Při průzkumu veřejného mínění byla jejich životní úroveň posuzována z pohledu individuálního příjmu a z pohledu příjmu domácnosti. I když přes 93 procent zaměstnanců není ohroženo chudobou ani podle jednoho kritéria, naopak pouze 0,5 procenta (tedy 17 tisíc) zaměstnanců mají nízkou životní úroveň podle obou uvedených kritérií. Dalších asi 2,2 procent (cca 70 tisíc) zaměstnanců jsou ti, jejichž celkový osobní příjem je nižší než hranice chudoby pro jednočlennou domácnost, ale žijí v domácnosti, která přesto není považována za chudou. A konečně 4 procenta (136 tisíc) zaměstnanců pracujících na plný úvazek po celý rok má sice příjem, který je vyšší než hranice chudoby pro jednočlennou domácnost, ale žijí v domácnosti, která je příjmovou chudobou ohrožena jako celek. Pokud se procenta přepočtou na čísla, jde o asi dva statisíce Čechů a Moravanů. A to není malé číslo.

Kdo je pracující chudý? Podle statistiků a sociologů lze pracující chudé definovat buď z hlediska jednotlivce nebo domácnosti. „Z individuálního pohledu do skupiny lidí, kteří práci mají, a přesto jsou ohroženi příjmovou chudobou, patří pracovníci s nízkou mzdou. Jejich hodinová mzda je srovnávána s průměrnou či mediánovou hodinovou mzdou v dané populaci, například s hranicí dvou třetin mediánové mzdy. Z pohledu domácnosti jsou pracující chudí definováni jako pracovníci žijící v chudé domácnosti. Za chudé jsou tedy považováni ti, jejichž příjem domácnosti (někdy také poměrný) je nižší než 60 procent národního příjmu,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Jaroslav Huk ze střediska empirických výzkumů agentury STEM.

Průměrná mzda stoupá, jenže…

Možná by se mohlo zdát, že se začalo blýskat na lepší časy. Ale není to tak, i když aktuální statistická čísla za druhé čtvrtletí tohoto roku ukázala, že průměrná mzda v Česku v porovnání se stejným obdobím loňského roku vzrostla o 297 korun. Je tedy na 24 953 korunách (Český statistický úřad).

Problém je však v tom, že i ti lidé, kteří na průměrnou mzdu skutečně dosahují, si za ni koupí méně než před rokem. Podle propočtů statistiků tak čistá mzda reálně klesla o 0,3 procenta. Jenže, jak je známo, statistika, hovořící o průměrné mzdě, v sobě zahrnuje celou řadu lidí, kteří si o výši uváděné mzdy mohou jen nechat zdát. Nutno dodat, že jich je většina.

Zvýšení minimální mzdy trochu někomu pomůže. Ale jen trochu

Podle ekonomky Ilony Švihlíkové se drobné zlepšení stavu u některých zaměstnanců dá očekávat nyní po zvýšení minimální mzdy. "Ovšem skutečně půjde o drobnou změnu, poněvadž minimální mzda byla navýšena po řadě let a jen o pouhou pětistovku," připomněla ParlamentnímListům.cz.

Podle ní se na tom, kolik lidí bude dále pracovat a zůstávat chudých, však nebude podílet to, jaký vývoj naše ekonomika nabere, ale hlavně její struktura. Tedy to, jaká pracovní místa bude trh nabízet a potřebovat. To, že se tedy podle posledních ukazatelů údajně česká ekonomika začíná vzpamatovávat, roli pro řadu zaměstnanců hrát pro jejich životní standard nebude.

Bez práce nejsou koláče. S prací ale někdy také ne

Podle odhadů založených na šetření Českého statistického úřadu nazvaného Životní podmínky 2011 bylo v roce 2010 u nás zhruba 3,4 mil. těch (tj. více než 32 %), kteří pracovali po celý rok na plný úvazek. Úroveň jejich chudoby byla nejprve analyzována na základě jejich osobního příjmu, který byl srovnán s hranicí chudoby pro jednočlennou domácnost. Tak byla identifikována ta část populace, která by byla chudá, pokud by žila v jednočlenné domácnosti a byla odkázána pouze na své osobní příjmy.