Vědci z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT spolupracují na výzkumu stíněných komor s průmyslovým sektorem. Pomáhají vytvořit co nejdokonaleji zabezpečený prostor, z něhož není úniku pro žádný signál. Požadavky z praxe jsou stále náročnější. Panuje strach z odposlechů, ale také třeba z útoků novými formami elektromagnetických zbraní na datová centra či strategické servery.

Technologie se stále zdokonaluje, hledají se nové metody a materiály

Stíněné místnosti fungují na principu takzvané Faradayovy klece, který je známý už od 19. století. Kromě provozovatelů datových center si oplechované komory pořizují třeba ambasády nebo banky. Nežádoucí elektromagnetické pole je třeba vyloučit také při citlivých měřeních v laboratořích, na vědeckých či zdravotnických pracovištích.

Technologie se stále zdokonaluje, hledají se nové metody a materiály. „Ty místnosti se dnes dají navrhnout v designu obývacího pokoje, mohou mít okna, normální dveře. Budete se tam cítit naprosto normálně kromě toho, že ty dveře půjdou zavřít trochu hůře - větší silou," uvedl Dřínovský.

S principiálně podobným, avšak neobvyklým, problémem se na vědce obrátila firma, která se snaží vyvinout oděv pro techniky obsluhující vysílače s vysokým výkonem. Jsou vystaveni silnému elektromagnetickému poli, pomohlo by jim oblečení se stínícím účinkem. Některé zvažované materiály vypadají třeba jako riflovina s vetkanou měděnou mřížkou, pracuje se také se stříbrem.

Náš život je stále více ohrožen

Z podobného materiálu by se dal ušít také stan. „Nebude to tak dokonalé jako, řekněme, komory z plechového materiálu, ale je to jednoduché mobilní řešení použitelné v budoucnosti," řekl Dřínovský.

Kybernetické bezpečnosti se VUT věnuje také v dalších výzkumných programech. Jde o nutnou reakci na vývoj ve společnosti na globální úrovni. „Tím, jak je celý svět založen na fungování počítačových sítí, tak hrozby ohrožují stále větší množství oblastí našeho života," uvedl Zbyněk Raida, ředitel Centra SIX, které působí při brněnské technice.