Nová vyhláška Ministerstva spravedlnosti platí necelé dva měsíce. A už první zkušenosti z oblasti inkasa pohledávek dávají tušit, že nejvíce na ni zřejmě doplatí věřitelé, kterým se zhoršila vymahatelnost práva. Vyplynulo to z průzkumu, který Asociace inkasních agentur provedla mezi svými členy (tržní podíl členů Asociace činí 80 %). Vymáhací proces totiž v případě nižších pohledávek přestane být finančně zajímavý pro advokáty – což se odrazí na tom, že věřitelé budou mít ztíženou šanci se ke svým penězům dostat.

Objevují se dokonce zatím slabé hlasy, že vše může sklouznout do situace, podobné 90. letům, kdy se v Česku dluhy vymáhaly s pomocí násilí a praktik, kterým nedokázal čelit ani značně otrlý dlužník. Jenomže – jak najít rovinu mezi tím, aby dlužníci nebyli zbytečně ožebračováni při vymáhání několikanásobně vyšších částek, než původně dlužili, a mezi tím, aby i věřitelé dostali zpět to, oč přišli? To je otázka, kterou se marně snaží v naší zemi rozlousknout již dlouhá léta řada odborníků, v čele s představiteli politické moci. V případě, kdy vymáhání dluhů dospěje až k exekuci, je situace ještě zoufalejší. Problém, který se objevil nyní, se týká především vymáhání dluhů v čase, kdy ještě není pro dlužníka tolik „bolestivé“. Tedy v době, kdy dluh převezme některá z inkasních agentur.

Advokáti dostanou za pohledávku do 50 tisíc maximálně 500 korun za úkon

„Inkaso pohledávek jako takové je třeba chápat v širším kontextu. Začíná prvním dnem po splatnosti a po nějaký čas se platbu snaží nejprve urgovat věřitel. Neuspěje-li věřitel, přichází na řadu inkasní agentura a mimosoudní inkaso. V této části má opozdilec s úhradou stále možnost dohodnout se na zaplacení smírnou formou a ve většině případů bez dramatického navýšení úhrady. Pokud ani opakované mimosoudní urgence nezaúčinkují, je dobré mít možnost nechat si pohledávku posvětit soudem, který ji uloží dlužníkovi uhradit. A právě v této fázi přinesla novelizace vyhlášky značné komplikace věřitelům tím, že snížila náhradu nákladů u pohledávek do 50 tisíc Kč na 200 – 500 Kč za úkon advokáta do podání žaloby. S ohledem na zjevnou pracnost mnoha žalob platí věřitelé právníkům za přípravu žalob více, než jim ve finále soud přiřkne jako náhradu nákladů. Praxe prokazuje, že mnoho věřitelů váhá s rozhodnutím o žalobě pohledávek a zvažuje spíše jejich odpis a navýšení standardní ceny prodávaných produktů či služeb,“ vysvětlila ParlamentnímListům.cz mluvčí Asociace inkasních agentur Jana Tatýrková.

Asi není třeba připomínat, že vydání soudního rozhodnutí však není zárukou, že dlužník požadovanou částku zaplatí. Pokud ne, poslední fází je tedy exekuce. „Propočty, které byly vytvořeny za tímto účelem po červencové změně, ukazují, že kdyby byly všechny exekuce stoprocentně úspěšné, žaloba na nízkou pohledávku se nevyplatí,“ konstatovala Tatýrková.

Vše se může odrazit v nárůstu cen

Podle Asociace inkasních agentur tedy je vyhláška v její současné podobě zejména útokem na věřitele, má ovšem i vedlejší dopad na advokáty. „Ale právě tento dopad je vyzdvihován politiky jako hlavní úspěch stávajícího tažení. Jenže advokáti se jednoduše těmto případům nebudou věnovat. Bude-li chtít věřitel pohledávky žalovat, bude to pro něho ztrátové. Přitom do pozice věřitele se může dostat opravdu kdokoliv. Stačí vyřizovat reklamaci. Prodejce reklamaci neuzná a poškozený se rozhodne obrátit na soud. Již druhou reklamaci stejným advokátem pro jednoho zákazníka je však dle zákona nutno považovat za žalobu podléhající sníženému tarifu,“ varuje Tatýrková.