poslance doc. PhDr. Miroslava Grebeníčka, CSc.

ve věci:

odpovědnosti ministerstva obrany za nedostatečné a nedbalé plnění povinnosti a závazku péče o válečné hroby a památníky připomínající památku padlých a osvobození Československa a za nečinnost a rozpačité postoje k případům hanobení památníků a neetického nakládání s nimi včetně pokusů o jejich odstraňování z veřejného prostoru

na ministra obrany Mgr. Lubomíra Metnara

Dne 26. května 2020

Vážený pane ministře,

obracím se na Vás dle jednacího řádu Poslanecké sněmovny s písemnou interpelací ve věci odpovědnosti Ministerstva obrany za nedostatečné a nedbalé plnění povinnosti a závazků českého státu v péči o válečné hroby a konkrétní památníky připomínající památku padlých a osvobození Československa a za rozpačité postoje k případům protiprávního jednání, hanobení památníků a neetického nakládání s nimi včetně pokusů o jejich odstraňování z veřejného prostoru.

Se znepokojením dlouhodobě zaznamenávám opakující se případy hanobení válečných hrobů a památníků zřízených v historické minulosti k připomínce památky padlých a jako projev vděčnosti za osvobození Československa z nacistické okupace.  Zaznamenávám přitom, že nejen výtržnosti, ale i politicky účelové akce a akty neplnění úředních povinností a zneužívání pravomocí a kompetencí ze strany konkrétních osob a skupin, které prosazují neetické a protiprávní nakládání s konkrétními památníky, se v konkrétních případech nesetkávají s patřičnou reakcí a aktivitou Ministerstva obrany a jeho představitelů.

Na nečinnost Ministerstva obrany, obcházení či neplnění zákona č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech, a na Váš pasivní postoj opakovaně poukazují občané, kteří mne oslovili v souvislosti s posledními skandálními případy, kdy primátor Prahy prosazuje trvalé odstranění z budovy Staroměstské radnice pamětní desky z roku 1946 věnované vděčnými Pražany rudoarmějcům a veliteli 1. ukrajinského frontu a kdy se zneužitím nouzového stavu a s doprovodnou skandální, neetickou argumentací hodnou jen výtržníka politizující místní starosta Prahy 6 zhanobil pietní místo, když narychlo za zády občanů odstranil fakticky v předvečer oslav 75. výročí osvobození z památníku na Praze 6 sochu maršála Ivana Stěpanoviče Koněva.

V této souvislosti jsem byl nyní občany, kteří se na mne obrátili, opakovaně osloven, že jste Vy osobně jako odpovědný ministr podal v rozporu s platným zákonem mylnou informaci o odpovědnosti a kompetenci Ministerstva obrany a své osobní. A to tehdy, když svou nečinnost a nečinnost Vámi řízeného ministerstva odůvodňujete dokonce i v mediálně zveřejněném dopisu svému ruskému protějšku tvrzením, že památník I. S. Koněva „podle právních předpisů nebylo možné zařadit do kategorie válečný hrob“ a že „O demontáži rozhodlo zastupitelstvo Městské části Praha 6, a podle platných zákonů tak Ministerstvo obrany České republiky není oprávněno vstupovat do vlastnických práv Městské části Praha 6, pod jejíž působnost správa památníku spadá,“. Občané mne oslovili, že Vaše tvrzení je nepravdivé, v rozporu faktickou skutečností a nasvědčuje úmyslnému neplnění a obcházení zákona.

Vaši podřízení Vás totiž, pane ministře, neinformovali správně. Platný zákon č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech, jednoznačně stanoví ve druhém odstavci § druhého, že: „Válečným hrobem je pro účely tohoto zákona i pietní místo, kterým se rozumí pamětní deska, pomník, památník nebo obdobný symbol připomínající válečné události a oběti, které zahynuly v důsledku aktivní účasti ve vojenské operaci nebo v důsledku válečného zajetí, anebo oběti osob, které zahynuly v důsledku účasti v odboji nebo vojenské operaci v době války.“

Je nesporné a také praxí prokázané, že pietní místo na Praze 6, tedy památník se sochou velitele 1. ukrajinského frontu maršála Ivana Stěpanoviče Koněva, bylo zřízeno jako projev úcty osvoboditelům, rudoarmějcům a jejich velitelům, kteří pod velením velitele 1. ukrajinského frontu za cenu nesmírných lidských obětí v Pražské operaci osvobozovali severní, východní a střední Čechy a kteří dovršili dne 9. května 1945 také osvobození Prahy 6.

