátory, kterou zpracovali Pelčák a partner architekti a německé studio Thomas Müller Ivan Reimann Architekten GmbH. Tato studie se stala podkladem pro změnu územního plánu pro Bubny.
Rada města současně pověřila Institut plánování a rozvoje, aby koordinoval rozvoj technické infrastruktury v Bubnech na základě této studie a spolupracoval s PREdistribuce, Pražskou vodohospodářskou společností, Pražskými vodovody a kanalizacemi, Kolektory Praha, Pražskou teplárenskou a Pražskou plynárenskou.
