Evropa se podle Šichtařové dnes radikalizuje. A podle historických tradic jednotlivých zemí můžeme dovozovat, co by se mohlo stát. Řecko si relativně nedávno zažilo převrat a následnou vládu vojenské junty. Španělsko si v letech 1936 - 1939 užilo občanskou válku. Není to prý zas tak dávno - někteří si to ještě pamatují.

„Směs „zbankrotované Řecko – hořící řecké ulice – tradice vojenského převratu“ je výbušná zhruba jako kombinace parta tmavolících „nepřizpůsobivých občanů“ se sekerami v rukou, stojící na opuštěné večerní ulici proti partě bledých radikálů bez vlasů a zápalnými lahvemi v kapsách,“ obává se ekonomka. A kombinace „Španělsko před bankrotem – 50% nezaměstnanost mladých – stávka – tradice občanské války“ je zase výbušná zhruba jako autobus napěchovaný dvaceti sparťanskými a dvaceti ostravskými ultras,“ dodává.

Radikalizace veřejného mínění je podle podle ní v Evropě nevyhnutelná. A může prý mít různou podobu, od polodiktátorské vlády po pronásledování menšin. Rostoucí náboženskou nesnášenlivost, stejně jako extrémní levicové rovnostářství. V jakékoliv podobě to však ohrožuje lidskou svobodu.

Navíc když někteří společenskou naštvanost ještě nesmyslně rozdmýchávají. Šichtařové prý zůstává rozum stát nad zprávou, že „španělský král Juan Carlos I, jinak také čestný předseda Mezinárodního fondu na ochranu zvířat, si v době domácích stávek odskočil na dovču do Botswany zastřelit si pár slonů.“

Po takové výstřednosti se podle ekonomky už nemůžeme divit prakticky ničemu. „Co se asi může potenciálně stát, když do výbušné směsi „Španělsko před bankrotem – 50% nezaměstnanost mladých – stávka – tradice občanské války“ přidáme ještě jednu přísadu, totiž vlnu odporu ekologických radikálů vůči symbolu monarchie? Autobus se přetransformuje na potemnělou ulici se stovkou podroušených barcelonských a madridských ultras,“ odhaduje.