Je také nesporné a jednoznačné, že památník se sochou maršála I. S. Koněva byl jako pietní místo vyjadřující vděk osvoboditelům a poděkování Pražanů za jejich nesmírné oběti, včetně padlých na území Prahy 6, takto také vždy respektován a to i současným Ministerstvem obrany České republiky a Českým svazem bojovníků za svobodu, jak to prokazují opakované pietní akty za účasti vysokých představitelů Vašeho ministerstva a zástupců Českého svazu bojovníků za svobodu a Pražanů konané na tomto pietním místě u příležitosti oslav vítězství nad nacistickým Německem, Pražského povstání a osvobození Prahy.

Jde tedy o nezpochybnitelnou odpovědnost Ministerstva obrany a osobní odpovědnost Vás jako ministra za naplňování zákona č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech. To také v roce 2015 potvrdila Kancelář prezidenta republiky, když výslovně k památníku I. S. Koněva na Praze 6  svým sdělením č. j. 6582/2015 ze dne 17. prosince 2015 uvedla, že v souladu se zákonem každá změna, vyjma běžné údržby, „podléhá písemnému souhlasu ředitele odboru meziresortní spolupráce Ministerstva obrany“. Vyjádření Kanceláře prezidenta republiky také jednoznačně konstatuje, že dle zákona č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech, „pomník I. S. Koněva je zařazen v Evidenci válečných hrobů Ministerstva obrany ČR“.

Vážený pane ministře, žádám Vás o odpověď na následující otázky:

1)      Bylo Vámi řízené ministerstvo požádáno o souhlas s odstraněním památníku I. S. Koněva na Praze 6 a pamětní desky na Praze 1, kdy a kým, kdo jménem ministerstva rozhodl a s jakým zdůvodněním a závěrem?

2)      Kdo zneužil kompetencí a pravomocí svěřených Ministerstvu obrany ve věci péče o válečné hroby a pietní místa a nese odpovědnost za obcházení a porušení zákona č. 122/2004 Sb., kdy z nedbalosti, nečinnosti nebo i úmyslným jednáním řádně nekonal a bez patřičných kroků a vyjádření k ochraně pietních objektů, památníků toleroval a umožnil poškození pietních míst zřízených, udržovaných a využívaných k pietním aktům jako projev vděčnosti a úcty Pražanů, Československého státu a České republiky k osvoboditelům, k obětem Rudé armády, jejích vojáků a velitelů při osvobozování Československa a Prahy.

3)      Jaký postoj zaujalo a zaujímá a jaké aktivity podniklo a podniká Ministerstvo obrany a Vy osobně k výtržnostem, které hanobily pietní místo – památník se sochou velitele 1. ukrajinského frontu maršála I. S. Koněva na Praze 6, a ke konkrétnímu protiprávnímu jednání zastupitelstva Prahy 6 a ke hrubě neetickému jednání starosty Prahy 6, který výslovně přiznal, že úmyslně zneužil nouzového stavu k poškození pietního místa a odstranění, znepřístupnění památníku?

4)      Jaké kroky a opatření učiníte Vy osobně a Vámi řízené ministerstvo, aby pochybení a nečinnost ministerstva byly překonány a zhanobení pietního místa, odstranění a znepřístupnění památníku velitele 1. ukrajinského frontu maršála I. S. Koněva na Praze 6 a odstranění pamětní desky z roku 1946 věnované rudoarmějcům a veliteli 1. ukrajinského frontu ze Staroměstské radnice na Praze 1 bylo napraveno?

5)      Jakým způsobem Vámi řízené ministerstvo dostojí svým povinnostem dle § 4 zákona č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech, a jaké kroky podnikne proti porušování tohoto zákona odpovědnými osobami Ministerstva obrany a dalších orgánů do budoucna.

doc. PhDr. Miroslav Grebeníček, CSc.

                                    poslanec Parlamentu České republiky