Podle komentátorky je nynějších padesát tisíc smluv při očekávání desetinásobku důkazem toho,že se důchodová reforma nepovedla. Dále si všímá případných změn v systému, o kterých se nyní mluví a říká: „Lepší přístup dědiců k penězům 'připojištěného' penzisty, pružnější výplata... To vše už dávno nabízí například německý dobrovolně-povinný pilíř důchodového zabezpečení.“

V Hospodářských novinách Hrstková upozorňuje na to, že tato možná vylepšení již prý obsahovaly mnoho let staré dokumenty o návrhu reformy i návrhy od NERV. „To že nic takového v Česku neprošlo, nemůže být ignorancí tuzemských zákonodárců (pokud ano, jsme na tom hůř, než by člověk předpokládal), ale tím, čemu se ustáleně říká koaliční vyjednávání,“ uvádí komentátorka.

Jakýkoli systém, který dokáže zajistit budoucí důchody, nemůže být úplně špatný

„Výsledkem je paskvil a celá reklama vlády, že se její předseda připojistí jako plus minus pětatřicátý tisící člen penzijní společnosti, je jen tristním odrazem zpackané skutečnosti budoucího zajištění důchodů,“ píše Hrstková. Podle ní by pro reformu bylo lepší, kdyby se podařilo prosadit úpravy, o kterých se mluví. „A úplně nejlepší by bylo, kdyby celý systém nezpochybňovala opozice slovy, že jej okamžitě po nástupu k moci zruší.“

Podle Julie Hrstkové „jakýkoli další systém, který dokáže zajistit budoucí důchody, nemůže být vysloveně špatný“. Kritici by podle ní měli odpovědět na otázky: „Jaký bude státní důchod a stačí na alespoň prosté živobytí? A z čeho se bude platit?“ uzavírá Hrstková.